Putinovy jaderné hrozby bychom měli brát vážně, míní exministr Zaorálek. Nestrašme se, je to zbytečné, reaguje poslanec Žáček

22. září 2022

Ruský prezident Vladimir Putin ohlásil mobilizaci asi 300 tisíc rezervistů a pohrozil Západu použitím jaderného arzenálu. Jak vážná je tato hrozba? „Nemůžeme to brát na lehkou váhu. Už se nám jednou stalo, že jsme nebrali stoprocentně vážně hrozbu invaze na Ukrajinu. Tuto chybu bychom neměli opakovat,“ míní bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Jsem přesvědčen, že to je zase pouze verbální zastrašování,“ myslí si naopak poslanec Pavel Žáček (ODS). 

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru připomíná, že Putin ani jeho generálové nikdy neuvedli své jaderné síly do stavu pohotovosti ani po začátku války, ani dnes.

Čtěte také

„Je to jeho politický argument samozřejmě zčásti mířený za hranice, ale zejména do nejistého domácího prostředí. Podívejme se, jaká je bezprostřední reakce aspoň v některých částech Ruska na tzv. částečnou mobilizaci. Na stranu druhou Západ na rozdíl od začátku války byl schopen reagovat. Zejména jaderné mocnosti jsou schopny vlastními kanály odstrašit ruského diktátora od jejich možného použití, a to včetně nukleárních taktických zbraní,“ upozorňuje Žáček.

Podle Zaorálka ale nelze mluvit o verbálním zastrašování ze strany Putina. Připouští, že z vojenského hlediska se dá argumentovat tím, že pokud Rusko mobilizuje, nukleární zbraně přímo nepotřebuje. Protože pokud se mu povede získat iniciativu na bojišti, docílí tím toho, co chce, pomocí konvenčních zbraní.

V případě Putina platí, že pro něj je to existenční záležitost.
Lubomír Zaorálek

„Ale znepokojuje mě, jak se posunuje práh toho, jak bereme nukleární hrozbu jako hrozbu. Musíme uznat, že v této chvíli pravděpodobnost použití nukleárních zbraní roste. To riziko se zvýšilo během poměrně krátké doby neuvěřitelným způsobem a práh naší citlivosti vůči této hrozbě se zmenšuje,“ upozorňuje.

„Vlastně je to už dlouho, co Putin řekl: vy se bojíte nukleární války, ale pro mě svět bez Ruska nemá smysl, takže použijeme cokoliv. V případě Putina platí, že pro něj je to existenční záležitost. Kdyby se stáhl z Ukrajiny a uznal porážku, je to jeho konec a bůhví co by to znamenalo pro Rusko z hlediska jeho další budoucnosti,“ naznačuje Zaorálek.

Dočkáme se ještě jednoho útoku

Žáček s tím ale nesouhlasí. „Nestrašme se, je to zbytečné. Dejme na experty, kteří se tím zabývají,“ říká.

Říkají, že ruská strana si dobře rozmyslí nasazení nukleárních taktických zbraní, protože ví, že by Západ musel reagovat už s ohledem na Severní Koreu, Írán a další státy, které se snaží dělat z našeho pohledu v této oblasti agresivní politiku,"upozorňuje.

Musíme to zvládnout, musíme podporovat Ukrajinu, nic jiného, žádná jiná cesta neexistuje.
Pavel Žáček

„To není strašení,“ reaguje Zaorálek, který zmiňuje v této souvislosti vazbu na referenda v ruskem kontrolovaných a okupovaných oblastech.

„Když se to území prohlásí za území Ruska, vztahuje se na to, co řekli - jakmile bude ohroženo území Ruska, jsme ochotni použít cokoliv. To je naprosto racionální úvaha a my na to musíme racionálně odpovídat,“ opakuje.

Čtěte také

Žáček vidí referenda jako zoufalý akt ze strany Ruska a tzv. lidových republik posunout ruské hranice směrem do ukrajinského vnitrozemí.

„Pro nás a pro celé společenství je to naprosto nepřijatelné. My držíme bezpečnostní řád tak, jak existoval před válkou. To znamená svrchovanost Ukrajiny včetně Krymu. Musíme to zvládnout, musíme podporovat Ukrajinu, nic jiného, žádná jiná cesta neexistuje. I prohlášení o tzv. částečné mobilizaci zvýší úsilí Ukrajinců. Myslím si, že se dočkáme ještě jednoho útoku, možná podobného, možná složitějšího, jako byl na severu v Charkovské oblasti,“ myslí si poslanec.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Související