Prolomit vlny: Otevřené dopisy a slonovinové věže

Pochod radikálů v Břeclavi
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pochod radikálů v Břeclavi

Jaká je česká společnost mimo „ostrůvky normality“? Proč jihočeští studenti neprotestují proti pogromům mířeným na Romy, jako protestovali proti komunistům v krajských radách? A s čím se aktivisté obracejí na neextremistické účastníky protiromských demonstrací?

Události posledních týdnů mě přiměly k zamyšlení, zda nežiju v jakési slonovinové věži. Obklopen hrstkou soudných lidí, kteří asi o některých jevech přemýšlejí víc a tolerantněji než jiní a přes značné názorové rozdíly v řadě věcí přinejmenším netrpí rasistickými předsudky. Někdy jsou dokonce ochotni a schopni kvůli nespravedlnosti, která se děje zdánlivě vzdálené minoritní skupině spoluobčanů, překonat vlastní pohodlnost a někam jet, něco zorganizovat, něčemu a někomu pomoct. To je skvělé, ale širší realita je jako vždy podstatně drsnější.

To, co se na nás valí naposledy z budějovického náměstí a průběžně z páchnoucích kanálů internetových diskuzí, už dávno nejsou choré výplody okrajové bojůvky zvrácených extrémistů, to jsou rozhořčené hlasy obyčejných lidí – mnohdy doslova našich sousedů, kolegů, známých a příbuzných. Taková je bohužel většina národa mimo ostrůvky podobných slonovinových věží. Že velká část z nich je primárně frustrovaná něčím úplně jiným než soužitím s Romy, je evidentní a zasloužilo by důkladnou samostatnou úvahu. A hlavně nápravu. Že skuteční xenofobní extrémisti si nad podobnými reakcemi jenom mnou ruce, je nad slunce jasnější.

02922511.jpeg

V této souvislosti chci zmínit dva otevřené dopisy z posledních dní. Ten první byl publikován na Britských listech (a jinde) a jeho autor Břetislav Szotkowski v něm nevybíravě dotírá na jihočeské studenty protestující začátkem roku proti komunistům zvoleným do krajských rad. I když nesouhlasím s některými jeho konkrétními výpady, pod jeho přímou a naštvanou otázku – kde jste, hrdinní studenti, když vaším městem pochodují náckové? – se nedá než podepsat.

Druhý otevřený dopis je napsaný mnohem klidnějším tónem a míří daleko víc do hloubky. O. s. Romea ho adresuje všem NEextremistickým protiromským demonstrantům v České republice – nebo aspoň těm, kteří ho budou ochotni číst, přemýšlet nad ním a případně na něj reagovat. Jeho autoři se upřímně snaží o konstruktivní dialog s protiromsky vystupující majoritou, důsledně rozlišují mezi ní a extrémisty a poukazují na řadu souvislostí a paradoxů takových protestů. Zdůrazňují manipulaci s nespokojeností lidí ze strany neonacistů, připomínají princip kolektivní viny uplatňovaný na Romy a paralely z historie. Dopis už na stránkách Romey viděly tisíce lidí. Přečtěte si ho sami. Jeho adresátem jsou všichni, kteří nežijí nebo nechtějí žít ve slonovinových věžích.