Quality TV v roce 2017: Čistý heroin od Davida Lynche, potrumpovské dystopie a čekání na další Pustinu

6. červen 2017
Ze seriálu Twin Peaks – The Return

Červen je už tradičně měsícem, kdy kvůli deadlinu pro ceny Emmy končí sezony hned několika ambiciózních televizních seriálů zaráz. Rozjeté období zlatého věku televize umocňuje návrat možná největší seriálové legendy – Lynchova a Frostova Twin Peaks. V rozmanitosti současných televizních příběhů se razantně prosazuje několik tendencí: seriály jsou aktuálnější než kdy předtím (pružně komentují rysy doby), paradoxně nostalgičtější (retrománie pokračuje) a vypráví příběhy i ze ženské perspektivy. Současně mají stále větší publikum.

Televize sice kvůli internetu přišla o výsadní postavení, její vliv je ale pořád obrovský. Důkazem může být koneckonců i zvolení bývalé hvězdy televizní reality show prezidentem USA. Seriály jsou navíc polem obou dnešních dominantních médií, televize i internetu. „V televizních seriálech, spíše než ve filmech, je dnes cítit to, co Hegel nazýval slovem Weltgeist, je to jakýsi duch světa. Místem, kde se dnes v kreativním slova smyslu ‚dějí věci‘, je televize,“ uváděl Slavoj Žižek před pár lety svoji přednášku o seriálu The Wire, ve které krátce zmiňuje i legendární Nemocnici na kraji města a duch české normalizace. Od Žižekova výstupu už uplynulo pět roků. Zlatý věk televize trvá, kvalitních seriálů přibývá a Weltgeist reflektují stále intenzivněji.

Příběh Trumpovy poradkyně

Podivně povědomý pocit zažilo nedávno mnoho amerických diváků a divaček při sledování dystopického Handmaid’s Tale (Příběh služebnice). Ve flashbacích hlavní postavy se objevují momenty z demonstrace, která připomíná letošní potrumpovský Women’s March. V příběhu podle přes třicet let staré románové předlohy Margaret Atwood následuje pouličním protestům nastolení totalitního režimu, založeného na ultrakonzervativních hodnotách. Ženy mají v nové zemi zvané Gilead místo pouze v domácnostech, nesmějí číst ani se nijak podílet na veřejném životě. Reakce amerického publika, které je pořád částečně v šoku z vítězství Trumpa, je poměrně silná. Herci v rozhovorech ochotně rýsují paralely mezi současnými Spojenými státy a Gilead a postava aktivistky, která bojuje za proměnu USA a posléze trpí ve společnosti, již pomáhala vybudovat, bývá přirovnávána k ženám, jako je prezidentova poradkyně Kellyanne Conway, podle níž Women’s March neměl žádný smysl a „všechny ženy by měly mít šéfa, jako je Trump“.

Seriálový červen na Radiu Wave přináší na web i do vysílání reflexe nejlépe hodnocených amerických seriálů, které se právě vysílají. Řeč bude o nejlepších seriálech historie i guilty pleasures. Rozebereme Game of Thrones i Život na zámku. Všechno uslyšíte tady: http://prehravac.rozhlas.cz/radiowave. A v záznamu najdete na wave.cz.

Skutečně mrazivý pocit však může vyvolat připomínka dnešní reality úplně jiných zemí, například amerického spojence Saúdské Arábie, kde se žena může dostat do vězení za řízení auta nebo koupání na veřejnosti. Handmaid’s Tale je příkladem seriálu, který velmi obratně vstupuje do dnešní (nejen) americké společenské debaty – feministická dystopie se seriálovou hvězdou Elizabeth Moss je přesně to, o čem si liberální část amerického publika chce povídat u večerního drinku.

Pamatujete na studenou válku?

Jedním ze seriálů, který už dlouho pružně reaguje na společenské proměny, nálady a trendy, je překvapivě South Park, zafixovaný v hlavách mnoha diváků jako animák o čtyřech klucích, kteří mluví sprostě a jeden z nich v každé epizodě umře. Dnes patří mezi nejaktuálnější, nejnuancovanější a nejtvrdší společensko-politickou satiru, která v posledních sezonách zesměšňovala kromě kampaně Trumpa a Hillary Clinton designové obchody s biopotravinami, vydávání gentrifikace za zlepšování veřejného prostoru, vytváření safe spaceů, Elona Muska, kreativce nebo neschopnost Kanyeho Westa chápat vtipy. South Park se dlouhodobě inspiruje americkou politikou a zábavním byznysem, není proto překvapení, že právě jeho tvůrci loni tematizovali epidemii nostalgie, citelnou jak v popkulturní produkci, tak v řečech politiků vybízejících k návratu ke starým dobrým časům.

V seriálu mohou za všechno nostalgické toužení bobule zvané memberberries, po jejichž snězení se i dřívějším progresivním aktivistům chce jen vzpomínat na staré Star Wars a angažovat se, aby národní hymnu rebootoval J. J. Abrams. Memberberries jsou tak silné, že se během neustálého vzpomínání (Do you remember? – Oh yes I member.) vlomí až do Oválné pracovny Bílého domu, odkud zatelefonují Putinovi. „Member the Cold War?“ ozve se v Moskvě ze sluchátka.

Poslední sezona South Parku reagovala na události ze dne na den, překrývala se totiž s finišující prezidentskou kampaní obou kandidátů. V momentě, kdy vyhrál Donald Trump, museli Trey Parker a Matt Stone začít připravenou epizodu narychlo přepisovat – počítali s tím, že vyhraje Hillary Clinton. Dát dohromady díl s Trumpem ale nemohlo být moc těžké. Obrazy televizních moderátorů, kteří sami nevěří tomu, co oznamují, voličů, kteří se rovnou střílejí do hlavy, a nového prezidenta na první prohlídce Pentagonu, kde obdrží přístup k nukleárním zbraním, se nabízely. („Tady si můžu dělat, co chci, že? – Ano, tady máme všechna vojenská tajemství a přísně tajné informace. – Super. – Taky dronový program, díky kterému můžete zabít, koho chcete, z obrovské vzdálenosti, tady máte klíče. – Fajn, díky. – Tato místnost je pro extrémně vedené výslechy, pokud to někdy bude nutné. – No, když to bude nutné, tak se nedá nic dělat! – A tady můžete během čtyř minut nařídit nukleární útok. – Skvělé, to mě bude bavit.“)

Čistý heroin

Podobně intenzivně jako všudypřítomná nostalgie po starých časech, díky které se v poslední době vysílaly seriály zasazené do 60. let (11.22.63), 70. let (Fargo 2), 80. let (Stranger Things) i 90. let (People v. OJ Simpson), se v seriálové produkci stále razantněji projevuje feminismus. Popkultura poslední doby ho mainstreamizuje, seriálovému byznysu se vyloženě hodí – až donedávna příběhy vyprávěly především muži. Ženy hrávaly často jen role manželek, milenek, kamarádek a asistentek. To, že se teď samy stávají vypravěčkami, přináší do televize obrovskou sumu příběhů, které jsou v mnoha ohledech nové. Ke známým seriálům, které vyprávějí příběhy ze ženské perspektivy, jako je Top of the Lake, Orange Is the New Black nebo Jessica Jones, letos přibylo mimořádně úspěšné drama Big Little Lies (Sedmilhářky) a velká pozornost se teď upírá na zmiňované Handmaid’s Tale. I středoškolskou tragédii 13 Reasons Why vypráví dívka, pro jejíž příběh je ženská identita určující. Po šesti letech skončily ikonické Girls, které zároveň odstartovaly poptávku po seriálech o generaci Y a protivných, nebo přesněji řečeno realističtějších postavách.

2017 je ale pro vývoj zlatého věku televize symbolickým rokem především kvůli tomu, že Laura Palmer dodržela slovo a po pětadvaceti letech se vrátil seriál, bez kterého by dnešní quality TV vypadala podstatně jinak. Lynchova třetí řada Twin Peaks se původnímu seriálu podobá jen místy, diváka vede po několika dějových linkách současně a více než roztomilou výstřednost městečka vyzařují krutou podivnost Lynchových filmů jako Mulholland Drive nebo Lost Highway. Legendární režisér nebudí dojem někoho, kdo se opakuje, působí spíš jako tvůrce, který trpělivě pokračuje ve vyprávění svých příběhů, imunní vůči trendům. „Je to čistá heroinová verze Davida Lynche,“ řekl při tiskové konferenci prezident televizní stanice Showtime, která aktuální řadu Twin Peaks vysílá.

Ze seriálu Sedmilhářky

Mezitím v Česku

V České republice je rok 2017 obdobím, kdy už víme, že i tady mohou vznikat seriály, které bez problémů snesou srovnání se zahraničními (Pustina), k jejich tvorbě se dostávají lidé, kteří jsou víc v kontaktu s okolním světem než s upadající českou tradicí (Semestr), nebo autorské osobnosti, jejichž specifická vize dokáže konvenčně napsaný scénář pozvednout na nečekanou úroveň (Modré stíny). Seriály si nacházejí cestu i mimo Českou televizi, ať už ve velké stáji HBO, nebo v minirozměru na Streamu. Aktuální komentáře podává v sedmiminutových dílech Tonda Blaník, o minutu delší jsou epizody ze života českého fotbalového boha Laviho v seriálu Vyšehrad. Na české poměry překvapivě subtilní satiru světa luxusní gastronomie a pořadů o vaření přinesl Luxus na talíři v hlavní roli s Robertem Miklušem, nejvtipnější český pořad za dlouhou dobu. Aktuálně můžete na Streamu sledovat i na české poměry hodně svěží seriálový thriller Andyho Fehu nazvaný Pěstírna.

Seriálový červen Radia Wave přináší na web i do vysílání reflexe nejlépe hodnocených amerických seriálů, které se právě vysílají. Zjistíte, jaká byla třetí sezona Farga, jak dopadla seriálová adaptace románu Neila Gaimana American Gods, jak se svým horším já válčil Křivák Jimmy ve třetí sezoně Better Call Saul a jak obstála seriálová dystopie Handmaid’s Tale. Představíme vám možná nejlepší animák, co jste kdy viděli, rozebereme, jak Twin Peaks ovlivnilo současný seriálový rozkvět, a pokud se nedíváte na Game of Thrones a nechápete, proč byste měli, máme pro vás průvodce pro začátečníky. Uslyšíte ale i o Nemocnici na kraji města nebo Životu na zámku, řeč bude o těch nejlepších seriálech i o guilty pleasures a do studia si pozveme současné nejlepší české seriálové tvůrce. Všechno najdete v záznamu na wave.cz.

Další články autora