Průkopníkem přechodu na obnovitelné zdroje byl v Německu venkov, říká environmentální sociolog

Když se Conrad Kunze na počátku své akademické dráhy začal zabývat problémem obnovitelných zdrojů na venkově, mnoho lidí se o něj nezajímalo. „Chtěl jsem vypátrat projekty, které opravdu fungují. Ne jen ty, které jsou na papíře, ale ty, co se opravdu uskutečnily,“ vysvětluje sociolog začátky své práce. Důvodů, proč se přechodu na šetrnou energii tolik daří ve venkovských oblastech, je podle něj hned několik. „Proces rozhodování je obvykle rychlejší. Díky charakteru obnovitelných zdrojů je možné realizovat změny v malém měřítku. Takže obce mohou vzít iniciativu do svých rukou, nemusí čekat na vládu nebo na nějaké společnosti, a mohou to udělat sami,“ vysvětluje a dodává, že dnes už mají i velká města plán přechodu k obnovitelným zdrojům, ale průkopníkem, který problém posunul dál, byl opravdu venkov.

Na Klimakempu spojujeme aktivisty s místními lidmi, říkají organizátoři

• Upravit
• Smazat

Místo letošního Klimakempu, obec Veltruby, nevybrali organizátoři náhodou. Leží totiž nedaleko tepelné elektrárny Chvaletice, která před nedávnem zažádala o výjimku z emisních limitů rtuti a oxidů dusíku. Aktivisté se snaží navazovat na odpor místních lidí: „I tady jsme kvůli tomu, že starosta nesouhlasí s tím, že továrna Chvaletice se chová jako novodobý feudál,“ říká jeden z organizátorů Mikuláš Černík. Jak takový Klimakemp vypadá a co se na něm můžou účastníci dozvědět?

Aktivity občanů žijících na venkově podle Kunzeho sahají až k hnutí z roku 1968. „Zajímavé je, když se vrátíte do 70. let. Politicky smýšlející lidé se tenkrát záměrně stěhovali z města na venkov. Koupili si domy a začali tam žít. Pak se samozřejmě spojili s lidmi na venkově. Je to zajímavé, že teď se vrací něco z venkova do města.“ Dnes se ale na venkově proměnili i hlavní hráči v přechodu na obnovitelné zdroje energie. „Lidé z environmentálního hnutí, kteří bojovali proti nukleární a uhelné energii, se po dlouhé době často rozhodli dělat něco pozitivního a ty věci iniciovali. To bylo ale tak před dvaceti lety. Dnes je to spíš otázkou podnikatelů a byznysmenů. Ale já myslím, že je to v pohodě. Je to dobrý způsob, jak dělat byznys a zachránit planetu, nebo k tomu alespoň přispět,“ popisuje proměnu environmentálního hnutí na venkově.

V debatě jsme se dostali i k často vnímanému předsudku, že nižší sociální třídy se o environmentální otázky tolik nezajímají. „Myslím, že tohle je evidentně rozdíl mezi východní a západní Evropou. Problém je, že ve východní Evropě je celkově nedostatek politické participace. To se netýká jen energie a klimatu. V Německu se i nižší třídy zajímají o environmentální témata,“ vysvětluje Kunze.