Putinovy děti: LGBT teenageři, kteří pro Rusko neexistují

Jak jste se k projektu Děti 404 dostali? Bylo těžké přimět teenagery k tomu, aby o své situaci otevřeně mluvili?
Na začátku jsme se seznámili s organizátorkou této skupiny – Jelenou Klimovou. Ona vystupovala v roli naší ručitelky. Rozeslala 700 dopisů dětem ze skupiny, představila nás i film a vysvětlila, že je potřeba nás podpořit. Bohužel jsme dostali jen 75 odpovědí, pravděpodobně to souviselo s bezpečím, některé děti se asi bály. Ale ty, které nám odpověděly, byly odvážné, otevřené a my jsme se snažili vůči nim chovat opatrně. Neuváděli jsme názvy měst, jména, jejich osobní údaje, proto vůči nám projevovaly důvěru.

Jak velká je skupina Děti 404? Kolik teenagerů sdružuje?
Momentálně skupina čítá 38 000 lidí, ale nedokážu říct, kolik z nich je teenagerů, kolik dospělých. Víme, že více než 2 000 dopisů přišlo od teenagerů, dopisy od nich dostáváme každý den, dřív to byly dva až tři denně, teď i deset za den.

ДЕТИ 404 трейлер | CHILDREN 404 trailer from Children 404 on Vimeo.

Film mě osobně hodně dojal, v té souvislosti by mě zajímal osobní příběh Jeleny, zakladatelky projektu. Ve filmu zazní, že půjde k soudu. Jak ji vlastně napadlo založit takový projekt?
Ještě v době studia Jelena pracovala jako redaktorka studentských novin. Ale dostala výpověď, protože se zamilovala do kolegyně. Náklonnost byla vzájemná a tím se vše změnilo. Ředitel donutil Jelenu podat žádost o výpověď, úplně se tím změnil postoj jejích kolegů a vedení. Nakonec dostala výpověď i druhá dotyčná. Je zřejmé, že příčina toho všeho je v tom, že má „netradiční sexuální orientaci“.

Jak je na tom Jelena teď? Jak se věci vyvinuly se soudem atd.?
Když jsme pracovali na filmu, tak soud a celé stíhání bylo ukončeno. Jeleně byla prokázána nevina. Mysleli jsme si, že když už byl vydán rozsudek, k žádnému novému stíhání nedojde. Ale bojíme se opaku. Den po pražské projekci filmu napsala Jelena na svůj profil na Facebooku, že u ní doma byla policie a vyslýchali ji. Na státní zastupitelství byla totiž podána nová žaloba, kterou iniciovala skupina vystupující za posílení, upevnění morálky. Takže Jelena bude znovu čelit soudnímu stíhání. Myslím si, že lidé, kteří Jelenu vyslýchali, nemají vůbec žádné ponětí o tom, v čem spočívá podstata celé skupiny. Jedna z otázek, na kterou se ptali, bylo to, jestli má na webu projektu fotky nahých dětí. To znamená, že vůbec netuší, že skupina vznikla proto, aby děti dostaly nějakou podporu, to byl i záměr.

Takže tam funguje účelové propojení s pornografií?
Ano a s pedofilií. Možná ještě ke vzniku skupiny 404. Jelena napsala článek, který se týká LGBT dětí, s ohledem na nový zákon, který v Rusku platí. Psala, že zákon zakazující propagaci netradičních sexuálních vztahů vůbec nebere na takové teenagery ohled. Poté dostala dopis od slečny, která psala, že chtěla spáchat sebevraždu, ale ten článek ji před tím zastavil a nakonec si to rozmyslela. A tak Jelenu napadlo založit skupinu, která by podobné děti podporovala.

Ve filmu sledujeme osud mladého aktivisty Pashy, který chce odjet do Kanady. Jelena mluví o tom, že jeho rozhodnutí nepovažuje za zradu, ale že ona preferuje zůstat. Jak tenhle konflikt vnímáte vy? Přijde vám důležité zůstat v zemi a bojovat za práva LGBT lidí, nebo jste pro odchod do svobodné země?
Každý o takových věcech rozhoduje sám, to je individuální. Stále bilancujeme, ale já jsem se rozhodl v Rusku zůstat. Každý příběh je jiný, pro někoho je důležité bezpečí, někdo chce bydlet, žít tam, kde nemusí za práva bojovat, ale uplatňuje je, nemá v životě žádné překážky. Někdo zase nedokáže žít daleko od domova, od přátel.

Mladá novinářka Jelena Klimova založila bezpečné útočiště díky online projektu Děti 404|foto: oficiální Facebook Leny Klimovy

Promítal se film v Rusku? S jakými reakcemi se setkal?
Promítání vždy doprovázely nějaké problémy, měli jsme konkrétně čtyři projekce, dvě z nich souvisely se skandály. Vlastenečtí a pravoslavní aktivisté nás různě provokovali, podávali žaloby na státní zastupitelství, nakonec byla vytvořena komise, která posuzuje, jestli náš snímek porušuje zákon o propagaci netradičních sexuálních vztahů. My sami jsme také vypovídali, zatím jsme neobdrželi nějaký posudek, což je hodně nepříjemné, i proto nemůžeme film v Rusku nějak široce uvádět. Ale je přístupný na YouTube na území Ruské federace.

Je dnes na základě zmíněného zákona možné získat azyl v zahraničí?
Samozřejmě jde o homofobní zákon a jde o výraz homofobní politiky, která se v Rusku uskutečňuje. Nemůžu říct, že zákon přímo souvisí s počtem žádostí o azyl, nicméně gayové aktivně z Ruska odjíždějí a o azyl žádají. V USA a Kanadě, mám pocit, k tomu mají zvláštní vztah, o zákonu vědí, a snaží se LGBT lidem vycházet vstříc.

Ve filmu mluví jedna z dívek o tom, že když mámě řekla, že je na holky, máma jí odpověděla, že už není její dcera. A tak si ostříhala vlasy, zkrátila kalhoty a řekla jí, že teď má syna. Jak silný je v Rusku tlak na to, jak by měl/-a vypadat chlapec/dívka?
Nějaké požadavky jistě jsou, je jich víc než v Evropě, ale rozhodně méně než na východě. Třeba jednu dobu byla populární subkultura emo, všichni měli ofiny, těžko jste mohla poznat, kdo je kluk nebo holka. Teenageři jsou v tom uvolněnější než dospělí, genderové role nejsou tak přesně definovány. Nedokážu si představit, že by dospělý člověk, který pracuje v kanceláři, měl piercing nebo růžové boty, u nás by to nešlo. Ale posuzujeme to z vlastní zkušenosti, v menších městech nebo na vesnicích je ta situace určitě jiná.

Ve filmu mluví teenageři o tom, že nenašli pochopení ani u psychologů nebo sociálních pracovníků. Jak to? Vnímají téma LGBT v Rusku negativně i odborníci?
Zmíněný zákon odborníkům neumožňuje na dané téma říct, že jiná sexuální orientace je v pořádku. I to může být vykládáno jako propaganda. Takový odborník může pak dostat pokutu, přijít o licenci a příp. dostat i výpověď. Někteří psychologové radí špatně, říkají, že je potřeba léčby, terapie. Úroveň vzdělání těchto odborníků je podle mě velmi nízká. Navíc tam hrají roli předsudky. Někteří psychologové se třeba ohánějí pubertou, že až dítě vyroste, vše bude napraveno. Vzpomínáte si na jeden moment ve filmu, kdy se psycholog dítěte ptal, jestli ho někdo v dětství znásilnil? Jestli to byl muž nebo žena… Tím vysvětloval, že ten kluk je gay. Ale měli jsme i pozitivní svědectví, kdy dětem třeba školní psycholog pomohl.

O projektu vznikl stejnojmenný dokument - Children 404 (česky Putinovy děti) - který uvedla letošní Mezipatra a přivítala také oba jeho tvůrce, Pavla Lopareva a Askolda Kurova|foto: oficiální Facebook Mezipater

Setkali jste se při natáčení filmu s problémy ze strany úřadů, policie atd.?
Při natáčení jsme se snažili být anonymní a nechtěli jsme nic prozrazovat do té doby, než byl ukončen předběžný střih filmu. Nechtěli jsme, aby během natáčení propukla diskuse, aby nám někdo radil, diskutoval o obsahu. Takže první problémy se vyskytly až po projekci.

Jak je na tom teď aktivista Pasha? Dostal se do Kanady? Jak se má?
Ano, Pasha je v Kanadě, dokončil studium na jazykové škole a ve studiu hodlá pokračovat (žurnalistika – pozn. red.). Teď proběhl soud, kdy se řešilo, jestli dostane azyl, což se nakonec podařilo. Takže stále je aktivistou, snaží se pomáhat LGBT teenagerům v Rusku s odjezdem do Kanady. Ohledně plánů do budoucna, rád by, aby za ním do Kanady přijela maminka, která je ještě stále v Rusku.

Rozhovor pro Radio Wave překládala Kristina Shienok.