Rituál nemusí být jen pití kávy. S Lucií Králíkovou o obřadech i poutnictví

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lucie Králíková a její výstava Grande Misericordia

„Baví mě hledat původní zdroje, být detektiv. Jsem jako lovecký pes, který vyštrachává tradice a obřady, rituál nemusí být dneska jen pití kávy.“ Lucie Králíková je krajinářská architektka a umělkyně pohybující se mezi Brnem, Prahou a Ústím nad Labem. V březnu vyšla na pěší pouť z Brna do Ostravy, kterou doslova přinesla do Galerie Dukla.

Grande Misericordia, Velké milosrdenství, to byl pocit absolutní svobody, možnosti jít, střídat krajiny, ať už jsem se pohybovala pod dálnicí, ve vojenském prostoru, nebo v hlubokém lese u studánek mezi zajíci,“ popisuje Lucie Králíková alias Efemér základní prvky, z nichž vznikala stejnojmenná výstava. Každému by přála „vykoupat hlavu v novém ovzduší“. Bez ohledu na to, jestli se vydáme podél státní hranice nebo z města do města, pouť může být podle umělkyně pro naši mysl novým způsobem dovolené a možností zastavit se v prchavém okamžiku a zaměřit se na detail.

Výstava Grande Misericordia Lucie Králíkové

Výstava Grande Misericordia v ostravské Galerii Dukla symbolizuje 14 poutnických zastavení. V několika výlohách ukazuje Králíková své boty, básně nebo kabát. Vystavěla si i symbolickou útulnu nebo závěrečnou hostinu. Velké vitríny popisuje jako kaple, a i když na pouť vyrazila v postním čase, sama výslednou výstavu nevnímá jako náboženský odkaz. Snaží se vnímat a předávat posvátnost krajiny a také tradic, které leckde téměř vymizely.

Výstava Grande Misericordia Lucie Králíkové

„Sama nejsem vyloženě nábožensky založená, myslím si ale, že kdybychom v sobě měli více pokory, lépe bychom vnímali přírodu, dokázali s ní žít v souladu a netrpěli třeba tolik environmentálním žalem.“

Výstavu Grande Misericordia můžete v Galerii Dukla navštěvovat až do poloviny června. Jak vnímá Lucie Králíková spiritualitu? Proč navlékla baldachýn z několika tisíc šnečích ulit? Poslechněte si celý rozhovor.