Psychologové čekají po covidu vlnu duševních poruch, říká o důsledcích distanční výuky neurovědkyně

16. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy deprese, dívka

Do 14 let věku se projeví přibližně polovina duševních poruch. Do 24 let další čtvrtina. Významnou roli ve vyhledání vhodné pomoci hrají i vrstevníci. Jak se proměnila situace, když už se mladí lidé déle než rok nepotkávají ve školách, a co chybí vysokoškolákům?

Distanční výuka spolu s řadou omezení, která souvisejí s více než rok trvající pandemií, proměnila stresovou zátěž, s níž se mladí lidé potýkají. Z průzkumů vyplývá, že jsou častěji úzkostní a depresivní. Zatímco před pandemií mohli na podobné propady svých kamarádů upozornit spolužáci nebo si toho mohli všimnout sami učitelé, teď je takových možností mnohem méně.

Marie Salomonová

Duševnímu zdraví se se středoškoláky z celé republiky věnují v rámci webinářů pracovníci spolku Nevypusť duši. Tématem bývají vedle příznaků duševních poruch zejména možnosti, jak se udržet v kondici a také kde hledat pomoc.

„Pracujeme se studenty i z regionů, kde není dostupná vůbec žádná pomoc v oblasti dětského duševního zdraví, jednou z možností je proto volat na Linku bezpečí,“ říká Marie Salomonová, neurovědkyně a ředitelka spolku. Zároveň radí, aby se mladí lidé nenechali odradit, když se na Linku bezpečí napoprvé nedovolají. Linky důvěry jsou podle ní dlouhodobě přetížené, a tak je to třeba někdy zkusit víckrát.

Jakou pomoc mají k dispozici studenti vysokých škol a nezapomnělo se na ně trochu? Co dělat, když se nám rozpadne spánkový či denní režim? A jak můžeme poskytnout pomoc někomu, kdo ji potřebuje, ale zapřisáhl nás, abychom o jeho potížích rozhodně nikomu neříkali? Poslechněte si Diagnózu F s Marií Salomonovou.

Spustit audio

Související