Psychiatr terénního týmu: Věřím, že lidé se závažným duševním onemocněním mají velký potenciál

27. květen 2019

Reforma psychiatrické péče by měla přinést mimo jiné méně hospitalizací a více možností řešit obtížnou situaci lidí s duševní nemocí v přirozeném prostředí. Jak taková terénní práce může vypadat, o tom v Diagnóze F mluvil psychiatr terénního týmu Fokus Mladá Boleslav MUDr. Jan Beneš.

„Specifikem terénního týmu je, že může za pacienty vyjíždět i k nim domů nebo se s nimi setkávat ve veřejném prostoru,“ popisuje Jan Beneš. Pacienti tak podle něj nemusí sami překonávat vstupní bariery na cestě do psychiatrické ambulance nebo nemocnice, což jsou místa, kam člověk přichází mnohdy až jako do poslední instance, často i pozdě, a to může komplikovat léčbu. Součástí terénního týmu jsou kromě zdravotního personálu i sociální pracovníci, kteří mohou pomoci pacientům řešit nejen akutní psychiatrické obtíže, ale i složitější životní situace, do nichž se tito lidé mohou dostat a dostávají.

Duel Diagnózy F: Otevřený dialog jako jiná cesta léčby schizofrenie

03577480.jpeg

Když se hovoří o léčbě schizofrenie, nejčastěji zaznívají pojmy jako farmakoterapie, hospitalizace, v lepším případě i psychoterapie. Hovoří se o třetinách pacientů, z nichž zhruba jedna třetina se po psychotické atace uzdraví poměrně bez obtíží, druhá třetina může žít s určitými omezeními vcelku normální život a ta poslední třetina tráví roky, až desetiletí v na psychiatrických odděleních. Ve Finsku mají údajně jiná čísla – až 80 procent nemocných se jim vrací do běžného života. Zásadní proměnnou v léčbě tam je přístup zvaný Otevřený dialog.

„Člověk, kterému se rozvíjí duševní onemocnění, se může uzavírat do sebe, přestat komunikovat, přestat chodit do práce, neplatí účty, v důsledku toho o tu práci může přijít a jeho rodina s tím v tu chvíli nemůže nic moc udělat. Když se obrátí na psychiatra, tak jim zpravidla poradí, aby ten člověk přišel do ambulance, což může pro některé z nich být problém,“ popisuje situaci, v níž se mohou lidé s duševní nemocí nacházet a která může pokračovat zhoršením stavu a třeba i nedobrovolnou hospitalizací ve chvíli, kdy pacient ohrožuje sebe nebo svoje okolí. Když do toho vstoupí terénní tým, může se to celé vyvíjet jinak.

Jak se daří terénnímu týmu překonávat bariéry psychiatrie? Co může pomoci pacientovi zvládnout změny, které s sebou duševní onemocnění přináší? A co práce v terénním týmu může přinést psychiatrovi? Dozvíte se v rozhovoru s psychiatrem Janem Benešem v Diagnóze F.

Reforma psychiatrické péče by měla přinést mimo jiné méně hospitalizací a více možností řešit obtížnou situaci lidí s duševní nemocí v přirozeném prostředí. Jak taková terénní práce může vypadat, o tom v Diagnóze F mluvil psychiatr terénního týmu Fokus Mladá Boleslav MUDr. Jan Beneš.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.