Rizikem psychofarmak je vytváření dojmu, že můj život je v pořádku a nemusím nic měnit
Psychiatrů je málo a pacientů hodně. Času na povídání nad rámec příznaků a diagnostiky mnoho nezbývá a psychofarmaka fungují. Z dálky to může vypadat jako funkční a efektivní systém, někdy se v něm ale zapomíná na člověka a jeho příběh.
Vedle léků je nejčastěji doporučovanou metodou léčby psychiatrických potíží psychoterapie. Na tu ale psychiatři často nemají prostor, stejně jako na podrobnější povídání o životním stylu pacienta, respektive na doporučení případných změn v této oblasti.
„Velké riziko psychofarmak je, že fungují. Mnoho lidí je užívá roky, někdy i desetiletí, aby mohli fungovat ve svém životě. Je to fajn, že léky nám pomáhají a umí zmírnit příznaky, ale taky zároveň vytváří falešný dojem, že ten můj život je v pořádku a že v něm nemusím nic měnit,“ říká psychiatrička Michaela Krtičková, která pracuje v Liberci a stojí mimo jiné za instagramovým profilem Psychiatrie v zahradě.
Změnu systému podle Krtičkové přináší jednak reforma psychiatrické péče a také přístup psychiatrů, kteří se snaží pacienta vnímat v celém jeho kontextu. Do psychiatrické ordinace tak patří i témata týkající se tělesného pohybu, jídelníčku a běžného fungování v životě.
Co všechno může psychiatr v rámci péče o pacienta stihnout a kam nedosáhne? Jak můžou bylinky proměnit vztah pacienta k lékům? A proč Michaela Krtičková dávkuje léky tak, aby pacientům část příznaků zůstala? Poslechněte si Diagnózu F.
Související
-
Pacienti se nejvíc bojí toho, že je zavřeme a nepustíme, říká psychiatrička Jiřina Kosová
Stigma, které s sebou nesou duševní nemoci a poruchy chování, nedopadá jen na pacienty, ale také i na samotné psychiatry a psychiatrii jako obor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka