Pryč s originalitou! Co si myslí čeští architekti o kopírování jako novém trendu?

8. prosinec 2017
Ulice Paříže

Jaká je dobrá architektura? Je naprosto výjimečná, nebo originální řešení potlačuje a více respektuje své okolí? Holandský architekt Winy Maas nedávno vzkázal svým kolegům, že trpí „syndromem originality“ a že by měli víc opisovat od ostatních. V anketě jsme se zeptali českých architektů Jakuba Ciglera, Yvette Vašourkové a Adama Wlazela, co si o důležitosti originality v architektonické tvorbě myslí oni. 

Po architektech se chce, aby byli za každou cenu originální. Pokud se někde viditelně inspirují, může to poškodit jejich kariéru. Taková situace mi přijde pěkně stupidní!“ prohlásil Maas v rozhovoru pro webový magazín Dezeen. Architekti jsou podle něj originalitou doslova posedlí, místo toho by se ale měli mnohem více učit a čerpat ze znalostí a zkušeností ostatních tvůrců. A také tyto znalosti vylepšovat. Maas dává za příklad vědu. Dopředu se posouvá především díky tomu, že výzkumníci staví na práci svých předchůdců a kolegů.

Podle Maase opisování a napodobovaní nemusí být vždy špatné. Ve své nové knize Copy Paste se snaží ukázat, že architekti by měli přistupovat k minulosti jako k archivu, ze kterého mohou, nebo dokonce musí čerpat. „Designéři by se měli víc učit, jak dělat dobré napodobeniny,“ říká Maas. Jak vnímají názory Winyho Maase čeští architekti?

Yvette Vašourková, Centrum pro středoevropskou architekturu: CCEA
Architektka roku 2017, zabývá se především veřejným prostorem, s manželem Igorem Kovečevičem založili studio MOBA a jsou například autory revitalizace karlínského viaduktu.

Je zajímavé, že s touto myšlenkou přišel zrovna Winy Maas, který je považován za gurua experimentu, inovací, originality a fantazie. Takové prohlášení vnímám pozitivně, je potřeba se učit z historie. Pro mě samotnou je originalita spojená spíš s vytvářením kvalitního prostředí ve veřejném prostoru.

Periférie - sklady - město

Osobně si originalitu až tolik nespojuji s nějakými velkými prostorovými experimenty. Takové pojetí originality samozřejmě souvisí s rozvojem technologií a počítačů, kdy architekti objevovali možnosti, které si do té doby nemohli představit. Ta doba je ale už za námi. Snad i proto se vracíme k debatě, kdy vlastně má cenu investovat do nějakých experimentálních a originálních řešení a kdy ne.

Adam Wlazel, MAK!
Studio MAK! tvoří Adam Wlazel a Kateřina Vídenová, zabývají se hlavně instalacemi ve veřejném prostoru, v roce 2013 projeli Česko s karavanem, ve kterém nabízeli místním architektonické služby, v říjnu 2017 proměnili karlínskou galerii VI PER na Hospodu U hada.

Originalita pro nás nikdy nebyla úplně tím nejdůležitějším kritériem, není ale ani dobré na ni a priori rezignovat, protože pak bychom mohli všechno zredukovat jen na základní řemeslo. Výrazně originální by měly být především domy společensky významné. Otázka je, co pak s tou běžnou produkcí. Člověk by nechtěl, aby byl každý dům úplně jiný, za každou cenu originální a vůbec se nevztahoval k místu, kde stojí.

Bourání s ateliérem A.LT.: Na Žižkově jsme do nových omítek přimíchali i městskou špínu

Realizace domu na Koněvově od ateliéru AL.T.

O rekonstrukcích domů na laškovném Žižkově, odvážných klientech a taky o tom, že když vyhrajete architektonickou soutěž, ještě to nemusí nic znamenat, jsme mluvili s Filipem Tittelbachem a Peterem Lackem z ateliéru A.LT. „Vždycky, když člověk postaví barák, tak by z něj měl mít radost. Není hezčí moment, než když to zrealizuješ, když je barák robustní a fajn a drží,“ říká Peter Lacko.

Absence originality a vlastního vkladu může na druhou stranu vést k banálním věcem. Je to dost dobře vidět třeba na satelitních městečkách, kde o nějaké originalitě nemůže být řeč. Všechno jsou to katalogové domy a je to docela tristní. Přístup k tvorbě nemusí být nutně originální, důležitá je střídmost a hlavně soudnost.

Jakub Cigler, Jakub Cigler architekti
Zakladatel architektonického studia, do jehož portfolia patří například pražské Quadrio, areál Florentinum Na Poříčí nebo škola Open Gate.

Ta myšlenka visí ve vzduchu už delší dobu a já nad tím také často přemýšlím. Architekti posledních sta let se učili dívat jen dopředu. Já jsem z výtvarnické rodiny, kde se originalita vždy prosazovala. Navíc jsem se učil u Jana Kaplického, který požadoval, aby se každý den udělala jedna skica a vymyslelo něco nového. Čím dál více ale vnímám, že to není tak jednoduché.

Uvědomil jsem si to především v Paříži, kde procházíte kilometry ulic s řadami naprosto stejných domů. A podobné to je nejen v Paříži, ale i v dalších městech po celé Francii nebo Německu. Jsou to ale právě tyto nudné „copy paste“ domy, které vytváří ta krásná francouzská města. Kdyby každý ten dům navrhoval nějaký skvělý architekt a stála by tam Zaha Hadid vedle Gehryho a vedle Fostera, tak by to bylo něco příšerného.

Co si myslí čeští architekti o originalitě a jedinečnosti? Poslechněte si celou anketu!

Další články autora