Quest: Hodnotíme nejdůležitější herní výstavu E3 v Los Angeles & recenze zajímavého RPG Vampyr

Jedním z nejpříjemnějších oznámení bylo odhalení titulu Seikiro: Shadows Die Twice, který ukázali tvůrci série Dark Souls, japonští vývojáři FromSoftware, na konferenci Microsoftu. Seikiro vypadá, jako by někdo přenesl mohutné bossy z Dark Souls do japonského prostředí a místo vágně evropského království naservíroval fantasy samurajskou akci. Z podobného soudku pak vylezla akční hra Ghost of Tsushima, která přistupuje k samurajům trochu realističtěji a pochlubila se rychlými souboji a velmi povedenou grafikou.

Zajímavě také vypadá nový Fallout 76, který zkouší smíchat hratelnost zatím posledního Falloutu 4 s multiplayerem s kamarády i s nepřátelskými hráči. The Last of Us Part II se pochlubilo ukázkou ze hry, která plynulostí a variabilitou animací postav připomínala film a pravděpodobně opět posune laťku požadavků na technologické zpracování těch největších her. Pokračování nového Doomu nás zavede na Zemi, Forza Horizon 4 se přesouvá do domoviny svých vývojářů, tedy do Anglie, a předvede čtyři roční období v anglické krajině, Athem od EA vypadá jako Destiny, ale má mít strhující příběh jako hry ze série Mass Effect, a Nintendo na konci roku vydá nový díl své milované bojovky Super Smash Bros Ultimate. Uf! Je toho víc, ale celkové shrnutí našich dojmů z konferencí si musíte poslechnout v Questu.

Což takhle dát si česnek? To by se nelíbilo protagonistovi hry Vampyr, který na začátku minulého století v Londýně léčí tamější populaci zasaženou španělskou chřipkou. Doktor, který má lidi zachraňovat, se však stává upírem a musí řešit náhlou touhu po krvi. Vývojáři Dontnod Entertainment, kteří prosluli svojí adventurou Life is Strange, nezapřeli svůj um stavět příběhy a i ve Vampyru jsou hráči často stavěni před rozhodnutí, která mohou zásadně ovlivnit plynutí příběhu. Například můžete vysát postavu, která by vám později mohla pomoci, což zásadně ztěžuje rozhodování, kde se napít blahodárné krve. Vývojáři avšak také popustili stavidla konverzace a nikdo jim neřekl stop. „Všichni jsou děsně ukecaní a trvá vždy čtyři odstavce textu, než se dostanou k jádru věci. Je to, jako kdyby spisovatel, který umí dobře psát, neměl dramaturga nebo editora, který by to pročistil,“ říká Jarda. Netýká se to jen rozhovorů, stopku si vývojáři nedali i v opakovaných replikách, které vám stále dokola vrtají do uší, zatímco hrajete. Nelze říct, že by Vampyr byla špatná hra, ale je v ní tolik nedotažených nápadů, že těch pár skvělých je v nich utopeno.

Podobně rozporuplné dojmy máme z návratu do San Andreas. Před třinácti lety byla série GTA snad na každém počítači, ale v současnosti si staré díly už komfortně nezahrajete. Například na Xboxu ve zpětné kompatibilitě je port tabletové (!) verze, která opravdu nepatří mezi ty nejpovedenější. Když to skousnete a vrátíte se do San Andreas, uvidíte, že hra trpí podobnou přeplněností obsahem jako výše zmíněný Vampyr. Úkolů je zbytečně moc a bývají zbytečně bláznivé a i hlavní příběhová linie je hloupá. Na San Andreas vzpomínáme v dobrém, protože si pamatujeme spíš ty lepší věci, a když San Andreas dělalo něco dobře, tak to bylo fakt hodně dobré. To, že spousta věcí ve hře zas tak dobrých nebylo, jsme už raději vytěsnili z paměti.