Puzení nikdy nezemře, říká František Štorm, zatímco Master’s Hammer znovu sochají lačný metal
Master’s Hammer jsou fenomén, kapela, která může roky mlčet, aby se každé nenadálé šustnutí setkalo s mimořádnou odezvou věrných i nových fans. Dosáhli kultovního statusu, mimo jiné tím, že po ničem takovém nikdy neprahnuli. Žijí svým vlastním tempem, nemá cenu k nim vztahovat žádná konkrétní očekávání. Snad krom toho, že to bude vždy dekadentně zábavné – nejinak je to u alba Maldorör Disco i písniček, které vznikly poté. Třeba Holubí letku představil Štorm v premiéře.
Premiérovaná skladba pojednává o lidech, kteří na vernisážích nejen hodují na chlebíčcích, ale také kladou sice „ne inteligentní“, ale zato „štěpné otázky“. Nadsázka, ale i určitá míra provokativnosti provází Master’s Hammer od začátku. Stačí se podívat na promo fotky k minulé desce, na kterých členové pózují s badmintonovými raketami. „Funěli jsme u toho strašně,“ vzpomíná někdejší úspěšný člen badmintonového kroužku Štorm.
„Odjakživa jsme měli rádi ponurost, nevlídnost a dekadenci,“ vzpomínal zpěvák a kytarista Master’s Hammer František Štorm v hloubkovém rozhovoru zinu Telepatie. A této záliby se kapela drží dodnes – nové písničky jsou toho jasným důkazem. Následovat bude Sněhová vločka a možná i něco akustického.
Jak se proměnil vztah Františka Štorma s nesmělým poživačníkem Tomášem „Necrocockem“ Kohoutem? A kde se v sestavě kapely vzal Kamil Princ? Rozhovor s hudebníkem a výtvarníkem nejen o tom, k čemu mohou být dobré mantinely, a co pro něj představuje extrémní zážitky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
