Půlka světa za školou, čeští studenti ale zatím mlčí. Proč se u nás nestávkuje proti změnám klimatu?
„Chovejte se jako děti a vraťte se do škol,“ vzkázal v listopadu australský premiér Scott Morrison demonstrujícím studentům, kteří požadovali zásadní opatření proti postupujícím klimatickým změnám. Studenti a školáci neprotestují jen v Austrálii, demonstrace a stávky se v posledních měsících konají v desítkách zemí světa a účastní se jich desetitisíce lidí. V českých médiích se ale zprávy o těchto masivních akcích skoro neobjevují. A prázdné zatím zůstávají i české ulice.
V létě loňského roku zachvátila Švédsko vlna veder a rozsáhlé lesní požáry. Tehdy patnáctiletá Greta Thunberg se rozhodla, že bude bojovat proti nečinnosti politiků, kteří podle ní neberou hrozby změny klimatu vážně. 20. srpna se místo školy posadila před parlament a začala svůj boj za ochranu planety. Požadovala, aby vláda dodržela Pařížskou dohodu a snížila emise skleníkových plynů. Až do 9. září, kdy se konaly ve Švédsku volby, seděla před parlamentem každý den, po volbách stávkovala už jen v pátek. Gretiny akce vypadaly nejdřív možná jako kuriozita, brzy ji ale sledovalo čím dál víc lidí a „za školu“ po jejím vzoru začali chodit studenti nejen ve Švédsku.
Boj proti největší absurditě dějin
Ze Školní stávky za klima, jak Greta Thunberg svůj protest pojmenovala, se během několika měsíců stalo mezinárodní hnutí. Čím dál víc mladých lidí, a to včetně žáků základních škol, se zajímá o klimatickou změnu, její příčiny a dopady. Studenti pořádají debaty, stávky i protestní pochody. V listopadu, jen tři měsíce po prvním Gretině protestu, se v některých zemích konaly mnohatisícové demonstrace, například v Austrálii se 30. listopadu na akcích Strike for Climate Action sešlo 15 000 lidí. „Zasloužíme si něco lepšího. Mladí lidé ještě nemůžou volit, ale budeme muset žít celá desetiletí s následky vaší nečinnosti,“ uvedla jedna z protestujících školaček Nosrat Fareha. V prosinci se konaly demonstrace už ve 270 městech a další místa stále přibývají. V Nizozemí se do protestů zapojilo kolem 20 000 lidí, v Belgii víc než 30 000 a ve Švýcarsku podle některých údajů dokonce přes 60 000.
„Myslím, že si lidé uvědomili, jak absurdní celá situace je. Jsme uprostřed největší krize v lidské historii a nedělá se nic, abychom jí zabránili,“ vysvětluje Greta Thunberg pohnutky svých vrstevníků. Není překvapivé, že protestují především ti nejmladší, na rozdíl od starších generací se jich dopady klimatických změn dotknou, ať už budou jakékoli. Mladí požadují důraznější ochranu životního prostředí, dodržování klimatických úmluv a dalších opatření, která by aspoň zpomalila globální oteplování. Například tisíce německých studentů požadují především co nejrychlejší ustoupení od těžby uhlí.
Povstane česká Greta?
Celosvětové studentské akce jsou možná největší současné protesty, v českých mainstreamových médiích se ale o nich, na rozdíl třeba od protestů hnutí žlutých vest, skoro vůbec neinformuje. Může to být jeden z důvodů, proč o českých studentech v souvislosti se změnami klimatu není slyšet, jak se domnívá i předseda České středoškolské unie Martin Mikšík. „Toto téma nesouvisí s našimi dlouhodobými plány a také jsme nedostali žádný podnět od našich členů,“ vysvětluje Mikšík, proč se stávkami a změnou klimatu unie zatím nezabývala. „Vyhodnotili jsme to tedy jako téma, které současné středoškoláky nejspíš nezajímá.“ Další příčinou nezájmu českých školáků a studentů by podle Mikšíka mohla být také nedostatečná environmentální výuka. „S environmentální výchovou se u nás začíná sice už na základních školách, ale často se tam mluví jen o třídění odpadu a podobných jednotlivostech,“ říká Mikšík.
Zdá se ale, že se věci pomalu začínají měnit. Otevřená iniciativa Proplanetu.cz, která propojuje několik environmentálních a lidskoprávních organizací, pořádá veřejná shromáždění Kruhy pro planetu. Organizátoři se snaží hlavně informovat kolemjdoucí o možných řešeních změny klimatu. „Nejsme vychováváni k tomu se projevovat stávkováním, takže jsme zvolili ‚stávku‘ s osvětovým prvkem,“ uvedla členka iniciativy Nikola Hurychová. „Také si myslíme, že je třeba, aby protestující jen nekřičeli, ale sami žili to, co chtějí po druhých, a byli schopni předat své zkušenosti a naučit to další,“ dodává. V těchto dnech vzniká i kolektiv samotných studentů, který přímo navazuje na mezinárodní hnutí Fridays for Future. První velkou akci chystá na 15. března, kdy se bude znovu protestovat po celém světě. Podle Gretina vzoru pak chtějí studenti stávkovat každý pátek. Letošní jaro tak už Česko možná nebude stát zcela mimo světové události.
Dočkáme se studentských stávek v Česku? Za co se protestuje ve světě? Poslechněte si audio!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
