Režisér Šimon Holý o imposter syndromu: Fakta nemají šanci, musíte přeprat vlastní hlavu

„Každé dva týdny mám moment, kdy si říkám, že v tom asi nejsem šťastný, že to asi dělat nemám, že je to špatně," popisuje Holý. Ještě donedávna na podobné stavy reagoval čtením negativních recenzí. „Když vám někdo napíše, že jste úplně neschopnej a děláte to všechno zbytečně, tak pro ten mozek je to najednou možnost, jak mít situaci pod kontrolou. Přitom je to to nejhorší, co pro něj můžete udělat,“ dodává.

Pochybnosti se ozvaly i po světové premiéře jeho nového snímku Chica Checa, kdy v jedné zahraniční recenzi narazil na popis scén, které se ve filmu neobjevují. Věděl, že text je nepřesný, a přesto ho to zasáhlo. „Ten mozek nejde porazit. Fakta proti němu nemají šanci," říká.

Ani nominace nebo ocenění přitom podobné myšlenky neutlumí, protože s každým dalším projektem se posouvá laťka. „U prvního filmu je překážkou to, že je první. U druhého musíte dokázat, že to zopakujete. U třetího už se nějaká úroveň očekává, u čtvrtého se lidi ptají, jestli vůbec přijdou diváci," vysvětluje režisér.

K téhle nejistotě podle něj přispívají i sociální sítě, které ukazují jenom kurátorovanou verzi reality. Roky přesvědčování lidí, aby projektu dali šanci, shánění chybějících peněz, omezený počet natáčecích dnů nebo krizové situace, které rozhodují o osudu filmu, na platformách nikdo neuvidí. „Pojďme mluvit nahlas o tom, že ten proces filmové tvorby opravdu není tak hezký, jako že sedím ve svém pohodlném křesílku a píšu si scénář, pak jsme s herci, hrozně se bavíme, všechno je fajn, sestříhá se to a jde to strašně snadno, protože všechno, co jsme natočili, je geniální. Tak to fakt není," říká.

Kdy je odmítnutí životní příležitosti zdravou sebereflexí a kdy projevem imposteru? Jaké zkušenosti mají se syndromem podvodníka moderátorky pořadu? A co na něj pomáhá Holému? Dej si nový Hotspot!