Proti církvi! Německý svaz proletářských volnomyšlenkářů bojoval za ateistickou společnost

25. listopad 2019

Nacházíme se v roce 1920. Máme novou republiku a prostor k tvoření nových věcí. Svaz proletářských volnomyšlenkářů, který sdružoval německé ateistické sociální demokraty, viděl v novém státě řadu příležitostí, například k omezení role církve ve společnosti. O historii Svazu, jeho cílech a fungování jsme hovořili s historikem Thomase Oellermannem.

První Svaz německých volnomyšlenkářů v Čechách vznikl ještě před první světovou válkou. V roce 1905 jej založili filozofové, spisovatelé, religionisté a další intelektuálové. Také proto byl během války rozpuštěn. „Rakouské úřady řekly, že tak kontroverzní organizaci nemohou mít, bály se totiž, že by tím vzbudily nepokoje ve společnosti,“ osvětluje hlavní důvod k rozpuštění Oellermann. Obnovení se Svaz dočkal nedlouho po válce, kdy se k němu začaly přidávat také zástupy dělníků ze Sudet, což zároveň předznamenalo i brzkou změnu jeho názvu.

Svaz proletářských volnomyšlenkářů fungoval v rámci hnutí německých sociálních demokratů. Ačkoli byl jednou z jejich nejmenších organizací, byl velice aktivní. Jeho hlavním cílem bylo omezit vliv církve jak v soukromé, tak veřejné sféře, například na školách. K volnomyšlenkářství patřil ateismus, který se s církevní mocí nesnesl.

Historik Thomas Oellermann

Vedle pořádání veřejných debat zahrnovala činnost Svazu řadu dalších aktivit. Mezi ty méně tradiční patří provozování dětského domova, kde mohly pobývat děti „bez víry“. Za první republiky totiž péče o sirotky a nezaopatřené děti spadala pod církev. Svaz rovněž usiloval o zřízení tzv. kolumbárií, urnových hájů, kde mohli být pohřbeni ateisté. Proletářští volnomyšlenkáři mysleli i na poslední pomazání. „Obávali se, že v posledním okamžiku před smrtí se objeví v nemocnici farář a provede poslední pomazání ateistickému dělníkovi. Vytvořili proto komise, které měly hlídat v nemocnici, aby se farář k umírajícímu nedostal,“ vypráví historik.

Svaz volnomyšlenkářských proletářů byl aktivní během celého meziválečného období. Jeho konec přišel s mnichovskou dohodou, která koneckonců znamenala zákaz činnosti všech demokratických organizací a připojení Sudet ke třetí říši. Členové či příznivci svazu buď uprchli, anebo byli perzekvováni nacisty.

Co se Svazu proletářských volnomyšlenkářů podařilo změnit? Jaký měl vztah k prezidentu T. G. Masarykovi? A zanechal Svaz nějaký odkaz pro dnešní německou společnost? Pokud chcete vědět víc, pusťte si celý Hergot!

autoři: Fatima Rahimi , Jakub Ort , Petr Wagner
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.