Prolomit vlny: Zklidni se (rádiem)

Svým způsobem se jím vzájemně „lajkujeme“. Citace z půvabně nekorektního dílu České sody mě pronásleduje hlavně při dennodenním projíždění Facebooku a Twitteru, na kterých jsem se stal závislým, a zároveň při přemýšlení o smysluplnosti digitálního rádia.

Těkáme od jednoho statusu nebo zprávy ke stovkám dalších, urychleně hodnotíme „přátele“ a zaujímáme postoje. V situaci, kdy schopnost přispěchat co nejrychleji s názorem jeho vlastní váhu devalvuje, funguje rádio v jiném, troufnu si říct přirozenějším čase. V čase, který podtrhuje prožití. Je lineární. Místo stavění vlastního sebevědomí na piedestal je zklidňující nasávat a hlavně vstřebávat hudbu a společenskou zmatečnost v běhu, ve kterém je stačíme vnímat v kontextu. Ačkoli na vás vysílání nenahrne takovou lavinu většinou naprosto zbytných informací, z dobrého rádia má člověk nakonec ucelenější přehled. Může vám to znít jako samohana nebo zpátečnictví, ale s úplným zkomercionalizováním sociálních sítí dává rádio výjimečný prostor k vnímání.

Zdá se mi, že v duchu dávných postřehů Williama S. Burroughse o kontrole jsme dobrovolně vláčeni informačním balastem, a ačkoli se snažíme upozorňovat na svoji jedinečnost, šikujeme se v iluzi o napojení na celý svět do malých stád, která reálný, okolní svět vytěsňují. A umocňujeme tím vlastní pocit paranoie. Psychologie sociálních sítí být zároveň u všeho a nikde mi přijde ujetá i přesto, že si na nich jde užít spoustu zábavy.

Brach Pavel Turek mi svoje odmítnutí Facebooku zdůvodnil tím, že člověku ze života spousta vztahů postupně vymizí a přijde mu nepřirozené je uměle udržovat nebo ty dávno ochladlé zpětně navazovat. V podobném modu funguje kvalitní rádio: Hodnotné věci zůstávají a ty ostatní se propadnou do stoupy.
Přestože se rozhodně nesnažíme být dalším pohodovým, vatovým rádiem, mělo by být naše vysílání, které je jinak plné dramat, ve svém přirozeném běhu zklidňující.

Stejně jako televizi dneska zoufale chybí formát České sody, postrádá roztěkanost sociálních sítí místo k zažití. Potkáme se tedy třeba na Facebooku nebo Twitteru, ale nejlíp ve vysílání. A zklidněte se.