Radši byt než start-up. Západní metropole se učí říkat ne prestižním projektům nadnárodních firem
Berlínskou čtvrť Kreuzberg v posledním roce pokryly stovky plakátů namířených proti mamutí internetové firmě Google. Místní obyvatelé nelibě nesli její plány postavit v živé alternativní čtvrti rozsáhlý IT kampus. Na konci října Google skutečně oznámil, že od projektu odstupuje. Podobně skončily i plány firmy Apple na vybudování vlastního náměstí v srdci Stockholmu. Proč evropská města odmítají prestižní projekty nadnárodních firem?
Když padla Berlínská zeď, oprýskané ulice Kreuzbergu s desítkami klubů, squatů, malých galerií a bister okouzlily dobrodruhy a turisty, kteří se sem začali sjíždět z celého světa. Do vyhlášeného centra alternativní kultury krátce po nich začaly přicházet peníze a firmy, kterým vyhovovala uvolněná a kreativní atmosféra. I když je dnes kvůli tomu sehnat levné bydlení v Kreuzbergu téměř zázrak, díky přísným zákonům na ochranu nájemníků a silné německé sociální politice tu pořád ještě vedle sebe můžou bydlet vysocí manažeři, stárnoucí hipísáci i chudé rodiny přistěhovalců.
Kdo vydrží v Berlíně? Obyvatelé „chudého, ale sexy města“ se pustili do boje o svoje čtvrtě
Berlín už není cool. V posledních letech nejznámější zdejší klišé. Do Berghainu se nedostanete, nejzajímavější místa si pro sebe zabírají korporáty, restaurace, ve kterých servírují „dekonstruovaný cheescake“, a kavárny pro cool tech bros. Turisty místní nenávidí. Píše se to už pár let, přesto jich do města jezdí pořád víc a nebezpečně moc lidí se sem stěhuje. Pro ty, kdo tu žijí v nájmu, to znamená čím dál větší pravděpodobnost, že je v bytě brzy vystřídá cool bro z nově příchozí firmy. Berlíňané se ale umí bránit. Momentálně ukazují, že ze svých čtvrtí nechtějí jen tak odejít. Co můžete dělat, když je vaše ulice najednou tak atraktivní, že v ní chtějí žít (a vydělávat) všichni?
„Je to dobrý den pro Berlín,“ prohlásil berlínský primátor Michael Müller, když Google v roce 2016 oznámil, že přebuduje starou elektrárnu na břehu Sprévy v coworkingové centrum pro začínající digitální firmy. Prestižní projekt pro město do budoucna znamenal zdroj investic. Pro řadu obyvatel Kreuzbergu ale onen „dobrý den“ značil začátek dva roky trvajících snah o to, aby se Google v jejich čtvrti neusadil. Nestál za nimi však ani tak odpor vůči samotné firmě, jako spíš obavy, že kampus bude poslední kapkou, která změní křehkou rovnováhu čtvrti. Google úmysl nastěhovat se do Kreuzbergu oznámil v době, kdy už ve čtvrti fungovalo hnutí proti gentrifikaci, které reagovalo na prudce se zvyšující nájmy a vycházelo ze zkušeností lidí z dalších světových metropolí. Zaměstnanci IT firem, které se v kampusu měly usídlit, by podle aktivistů při hledání bytů dříve či později začali přeplácet stávající obyvatele. Přílivu lidí z kampusu by se pak pravděpodobně přizpůsobila i nabídka služeb a podoba veřejného prostoru.
Během posledních dvou let v Kreuzbergu proběhnul nespočet přednášek, sousedských setkání i demonstrací organizovaných aktivistickou koalicí s nevybíravým názvem Fuck Off Google a v září došlo i na krátkou okupaci místa, kde měl kampus vyrůst. Před pár týdny firma nakonec oznámila, že svůj plán v Berlíně neuskuteční a bývalou elektrárnu předá dvěma nevládním organizacím. „Je to nejlepší řešení pro Kreuzberg,“ nechal se slyšet její mluvčí Ralf Bremer.
Zhruba ve stejnou dobu vyvrcholila podobná kauza ve švédském hlavním městě. Vedení Stockholmu na nátlak veřejnosti zatrhlo společnosti Apple původně schválenou stavbu vlastního náměstí na okraji Královské zahrady, nejstaršího parku ve městě. IT firma tam chtěla vybudovat multifunkční komplex, kde by kromě jejího vlastního obchodu vznikly například i kulturní prostory. Proti „náměstí Applu“ se ale sešlo přes tisíc negativních připomínek, které kritizovaly privatizaci veřejného prostoru, a přes 30 tisíc lidí proti němu podepsalo petici. „Vítáme, že se Apple chtěl usadit ve městě, ale Královská zahrada je špatné místo,“ řekl jeden z politických odpůrců náměstí Erik Slottner.
Praha má první pop-up market. Je jen pro coolhuntery, nebo dobře využívá veřejný prostor?
Mezi pražskou Florencí a Masarykovým nádražím v červnu otevřel své brány pop-up market Manifesto. Na roky nevyužívaném prostoru teď stojí asi 30 designových kontejnerů, v nich stánky s trochu luxusnějším občerstvením, než je zvykem. Na první pohled jde o skvělé využití městského prostoru, někteří ale mají k projektu výhrady. Manifesto stojí na pozemku, kde bude společnost Penta stavět velký administrativní komplex, kritizovaný mnoha odborníky i částí veřejnosti.
Jak upozorňuje komentátor magazínu CityLab Feargus O’Sullivan, na obou případech je dobře vidět současný marketingový trend velkých globálních firem. Ty se snaží přímo v centrech měst budovat reprezentativní místa, kde se stírají hranice mezi veřejným prostorem, komunitním životem a korporátní reklamou. Google ani Apple neměly zájem stavět v komerčních distriktech, naopak chtěly své jméno spojit s živými, populárními místy, kterými denně proudí tisíce lidí. Ostatně, na podobnou notu hraje i projekt Manifesto u Masarykova nádraží v Praze. Na druhou stranu to vypadá, že obyvatelé i vedení západních měst jsou čím dál více vnímavější vůči změnám, které velké korporátní investice přináší přímo do ulic. Ve Stockholmu a Berlíně se ukázalo, že odmítnout prestižní a lukrativní projekty ve prospěch zachování autentické atmosféry měst už není nepředstavitelné.
Berlínský Kreuzberg poslední rok pokrývaly stovky plakátů proti plánovanému kampusu firmy Google. Čeho se místní lidé obávali? Proč Google nakonec ustoupil? A proč ve Stockholmu nevznikne „náměstí Applu“? Poslechněte si celý příspěvek.
