Reklama versus realita. Jak s námi manipulují vizualizace developerských projektů?

22. srpen 2019

Ukazují dokonalé vizualizace developerských projektů nové domy a čtvrti skutečně tak, jak budou vypadat? A dokáže to běžný člověk poznat? Nad tím se ve své praxi zamýšlí grafická designérka a vizuální kritička Lenka Hámošová. V dalším díle magazínu Spot vysvětluje, jaké taktiky developeři a architekti používají, aby jejich výtvory byly přitažlivější, a proč to může být pro společnost problém.

Vizualizace, které developeři používají, jsou reklamní materiály a každá reklama je do jisté míry manipulativní. „Na tom není nic špatného, problém je, když si lidé myslí, že to, na co se dívají, je skutečnost,“ říká Hámošová. Mluví i o svých vlastních zkušenostech, kdy mnoho lidí z jejího okolí považovalo za realistické vizualizace nové výstavby v bratislavském centru. V Bratislavě by developeři rádi zastavěli velké území výškovými budovami. Právě budování takzvaného bratislavského Manhattanu, nebo jak se také říká Downtownu, bylo jedním z důvodů, proč se Hámošová začala o vztah obrazu a architektury zajímat.

Lenka Hámošová

Všimla si, že devolepeři a architekti používají nejrůznější fígle. Budovy bývají často zobrazovány z nerealistických úhlů, z jakých je jejich budoucí uživatelé a kolemjdoucí nebudou moct nikdy vidět. Pokud se staví celé čtvrti, jako třeba zmiňovaný Downtown, ukazují se většinou jen jednotlivé budovy, ne oblast jako celek. Na vizualizacích také chybí okolí nové zástavby – další budovy, komunikace, auta. Ulice jsou plné zeleně, pěkných obchodů a dokonalých lidí, tedy prvků, které pak ve skutečnosti na místě často chybí. Nejde o žádné bratislavské specifikum, podobně se vytváří „nové světy“ všude jinde včetně Česka. Dají se ale najít i jisté regionální rozdíly. „Bratislavští developeři si například libují v zobrazování budov takřka výhradně při západu slunce,“ upozorňuje Hámošová na úsměvný fakt. „Na západě bývá barevná tapeta trochu uměřenější.“

Hlavní problém, na který Hámošová upozorňuje, je, že kromě těchto idealizovaných obrazů většinou nemáme žádné jiné, které by novou výstavbu ukazovaly realističtěji

Hlavní problém, na který Hámošová upozorňuje, je, že kromě těchto idealizovaných obrazů většinou nemáme žádné jiné, které by novou výstavbu ukazovaly realističtěji. Především ale tyto vizualizace nekriticky přejímají média. Často se rozhoduje, zda stavbu povolit, nebo nepovolit, jen na základě těchto podkladů. Pak je důležité, jak je ve společnosti zažitá schopnost diskuze a participace. „V Holandsku by se příprava takového velkého projektu, jako je Downtown, neobešla bez velké otevřené debaty,“ tvrdí Lenka Hámošová, která v Nizozemsku několik let žila. „A v takovém případě společenská debata a veřejné mínění nezávisí jen na těch pár obrazech od developerů.“

Jak by měly podle Lenky Hámošové architektonické vizualizace vypadat, aby více odpovídaly realitě? A míříme do dystopické budoucnosti, kdy už nerozeznáme skutečnost od obrazů vytvořených umělou inteligencí? Poslechněte si celý rozhovor v magazínu Spot.

autor: Alžběta Medková
Spustit audio