První řetězec v Česku bude prodávat nevzhlednou zeleninu a ovoce

03462415.jpeg
03462415.jpeg

Jeden z diskontů začíná od pondělí 15. srpna v České republice prodávat „ošklivé ovoce a zeleninu“. Neestetické, ale jinak konzumovatelné potraviny si budou zájemci moci koupit za minimálně o desetinu nižší cenu. Jedná se o první řetězec v Česku, který chce takto údajně upozornit na plýtvání s potravinami a pomoci zemědělcům prodat úrodu, která nesplňuje vizuální standardy. Na Facebooku tuto aktivitu pochválilo i české Ministerstvo zemědělství.„Díky vysokým nárokům obchodních řetězců se podle Organizace spojených národů vyřazuje na začátku potravinového řetězce až 20 % veškeré produkce, což je v globálních i tuzemských číslech obrovské množství. Vítáme proto takové kroky, kdy se obchodní řetězec, jakožto důležitý článek celého potravinového řetězce, přihlásí ke své odpovědnosti a nabídne i toto nestandardní zboží svým zákazníkům,“ řekl Radiu Wave Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo. „Nemáme zatím podrobné informace ohledně prodeje neestetické zeleniny a ovoce ve zmíněném řetězci. Věříme, že je nabídka tohoto sortimentu začátkem pro hledání cest pro strukturální řešení problematiky plýtvání potravinami, protože do jeho řešení je zapotřebí zapojit všechny jeho aktéry. Zachraň jídlo bude nadále v rámci své kampaně ‚Jsem připraven‘ hledat právě tyto překážky a výzvy v rámci potravinového řetězce a budeme rádi, pokud se do něj zapojí i další subjekty,“ dodává. Iniciativa Zachraň jídlo již v kampani Jsem připraven sesbírala přes 8 500 podpisů. Zákazníci skrze ni souhlasí s nákupem výpěstků, které se odlišují tvarem od normy, ale dají se jíst i normálně zpracovávat.Podívejte se taky na Francouzské obchody už nesmějí vyhazovat prošlé potraviny. Jak reagují další země včetně ČR?

Spustit audio
  • První ženský tým do otevřeného vesmíru nevystoupí, není dost skafandrů velikosti M

    26. březen 2019
    Američtí astronauti Anne McClain a Nick Hague vyměňují baterie na plášti Mezinárodní vesmírné stanice

    Čistě dámský tým, který byl na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) připraven v pátek vystoupit do otevřeného vesmíru, si na svou příležitost musí ještě počkat.

    Jak na svém webu informovala NASA, astronautky nemají vhodné oblečení – na ISS je totiž jen jeden skafandr velikosti M. Astronautky Anne McClain a Christina Koch měly první společnou pracovní směnu ve volném vesmíru absolvovat v pátek, jejich úkolem byla výměna lithium-iontových baterií na slunečních panelech. Zjistilo se ale, že obě ženy pro svou práci potřebují oblek velikosti M a ten má posádka k dispozici jen jeden. Na problémy astronautek s vesmírnou garderobou upozornil deník The Guardian i britská BBC. Ženy tak společně pracovat nebudou ani jednou – Christina Koch v pátek vyrazí s kolegou Nickem Haguem, který s větší velikostí skafandru nemá problém. A Anne McClain se pak první týden v dubnu do vnějšího prostoru vydá s Kanaďanem Davidem Saint-Jacquesem.

  • Čára ponoru: mrazivá instalace ukazuje, kam stoupnou hladiny moří

    26. březen 2019
    Instalace Čáry/Lines (57°59′ N, 7°16′ W)

    Přízračně bílé pruhy světla přetínají pobřeží Vnějších Hebrid – ukazují potenciální budoucí vzestup hladiny moře, který hrozí v důsledku nekontrolované změny klimatu.

    Instalace s názvem Lines (57°59′ N, 7°16′ W) je dílem dua finských umělců Pekky Niittyvirty a Tima Aho a upozornil na ni mimo jiné i server Inhabitat. Projekt funguje za pomoci plováků se senzory, které měří stoupající hladinu moře a v době přílivu aktivují tři světelné čáry. Dvě přetnou lidská obydlí, třetí čára se vznáší nad prázdným polem. Skotské Vnější Hebridy, konkrétně obydlený ostrov Uist, si autoři vybrali jako oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené zvyšováním hladiny moří. Stejně tak i tamní muzeum Taigh Chearsabhagh, které pravděpodobně nebude kvůli přibývající vodě moct zůstat na místě, kde se nyní nachází. „Instalace upozorňuje na katastrofální dopad našeho nakládání s přírodou,“ uvedli umělci ve svém prohlášení k projektu. „Chceme vyvolat diskusi o tom, jak vzrůstající hladina moří už brzy ovlivní pobřežní oblasti, jejich obyvatele i využití půdy,“ vysvětlují dále. Čáry se budou ve skotské krajině zobrazovat do 1. května.

  • Chceme to a chceme to hned! Kodaň by měla od roku 2025 být městem bez skleníkových plynů

    26. březen 2019
    V Kodani sice nesněží a nejsou tu vysoké hory, ale to Dánům nevadí. Lyžují na střeše místní spalovny

    Do roku 2025 hodlá kdysi ponuré průmyslové město snížit svoji uhlíkovou stopu na nulu. „Není to technologická, ale politická výzva,“ řekl deníku New York Times kodaňský starosta Frank Jensen. Proč je rozhodnutí zástupců nevelké metropole, kde žije 624 000 lidí, důležité pro zbytek světa?

    Ve městech žije polovina lidstva, produkují obrovské množství skleníkových plynů a jsou zároveň, jak ukazuje Kodaň, i potenciální nadějí na záchranu. „Jsme přímo odpovědní, naši občané očekávají, že budeme jednat, je na nás jako na starosty větší tlak než na členy vlád,“ vysvětluje Jensen a připouští, že Kodaň má určité výhody – je malá, bohatá a místní se o klimatické změny hodně zajímají. Konkrétními řešeními v případě hlavního města Dánska jsou změny v dopravě, vytápění domácností a nakládání s komunálním odpadem. Během letošního roku zprovozní město další linku metra, díky které bude mít většina místních zastávku podzemky blíž než 650 metrů. Tříproudové cyklotrasy využívá navzdory častému nevlídnému počasí neuvěřitelných 43 % Kodaňanů na cestě do práce i do škol. Pruhy pro cyklisty se nachází na pásech mírně vyvýšených nad silnicí, což lidem na kole pomáhá cítit se bezpečněji, než kdyby je od autoprovozu oddělovala jen obvyklá bílá čára. Budovy město vytápí spalováním odpadků v nové high-tech spalovně za 660 milionů dolarů, a aby bylo jasné, co se dá spálit a co ne, třídí občané Kodaně na výzvu města odpadky do 8 samostatných kategorií. Sama spalovna je světový unikát – 85metrovou věž navrhl jeden z nejznámějších architektů v zemi Bjarke Ingels. Vypadá jako lesklá skosená pyramida a na její střeše je sjezdovka s celoročním povrchem, která jednak kodaňské občany baví, jednak svým provozem taky vrací náklady.

    Podívejte se taky na Na pláží indické bistro a koupání i v lednu. Východoevropan na Erasmu v Dánsku.

  • Ve Walesu už rodiče nejspíš nebudou smět fyzicky trestat děti, zákaz prosazuje tamní vláda

    25. březen 2019
    Trestání dětí

    Ve Walesu by mohl začít platit zákaz zabraňující rodičům trestat své děti pohlavky, fackami a dalšími obdobnými tresty. Vláda této britské země totiž plánuje odstranit z legislativy nařízení z viktoriánské éry povolující v Anglii a Walesu fyzické tresty v „přiměřené a rozumné míře“.

    Server Guardian píše, že velšská vláda předkládá zákon národnímu shromáždění právě dnes a že se očekává, že získá podporu napříč politickým spektrem. Zákaz fyzických trestů ve školách a dalších vzdělávacích zařízeních už platí. „Vysíláme jasný signál, že fyzické trestání dětí je ve Walesu nepřijatelné. To, co bylo v minulosti považováno za vhodné, už není akceptovatelné. Naše děti se musí cítit bezpečně a musí s nimi být zacházeno důstojně. Legislativa bude doplněná o kampaň pro rodiče,“ tvrdí náměstkyně ministra zdravotnictví a sociálních služeb Julie Morgan. Vláda trvá na tom, že rodiče budou i tak schopní vychovávat své potomky efektivně. Ujišťuje, že nikdo nebude trestaný za to, když dítě drsněji stáhne stranou u silnice nebo když dítěti učeše vlasy proti jeho vůli. V Anglii se zrušení starého nařízení nechystá, naopak ve Skotsku se právě teď zavádí. Většina Velšanů tvrdí, že své děti kvůli chování neuhodí. Podle loňského průzkumu k takovému trestu v nedávné době přistoupil každý desátý rodič malých dětí. V roce 2015 to přitom bylo ještě 22 %. Jak se uvádí v prohlášení velšské vlády, na celém světě je více než 50 zemí, které už zákaz fyzických trestů na dětech zavedly. Stejný počet států podobný krok aktuálně zvažuje.

  • Hlemýžď snídá u stolu a čte noviny, večer si zahraje Twister. Americké duo používá šneky jako herce

    25. březen 2019
    Šneci se v modelech typických amerických ulic, pokojů nebo kempů objevili poté, co Copeland našel skupinku hlemýžďů na zahradě své matky

    Jejich videa se šneky sbírají tisíce lajků na Instagramu a sledují je desítky tisíc lidí. Mezi nejoblíbenější patří to, na němž hlemýždě unáší mimozemšťani. Krátký film, ve kterém stoupá do létajícího talíře, vidělo přes 130 tisíc lidí.

    Za úspěšným projektem stojí Američané Aleia Murawski a Sam Copeland. Oba rádi stavěli modely, slepovali vystřihovánky a nejrůznější miniatury. I díky tomu o několik let později spojili síly, vytvořili tvůrčí duo a společně začali vyrábět miniaturní stavby, které stylizovaně fotili i natáčeli. Šneci se v modelech typických amerických ulic, pokojů nebo kempů objevili poté, co Copeland našel skupinku hlemýžďů na zahradě své matky. „Nakonec jsme si je vzali k sobě domů, v kuchyni pro ně máme malé terárium,“ popisuje výtvarník. „Došlo nám, že modely, které jsme stavěli, byly přibližně tak akorát velké pro šneky, a tak jsme si řekli, že je do nich umístíme a budeme pozorovat, co budou dělat. Nadchlo nás, že šneci opravdu rozpohybovali scénky, které jsme vytvořili,“ dodává Murawski. Hlemýžď tak třeba jezdí na skateboardu, cvičí v posilovně, hraje na kytaru, jede autobusem nebo řídí motorku. Aby se šneci po scéně plazili, umělci je vždy pořádně nakrmí, například okurkou. Pak začnou natáčet a hlemýždi většinou udělají to, co po nich chtějí. Výroba scén a samotné natáčení mohu zabrat jediný den i celý týden, podle obou výtvarníků to ale za výsledek stojí. „Sam je hodně zručný, takže většinou ví, co můžeme na začátku použít. Já pak udělám detaily a scény nabarvím,“ říká Murawski a dodává, že největší odměnou jsou reakce fanoušků. Šneci ale nemíří pouze na internet, jejich filmy se dostaly i do Muzea moderního umění v New Yorku (MoMA).

  • V Gibraltaru se o státním svátku už nesmí vypouštět heliové balonky, vláda chce chránit přírodu

    25. březen 2019
    Před třemi sty lety Utrechtská smlouva stvrdila, že se Gibraltar stal britskou kolonií. A Španělé ho tři sta let požadují zpátky

    Obyvatelé Gibraltaru už nebudou smět slavit svůj národní den vypouštěním balonků s plynem. Před 3 lety se tamní vláda rozhodla od tradice ustoupit, teď to zakázala formálně a úplně. Chce tak zlepšit ochranu životního prostředí, obzvlášť moří a mořských živočichů.

    10. září se od roku 1992 při oslavách uvolňovalo do vzduchu 30 tisíc bílých a červených balonků – za každého obyvatele jeden. Ještě v roce 2015 se tak na obloze vytvořil dlouhý pás balonků, jak je vidět na jednom z videí. Pak tradice po 24 letech skončila. „Teď to bude přestupek, podobně jako v dalších zemích. Vláda chce tímto způsobem znovu zdůraznit svůj závazek k čištění moří, snižování plastového odpadu a dalších biologicky nerozložitelných zbytků, které škodí volně žijícím živočichům,“ cituje server The Local prohlášení gibraltarských úřadů. Omezit znečišťování přírody balonky se snažila skoro 10 let prosadit gibraltarská organizace Ornithological and Natural History Society. Poukazuje na to, že se zbytky balonků po prasknutí vrací na povrch a dlouho trvá, než se rozloží. „Spousta druhů zvířat, zejména želvy, si balonky plete s potravou. Když plast snědí, mohou mít zablokovaný trávicí systém, kvůli čemuž pak zvířata hladoví. Do provázků z balonků se zase mohou zachytit a zamotat,“ upozorňuje organizace. Zákaz je prý důležitý i kvůli poloze Gibraltaru – v průlivu u něj je pestrý podmořský život a migrují přes něj ptáci.

  • Ropné společnosti utrácí miliony, aby zablokovaly zákony zaměřené na boj s globálním oteplováním

    22. březen 2019
    Ropovod

    Pět největších benzinových a ropných společností utratí téměř 200 milionů dolarů ročně za lobbing, jehož cílem je zdržet nebo zablokovat zákony zaměřené na boj s klimatickými změnami. Vyplývá to z nové zprávy InfluenceMap.

    Zavedení zákonů, které mají zmírňovat globální oteplování, se snaží zabránit především společnosti Chevron, BP a ExxonMobil. Stále častěji k tomu využívají také sociální sítě, prostřednictvím kterých ovlivňují voliče. Například před volbami ve Spojených státech v roce 2018 tyto společnosti utratily za kampaň na sociálních sítích Facebook a Instagram přibližně 2 miliony dolarů. Prostřednictvím těchto sítí měly propagovat výhody nárůstu produkce fosilních paliv. Firma BP také sponzorovala 13 miliony dolary kampaň, která úspěšně zabránila zavedení uhlíkové daně ve státě Washington. Jeden milion z této částky byl i v tomto případě vyhrazen na propagaci prostřednictvím sociálních sítí. Po ujednání Pařížské dohody v roce 2015 velké ropné a benzinové společnosti prohlašovaly, že podporují zavedení daně za vypouštění oxidu uhličitého. Zpráva ale tvrdí, že mezi jejich slovy a činy je do očí bijící rozdíl. „Veřejně sice podporují opatření v oblasti změny klimatu, ale lobbují proti zavedení závazných zákonů. Podporují nízkouhlíková řešení, ale tyto investice jsou titěrné v porovnání s výdaji na rozšiřování jejich obchodu s fosilními palivy,“ řekl pro Guardian autor zprávy Edward Collins. 
    Zpráva analyzuje výdaje společností na lobbing a reklamu a na základě důkladných rešerší stanovuje, jak velká část těchto financí byla vyhrazena na témata spojená s klimatickou změnou. Firmy ale se závěry zprávy nesouhlasí. „Odmítáme výsledky této zprávy. Naše podpora Pařížské klimatické dohody je jasná, stejně jako kroky, které podnikáme, abychom pomohli uspokojit potřeby společnosti na čistší energii. Nebudeme se omlouvat za to, že jsme hovořili s politickými představiteli a regulačními orgány po celém světě, abychom mohli vyjádřit svůj názor na klíčová témata, jako je změna klimatu a způsob, jak ji řešit,“ stojí v prohlášení společnosti Shell. Podobně odmítavé stanovisko zaujala i společnost Chevron.

  • Morgan Freeman zachraňuje včely. Na svém pozemku pro ně zřídil rezervaci

    22. březen 2019
    Morgan Freeman

    Jednaosmdesátiletý herec se rozhodl předělat svůj 124 akrů velký pozemek na rezervaci pro včely. Na svůj ranč v Mississippi proto přemístil 26 včelstev z Arkansasu.  

    Na pozemku také vysázel magnólie, levandule, jetel a další včelám prospěšné rostliny. Nikdy údajně nenosí oblek, který by ho proti včelám chránil. Žádná z nich ho ale prý zatím nebodla. Včely pouze chová a nemá v úmyslu sklízet med nebo jakkoliv narušovat jejich úly. Freeman se o své nové zálibě ve včelaření poprvé zmínil v roce 2014 v The Tonight Show Jimmyho Fallona, kde také mluvil o potřebě včely chránit a jejich významu pro životní prostředí. Výzkum publikovaný v časopise Science ukazuje, že za rychlým úbytkem včel stojí několik faktorů. Je prý způsoben především parazity, používáním pesticidů a ztrátou přirozeného prostředí. Ačkoliv neexistují důkazy, že by včelám hrozilo v nejbližší době vyhynutí, úbytky jejich populace mají už nyní dopad na divoce rostoucí rostliny a zemědělské plodiny všude po světě.

    Podívejte se taky na Upatlané ruce. Vytáčení medu jako komunitní záležitost a vrchol včelařské sezóny nebo Jsou ve vzduchu vašeho města kovy? Zjistíte to z medu.

  • Britská Národní portrétní galerie odmítla peníze od majitelů firmy těžící z opiátové krize

    22. březen 2019
    předávkování - drogy

    Národní portrétní galerie v Londýně se rozhodla s díky odmítnout sponzorský dar 1,3 milionu dolarů od majitelů nechvalně proslulé farmaceutické firmy Purdue Pharma, rodiny Sacklerových. Úspěchem tak skončila iniciativa umělkyně a fotografky Nan Goldin, která pohrozila, že pokud galerie peníze přijme, zruší s ní dohodu o své retrospektivní výstavě.

    Více se dočtete na webu Huffington Post. Goldin, která z vlastní zkušenosti ví, co je to závislost na opiátech, neprotestovala proti sponzorským darům Sacklerových poprvé. V loňském roce bojovala v New Yorku za stejnou věc v Metropolitním muzeu umění (MET) a Guggenheimově muzeu. Fakt, že peníze od jedné z nejbohatších rodin přestávají některým institucím vonět, souvisí se soudním stíháním, kterému Sacklerovi čelí v USA. 36 amerických států a 1 600 měst je zažalovalo za to, že profitují na opiátovém byznysu. Jejich klamavé marketingové praktiky měly v konečném důsledku vést k opiátové epidemii. Na předávkování léky či drogami v USA denně umírá 130 lidí, což je pětkrát víc než v kokainových 80. letech. Počátky této krize najdeme v druhé polovině 90. let, kdy zmíněná společnost Purdue Pharma uvedla na trh prášek proti bolesti Oxycontin. Tyto tablety, vydávané na předpis, tlumí bolest, ale neřeší příčiny nemocí a jsou návykové. Právě proto se v USA dramaticky zvýšil počet drogově závislých lidí.