Prolomit vlny s Petrou Hůlovou: V Rusku buď připraven. Ale na co a jak?
Vyrazit dnes do Ruska je něco jako navštívit Německo v roce 1938. Okázalá prosperita moskevské metropole, utahování šroubů a všudypřítomná militarizace. Výstavu Čím žije Moskva na moskevském letišti tvoří z poloviny akce armády. Fotografie koncertu armádní kapely střídá přehlídka vojenských vrtulníků a vojenská přehlídka k příležitosti oslav konce druhé světové. Pozůstatky po oslavách Dne Pobedy neboli Dne vítězství jsou všude. Stalina na nich sice v Moskvě nenajdete, v Uljanovsku už ale na banneru velkém jako dům rozšafně vítá všechny, kdo přijíždějí do města.
Považovat dnešní Putinovo Rusko za pokus o renesanci sovětských poměrů by byl ovšem omyl. Putin jen využívá všeho, co pomáhá budovat pocit ruské velikosti. Stalina, pravoslavné církve, architektury (jeden z moskevských mrakodrapů aspiruje na nejvyšší budovu v Evropě) či emblému srpu a kladiva, který dnes evokuje sílu a státotvornost, nikoli komunismus. Putin plácá pomník ruské velikosti z čehokoli, co je po ruce, a televize chrlí propagandu o Rusku obklopeném nepřáteli.
Zatímco v Moskvě rostou jako houby po dešti trendovní kavárničky, z letiště do centra Moskvy vás odveze komfortní Aeroekspress a rychlovlaky jsou nahrazovány i spoje na regionálních tratích. Pěkné, že? Typický putinovský škleb. Rychlovlaky v menších obcích nestaví, a ty se tak ocitají bez spojení. Kdo nemá s kým, tak nezlobí.
Podobně dvojakým opatřením je plán představitelů Uljanovské oblasti instalovat po celém Uljanovsku (velkém asi jako Brno) malé dřevěné designové obchůdky s knihami. Paní Tatysjuk ukazuje na powerpointové prezentaci, jak by měl stánek vypadat: sexy a hipstersky, žádná sovietologie. Přiléhat že k němu bude i malý dřevěný chill out, kde budou moci mladí odpočívat na polštářích, číst si, malovat na zdech. Představte si Prahu s mini knihkupectvím a odpočívárničkou na každém rohu. Není to krása? Pokud nebereme v úvahu devastaci tradičních svobodných knihkupectví a následné převzetí kontroly státu nad knižním trhem. Toto opatření je exemplárním příkladem toho, jak se to dnes v Rusku dělá. Znaky, které si spojujeme se svobodou a západním životním stylem, neznamenají svobodu, jen odvádějí pozornost od její ztráty, a slouží tak de facto zavádění jejího pravého opaku.
Shluk víc jak tří lidí na ulici je jako prevence demonstrací zakázán, stát zavedl povinné zkoušky z brannosti (ti, kdo je nezvládnou, zatím do lágrů naštěstí neposílá), schopní lidé ve velkém emigrují do Izraele, do USA či alespoň do Litvy. To vše v kulisách města s množstvím nových dětských hřišť, příjemných provozoven a výrazně ohleduplnějších řidičů, než jaké si v Moskvě pamatuji ze své poslední návštěvy před osmi roky. O to víc pak překvapí desetileté děti v maskáčích střežící věčný oheň či náměstí, kde je v deset večer vymeteno a ticho jako v hrobě, až na střelbu ozývající se od dvou protilehlých stánků veřejné střelnice. Uzavřít to celé souslovím země protikladů nestačí. Spíš něco jako „buď připraven“, i když na co vlastně a jak?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
