Prolomit vlny: Zápisným k lepšímu vzdělání?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02024826.jpeg

Studenti vysokých škol budou pravděpodobně od příštího kalendářního roku platit takzvané zápisné. Jeho výše by měla být maximálně 3 000 korun za semestr studia.

Ať tak nebo tak, za vysokoškolské vzdělání se v České republice začne platit. Popravdě, nic proti tomu. Sám po několika letech studia vidím, že by mě finanční motivace pravděpodobně donutila být svědomitější a pilnější student. Jenže vládou plánované zavedení poplatku v podobě zápisného má velkou spoustu svých ale. Vlastně jenom jich.

Z průzkumů takzvané Inventury školství mezi 6 000 studenty vyplynulo, že vysoké školy u nás nejsou tak kvalitní, jak by měly být nebo jak by mohly být. A může za to údajně jejich podfinancovaný stav. Do jisté míry je to velká pravda, ale rád bych dotázané odkázal také do vlastního svědomí.

Mnoho studentů volá po vyšší kvalitě svého vzdělávání, ale sami ho neberou dostatečně zodpovědně a cílem se často stává školu projít, nikoli ji studovat. Nářky o tom, jak je studium nenáročné nebo naopak náročné jsou potom opravdu velmi často voláním do divočiny.

I přesto je jasné, že akademické obci u nás trochu ujíždí půda pod nohama a způsob výuky by bylo třeba na mnoha místech republiky výrazně změnit. Cílem vysokoškolského vzdělávání totiž už dávno není jen ono vědění samotné, jak často rádi zmiňují třeba filozofové, ale výchova odborných pracovníků pro špičkové pozice.
Opravdu je k tomu ale třeba zásahů ministerstva školství a několikatisícových poplatků za studium?

Nedovedu si představit, že by se ze mě kvůli 6 000 korunám za rok studia stal lepší student. Stejně tak mi není jasné, jak by tahle částka vytrhla trn paty školám s mnohasetmilionovými rozpočty, ze kterých by se tak podle rétoriky ministerstva ze dne na den měly stát moderní instituce s jasnou vizí o svých absolventech a svém směřování.

Naopak vidím, že i 6 000 korun za rok může udělat poměrně nepříjemnou čáru přes rodinný rozpočet. Přesto zatím z útrob ministerstva nevzešla jediná zmínka o finanční pomoci studentům nebo odložených platbách. Zápisné navíc bude zavedeno plošně pro všechny studenty. O tom, že se většinou pravidla hry v jejím průběhu nemění, asi v Karmelitské neslyšeli.

Svezu se s moderním názorem, že za vysokoškolské vzdělání je třeba platit. Rozhodně tím nezaniká akademický vztah mezi studentem a jeho pedagogem, ale dává to univerzitám volné ruce a studentům větší míru zodpovědnosti. Ne náhodou žebříčky kvality vzdělávání ve světě vedou univerzity, kde se za studium platí.

Návrh ministerstva školství je tak opět správně česky polovičatý – bez jasného smyslu, cílů i vysvětlení.