Restartovat vesmír. Hergot! ordinuje rituální know-how do nového roku

Navzdory široké pestrosti všech možných novoročních rituálů existují společné principy, kterými se tyto rituály řídí. Mladší rituály jsou totiž podle Jana Kozáka často převlečené obřady těch historicky starších. Tento předpoklad vede k překvapivým paralelám.

 „Můžeme sledovat konstanty, které vidíme už ve staré Mezopotámii a starém Římu a které jsou přítomné i dnes. Je to zaprvé nějaký druh rozpuštění v chaosu, ztráta pevných rolí, pevné struktury,“ vysvětluje Kozák a jako příklad dává silvestrovské juchání, kdy lidé pijí mnohem více než obvykle.

„Alkohol je sociální rozpouštědlo. Lidé ztrácejí pevné hranice, chovají se otevřeněji… Je hezké, že alkohol je tekutina. Voda, kapalina má ve všech náboženstvích symbolický potenciál jako reprezentant chaosu,“ nabízí výklad prvního principu religionista Jan Kozák.

„Je hezké, že alkohol je tekutina“|foto: Terje Sollie, CC0 License

 Ve svém srovnávání pokračuje nečekaným směrem. „Další element je opakování stvoření světa. To se objevuje v řadě kultur, krásně například v kultuře babylonské. Vesmír byl stvořen podle určitého receptu a zjevně byl funkční, protože ho tady máme. Rituál nového roku je příležitostí zopakovat tento recept, občerstvit ho, restartovat vesmír,“ říká Kozák. Podle jeho slov restart sami často děláme, byť záhadně a tajuplně. „Naším nenáboženským mýtem, jak byl stvořen svět, je Velký třesk. A co všichni spontánně dělají? Zapalují dělbuchy, střílejí rachejtle – spontánně opakují Velký třesk, který byl na počátku všeho, jak pevně věříme.“

Zajímá vás víc o restartování vesmíru, sociálních rozpouštědlech a teoriích chaosu? Pusťte si celý pořad! Dostane se vám i pár rad, jak nejlépe rituálně vstoupit do nového roku.