Radši růži a bonboniéru než d*ckpick, říká zpěvák Štefan Pecha

1. listopad 2025

Do hotcastu Pot přišel temperamentní zpěvák a vokalista Štefan Pecha. Na pódiích napříč Českem rozdává vášeň v rytmu popu, soulu i blues, ale mimo světla reflektorů zůstává romantikem, který se ve vztazích nespokojí s málem. S moderátory Eliškou a Kájou mluvil o randění v gay komunitě, o autenticitě i o tom, jak zpíval hymnu na Václavském náměstí pro 60 tisíc lidí.

Upozorňujeme, že tento pořad není vhodný pro děti.

„Jsem Rom a od malička mě provázely předsudky s tím spojené. Nemám rád škatulkování, protože vím, kolik zla a nenávisti s tím přichází,“ říká Štefan, který během kariéry spolupracoval s řadou osobností české hudební scény a věnuje se i kulturním a charitativním projektům.

Karel Vladyka, Štefan Pecha, Eliška Soukupová

„Během dospívání jsem sexualitu vůbec neřešil. Naopak moje okolí mě už od malička nálepkovalo jako gaye. Jakoby okolí mělo recept na to, jak by ‚správný muž‘ měl vypadat, co by ho mělo bavit a jak by se měl vyjadřovat. A dřív, než jsem si stihl uvědomit, kdo vlastně jsem, už jsem za to byl bitý,“ popisuje Štefan, dnes vedoucí hudební katedry projektu La Sophia, který propojuje vzdělávání a umění mladých.

„Před deseti lety zpráva od nápadníků začínala pozdravem, dnes se místo pozdravu posílá fotodokumentace intimních partií. Já bych ale raději růži a bonboniéru,“ směje se zpěvák, který randění bere s nadsázkou, ale výběr svých partnerů bere velmi vážně.

Jakým nejhorším nadávkám musel v životě čelit? Proč si temperamentní zpěvák myslí, že je konzervativní? A jakou fotku mu poslat namísto d*ckpicu? Poslechněte si Pot.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.