První LGBTQ centrum v arabském světě se pořád drží. Poskytuje často jedinou možnost si najít přátele

20. červen 2018
LGBT - homosexuálové

Komunitní centrum Helem stojí v klidné čtvrti libanonského Bejrútu. Když ho před více než dvaceti lety aktivisté založili, fungovalo jen jako undergroundové hnutí. Později si dokázalo opatřit útočiště a stalo se prvním LGBT centrem v celém arabském světě. Navzdory tomu, že nikdy nedostalo oficiální registraci od úřadů, pořád funguje. Jeho pověst se šíří do všech okolních regionů a vznikají díky němu další podobné organizace.

„Organizaci navštěvuji už rok. Jsem sama a chodím si sem popovídat s ostatními lidmi,“ říká na balkóně bejrútského komunitního centra novináři britského deníku The Guardian jednačtyřicetiletá trans žena Suzy. V době rozhovoru měla podlitinu levého oka. „Před dvěma týdny jsem byla na diskotéce. Zastavili u mě dva motorkáři, udeřili mě do oka a ukradli mi tašku, peníze a telefon.“ Pro ty, kteří čelí neustálé diskriminaci, překážkám, a dokonce i násilí, je Helem záchranným bodem.

V arabštině jeho název znamená sen. „To, co dělají, je opravdu fascinující a povzbuzující. Je to skoro jako přístav uprostřed bouře,“ popisuje třiadvacetiletý Libanonec Abdala, kterého potkávám v centru Prahy. V Česku už nějakou dobu pracuje. Z Bejrútu se odstěhoval, protože toužil žít ve městě, kde ho nikdo nezná. „Chtěl jsem do Evropy. Na Středním východě jsem nechtěl žít kvůli mentalitě tamějších lidí.“

Bejrút, Libanon

Ve srovnání s ostatními zeměmi na Blízkém východě, jako je třeba Írán, kde je homosexualita trestána smrtí, má Libanon relativně prosperující LGBTQ komunitu. Ačkoliv se tu lesby, gayové, bisexuálové a transgender lidé setkávají s určitými potížemi, je země v porovnání s ostatními arabskými státy považována za poměrně liberální. „Libanon je různorodá země. Je tam 18 oficiálních náboženství. Společnost je na rozdíly mezi lidmi připravená. Lidé jsou k ostatním víc a víc otevření.“

Vítán je tu každý

Helem má otevřeno každý den od poledne do večera a deklaruje, že vítán je kdokoliv. „Je to organizace, která bojuje za to, aby LGBT lidi společnost akceptovala, a funguje i jako domov, kam lidé přijdou, potkají se a prostě si popovídají. Jako safe place – místo, kde jste v bezpečí. I když ne úplně, protože tam několikrát naběhla policie a lidi zadržela. Nejednou je taky napadli islamisté, a to jak verbálně, tak i fyzicky. Oni ale mají neuvěřitelnou vůli provozovat centrum dál,“ popisuje Abdala.

„Je to můj druhý domov. Lidi z Helemu považuji za svou rodinu,“ popisuje Guardianu 24letý Wael Hussein. „Mnoho lidí si sem přichází najít přátelé. Venku je to pro ně obtížné. Společnost je nepřijímá.“

Komunitní centrum platí tři zaměstnance. Je mezi nimi právník, který se zabývá případy lidí, již upadli do nesnází kvůli článku 534 libanonského trestního zákoníku. Trestá sexuální vztahy, které svou povahou „odporují přírodním zákonům“. Centrum taky provozuje 24hodinovou telefonickou linku pro ty, kteří potřebují pomoct. Mnoho lidí se po coming outu v rodině kvůli nepřijetí totiž ocitne na ulici. Helem pracuje i na osvětě v oblasti pohlavně přenosných chorob a spolupracuje s ostatními organizacemi, které bojují za lidská práva a osobní svobody v Libanonu.

Říkají, že jste sodomita

„Každá země se s tím vypořádává jinak. Jsou tu státy, které jsou mnohem extrémnější a více založené na náboženství, jako je třeba Saúdská Arábie. Tam dokonce homosexuálové čelí trestu smrti veřejným ukamenováním,“ připomíná Abdala. Stejnopohlavní styk je trestán smrtí taky například v Jemenu nebo Kataru. Mezi další tresty pro homosexuály patří finanční pokuta, odnětí svobody i vyhoštění ze země. S tím se setkávají LGBTQ lidé třeba v Alžírsku nebo v Tunisku. Vydíráni, mučeni a vražděni jsou i v Sýrii.

Homosexuální identita je v arabském světě považována za společenský jev, který s sebou přinesla západní kolonizace. Slouží jako důkaz přílišné modernizace společnosti a odklonu od tradičních náboženských hodnot.

Boj za práva sexuálních menšin v arabském světě se v posledních letech přesunul i na sociální sítě. Čím dál víc lidí šíří své příběhy ve videích například prostřednictvím mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch. „Většina lidí u nás ani neví, co slovo gay znamená. Říkají, že jste sodomita nebo nenormální, vy se pak musíte složitě snažit jim to racionálně vysvětlit,“ říká na videu Júsuf z Bahrajnu.

Jaká je šance, že se situace LGBTQ komunity v arabském světě změní? A proč to mají transgender lidé těžší? Poslechněte si reportáž!