ProtonMail není zázrak, ale zvyšuje laťku vaší osobní kyberbezpečnosti
Neexistuje nic jako 100% kyberbezpečnost. I ten nejlepší nástroj na trhu vždy půjde rozlousknout. I kdybyste teoreticky měli k dispozici technologicky neproniknutelný software, vstupuje tu do hry lidský faktor. To, že posíláte dokonale zakódované zprávy, vám totiž nepomůže, například když máte počítač nebo telefon zavirovaný spywarem. Ten totiž může zaznamenat, co píšete, ještě předtím než software vaše slova zakóduje. Stejně tak vás samozřejmě nic nezachrání, když se někdo dostane ke kousku papíru, na který si poznamenáte svoje heslo.
ProtonMail vznikl jako boční projekt v poměrně bizarní situaci. V srpnu roku 2013, pouhých několik týdnů po Snowdenových leacích týkajících se americké agentury NSA, byl urychlovač částic v ženevském CERNu odstaven, aby mohl být vylepšen. Komunita několika stovek v CERNu pracujících vědců najednou neměla do čeho píchnout a část z nich se v kontextu snowdenovské kauzy rozhodla, že chtějí vyřešit problém nedostatečné enkrypce e-mailových platforem.
Většina ze zmíněných vědců měla zkušenost se softwarem Pretty Good Privacy. Základním problémem totiž není ani tak nedostupnost jakéhokoliv softwaru na zabezpečenou komunikaci, jako spíš to, že většina tohoto softwaru je pro laika příliš složitá a takřka nepoužitelná. „Kyberbezpečnost je otázkou snahy celé komunity – nefunguje, když enkrypci používá jen hrstka lidí,“ říká jeden ze spoluzakladatelů ProtonMailu v národně-bezpečnostním podcastu Covert Contact. To přesně je cílem ProtonMailu: zjednodušit jeho používání natolik, aby ho mohl používat úplně každý. A to zcela zadarmo.
Sympatické je také to, že si tvůrci ProtonMailu evidentně uvědomují limity svého technického řešení. „Pokud jste Edward Snowden – nebo příští Edward Snowden – soukromí je pro vás otázkou života a smrti, nedoporučujeme vám používat ProtonMail,“ stojí na jejich webu. Ostatně Andy Yen v podcastu Covert Contact sám říká: „Nemít žádnou kyberbezpečnost může být nebezpečné, ale co je daleko nebezpečnější, je falešný pocit bezpečí.“
V jedné scéně dokumentu Citizenfour můžete vidět Edwarda Snowdena v hongkongském hotelovém pokoji, jak zadává heslo do svého zabezpečeného laptopu. Přes komičnost situace trvá na tom, že předtím než heslo naťuká, přikryje si hlavu i s počítačem prostěradlem. Pro většinu z nás je ale taková úroveň bezpečnosti zbytečně přepálená, a ProtonMail je tak vítaný nástroj, který může zvýšit laťku vaší kyberbezpečnosti, jestli jste například navyklí používat služby jako Gmail. Je asi zbytečné přenášet si do ProtonMailu nebo podobné služby veškerý svůj online život, jako různé newslettery a podobně. Pro e-mailové konverzace, které byste nikdy nechtěli najít leaklé na internetu, však může být tím správným místem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
