Reality shows. Televizní dno, nebo nový způsob, jak vzdělávat publikum?

Co to vlastně je reality TV a kde má své kořeny? Podle Kamila Fily, českého filmového i televizního recenzenta a kritika, můžeme o formátu reality TV mluvit v momentě, kdy se nám účinkující představuje svým pravým jménem, prozrazuje své záliby a pozorujeme jeho život.

Půlstoletí reality shows

Televizní obrazovka místo omalovánek, ovladač jako hlasovací zařízení. Média byla, jsou a budou interaktivní

• Upravit
• Smazat

Může se to zdát až neuvěřitelné, ale první interaktivní pořad se na vlnách Československého rozhlasu začal připravovat už před 93 lety. Ovšem, jak se vyvíjejí komunikační média, roste i nabídka interaktivních formátů.

Podle informací, které pro ArtCafé vyhledala Petra Kultová z Rešeršního oddělení Českého rozhlasu, je první výraznou vlaštovkou žánru americká série An American Family. Na obrazovky se dostala v roce 1973 a diváci v ní mohli sledovat osudy úspěšné vlivné rodiny žijící svůj kalifornský, ale pomalu se rozpadající sen. Na seriál se tehdy týdně dívalo více než 10 miliónů lidí, předtáčel se a a svým charakterem připomínal spíše dokument. Zajímavé je, že s formátem přišla americká veřejnoprávní televize PBS. Zlatá éra žánru přichází ale až s nástupem internetu. „Reality shows se daří kromě televizních obrazovek i na online serverech. Touto cestou byli osloveni zejména mladí diváci. V tisku by reality show nefungovala,“ popisuje Marek Pros, novinář, který se coby denní scénárista podílel na 4. řadě Vyvolených.

Co se nenatočí, jako by se nestalo

Čtěte takéReality show Štiky? Bizár plný banalit, ale nejde s ním přestat, shodl se panel diváků

I když to zní paradoxně, o reálný život se ve formátech reality shows většinou nejedná. Mluví se spíše o jemném scénářování (soft scripting), kde se účastníků nadhazuje děj. „Klíčovou roli hraje i předvýběr účinkujících. Konflikty by asi ani v reálném životě nenastaly, pokud bychom uměle neposkládali obsazení reality shows,“ vysvětluje Fila. Do kategorie reality shows se řadí i talentové soutěže, které u českých diváků vedou.

Čechy nejvíce baví vaření a zpívání. Fungují formáty jako Prostřeno nebo StarDance.
Jiří Charvát

„Osobně nejradši natáčím ty formáty reality shows, kde dochází k progresu soutěžících a oni se něco naučí, v něčem se zlepší,“ svěřuje se Jiří Charvát, režisér několika československých reality shows. Pozornost diváků se stále víc přesouvá i k formátům, které sledují lidské zlozvyky, určité sociální skupiny či menšiny. „Poslední dobou můžeme pozorovat úspěch formátů zaměřujících se na tzv. ‚white trash‘ nebo ‚new low‘, tedy nejnižší sociální vrstvy. Třeba Here Comes Honey Boo Boo,“ vyjmenovává Kamil Fila.

Podvratný potenciál televizní zábavy

Čtěte takéVraťte se, odkud jste přišli. Nápad na reality show o uprchlících rozbouřil emoce

Reality shows ale nemusejí podporovat jen to nejhorší v nás, přes atraktivní formáty lze publiku doručit i závažnější informace a zprostředkovat komplikovanější témata. „To zkusila například Česká televize pořadem Zlatá mládež,“ doplňuje Kamil Fila. Zajímavé je podle něj sledovat i formáty, které běží v autoritářských společnostech: „Například v Číně nebo Saudské Arábii se v reality shows mohou bořit tabu, mluví se o emancipaci žen, o rovných právech. V takových zemích mají reality show podvratný potenciál.“ Marek Pros zase zmiňuje připravovanou polskou verzi australské reality show Vraťte se, odkud jste přišli. V té se soutěžící vydávají po trase migrantů a na vlastní kůži zakoušejí nástrahy, které musí uprchlíci podstupovat. Formát už běžel v několika evropských zemích a vzbuzuje vzrušené diskuze.

Poslechněte si celý záznam ArtCafé s hudbou podle výběru Pavla Zelinky a příspěvkem k tématu současné americké reality TV od kolegů z Radia Wave.