Propuštění Chelsea Manning na svobodu dává důvod k oslavám i hněvu

16. březen 2020
Ucho

V poslední době člověk ocení každou dobrou zprávu. Je to jenom pár týdnů, co planuly obrovské požáry po celé Austrálii a půlka světa se obávala, že se řítíme do otevřeného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. To se teď na počátku pandemie koronaviru zdá jako hluboká minulost. Tou dobrou zprávou je, že byla po roce věznění propuštěna na svobodu whistleblowerka Chelsea Manning.

Manning byla za mřížemi proto, že vloni odmítla vypovídat před velkou porotou v rámci případu, který americké úřady chystaly proti zakladateli WikiLeaks Julianu Assangovi. Odmítnutí její obhajoba zdůvodňovala svobodou slova, právem hájícím americké občany před nezákonnými zásahy úřadů a právem na spravedlivý proces (které jsou ustanoveny prvním, čtvrtým a šestým dodatkem americké ústavy) a především tím, že Manning už v této věci podala výpověď ve svém předchozím procesu. Za ten už si odseděla trest, který jí byl v roce 2017 zkrácen Barackem Obamou.

Odvolací soud ale tuto výtku zamítl a Manning byla uvězněna za pohrdání soudem – nejprve 8. března loňského roku a po vypršení původního předvolání a několikadenním propuštění znovu 16. května. Aby toho nebylo málo, uvalil soud na Manning pokutu (nejprve 500 a po měsíci 1000 dolarů denně), která měla whistleblowerku přimět vypovídat. Manning a její obhájci tvrdili, že celý proces je naprosto vychýlený z původního záměru, kterému měly podle americké ústavy sloužit velké poroty. Místo podněcování k výpovědi podle nich sloužilo uvěznění a horentní pokuty jako trest. Americké úřady podle nich ohýbaly ústavu, aby mohly šikanovat jimi neoblíbenou whistleblowerku.

Protest proti uvěznění Chelsea Manning

Minulou středu 11. března 2020 se Chelsea Manning ve své cele pokusila o sebevraždu. Není to poprvé. Vzít si vlastní život se pokusila Manning už dvakrát při svém předchozím věznění, k čemuž ji přimělo mimo jiné kruté zacházení a držení na samotce. Vzhledem k současným okolnostem asi příliš nepřekvapuje, že se o to pokusila znovu. Za poslední rok stihly pokuty narůst do výše 256 tisíců dolarů: to je v přepočtu asi 6 milionů korun. Manning se zabít nepodařilo, byla přesunuta do nemocnice.

Čtěte také

Dva dny nato proběhlo plánované slyšení, které mělo rozhodnout o jejím dalším osudu – k překvapení celého světa soudce rozhodl, že bude propuštěna. „Výpověď Chelsea Manning před velkou porotou již není zapotřebí. V tomto světle její další věznění již neslouží žádnému donucovacímu účelu,“ nechal se slyšet soudce Anthony Trenga.‎ Úřady ji přitom mohly držet ještě dalších přibližně šest měsíců.

Propuštění je samozřejmě skvělá zpráva. Fantastické je i to, že podporovatelé Chelsea Manning na serveru GoFundMe během jediného dne vybrali více než čtvrt milionu dolarů na zaplacení jinak likvidačních pokut, které se whistleblowerce nastřádaly. Nic z toho ale nemaže nespravedlnost a státní zvůli, která na Manning dopadla. Ničím jiným totiž roční věznění nebylo a lehkost, s jakou najednou americký soud Manning přiřknul svobodu – po promarněném roce ve vězení, obřích pokutách a pokusu o sebevraždu, umocňuje krutou absurditu celého procesu. Radost z propuštění Chelsea Manning by neměla přehlušit hněv z hnusu, jakým ji americké úřady protáhly.

Proč je propuštění Chelsea Manning na svobodu nejen důvodem pro oslavy, ale i pro spravedlivý hněv? Dokázaly tím americké úřady něco jiného než jen svou zlovůli? Poslechněte si glosu Matěje Schneidera.

Komentáře v rubrice Ucho vyjadřují názory autora.

 

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.