Prolomit vlny: Radnice za miliardy – pražský styl jak utrácet

Nová Palmovka: takzvaný První městský dům
Nová Palmovka: takzvaný První městský dům
Zastupitelstva pražských městských částí se vzájemně inspirují. Na Praze 8 začali stavět novou budovu radnice spojenou s komerčním centrem, za kterou městská část zaplatí přes miliardu korun. I radnice Prahy 10 dala přednost nákupu nové budovy za víc než miliardu před rekonstrukcí té stávající za poloviční cenu. Na Praze 7 loni stavbu předražené radnice zastavilo až referendum.Poznámka redakce: Obsáhlejší vyjádření radnice Prahy 10 k uvedeným tvrzením očekávejte v příštích dnech.

Topit peníze v neprůhledných zakázkách na nové radnice je teď v pražské lokální politice móda. Ne, že by v městských částech neexistovaly potřebnější oblasti, do kterých investovat. Nové sídlo radnice ale musí být, i kdyby na chleba nebylo.

Na Palmovce (Praha 8) proběhlo výběrové řízení na novou radnici před třemi lety na jaře, informovat o něm veřejnost zastupitelstvo zapomnělo. Lidé se o projektu dozvěděli až z médií. Konečné rozhodnutí, že se na křižovatce Sokolovská–Zenklova bude stavět Nová Palmovka, padlo na posledním zasedání zastupitelstva před komunálními volbami. Předpokládaná hodnota komerčního objektu, který bude stavět firma Metrostav, je přes 1,2 miliardy korun. Polyfunkční dům s restauracemi, obchody a kavárnami má „přispět k rozvoji zanedbané lokality Libně“.

Praha 10 rozhodla o stěhování radnice ze zanedbaného domu na sídlišti Vlasta ve Vršovicích minulý týden. Masivní betonový objekt bude po odchodu zastupitelstva možná chátrat stejně jako sousední kulturní centrum Eden. Radnici, která se v této situaci chová jako soukromý subjekt bez zodpovědnosti za celou městskou část, to ale nezajímá. Přinejmenším nikdo ze zastupitelů nemluvil o tom, jak předejít situaci, kdy v centru Prahy 10 vznikne opuštěný blok betonových budov. Zvítězil návrh vyhlásit výběrové řízení na nový dům – přes protesty několika spojených občanských spolků, které nesouhlasí s předpokládanou cenou. Podle Společně pro desítku zastupitelstvo nemá politický mandát, několik členů včetně starosty vystoupilo ze stran, které lidé na Praze 10 volili. Aktivisté proto politiky vyzývají, ať nechají důležité rozhodnutí na zastupitelstvu, které vznikne po podzimních volbách.

03069218.jpeg

Právě mandát je to, čím se čeští lokální politikové ohánějí ve sporech s aktivisty nejčastěji. „Nikým nevolení občané“ nejsou pro zastupitele relevantním partnerem do diskuse. „Na veřejnou debatu vám nepřijdou, na Facebooku vám neodpoví, v podstatě vás ignorují,“ popisuje běžné chování místních politiků Věra Šmejkalová ze sdružení 8jinak!.? Podle vršovického architekta Martina Veselého se na nedávném zasedání zastupitelstva místostarostka Keslová (dříve ČSSD, dnes ANO) nechala slyšet, že se prý „lidé pořád chodí na úřad na něco ptát, na něco si stěžovat, a odvádějí tak úředníky od práce“.

„Vítejte na mém hradě,“ zdravil před několika lety návštěvníky na brněnském Špilberku primátor Roman Onderka, sám možná nevěděl, kde končí vtip a začíná nepochopení rozdílu mezi veřejnou službou a svým vlastním panstvím. O zjevně neprůhledné zakázky městských částí se příliš nezajímají ani média. Aktivistickým občanským sdružením brání prosazovat zájmy veřejnosti kromě nekompromisní ignorace ze strany politiků taky neinformovanost drtivé většiny lidí.

02709038.jpeg

Pražákům, těm je tu hej, si můžou dneska zpívat jenom na Letné. Na Praze 7 se totiž loni podařilo referendum o stavbě předražené radnice spojit s prezidentskými volbami, snadno se tak povedlo zajistit potřebnou účast. Pokud se Praha 8 a Praha 10 rozhodnou zorganizovat vlastní referenda, budou mít v cestě ještě další překážku – obě městské části jsou lidnatější a sehnat potřebný počet podpisů by tu bylo mnohem těžší. Úspěšným referendem na pražské sedmičce se ale povedlo ukázat, že to jde.