Rodiče vůbec netuší, kam všude se sdílené fotky jejich dětí dostávají, upozorňují autoři nového výzkumu
Sharenting označuje nadměrné sdílení různých typů fotografií, videí a dalších citlivých informací o dětech jejich rodiči. Děje se prostřednictvím sociálních sítí, úložišť, webů, blogů. „Často jde o děti v choulostivých situacích – dítě, které pláče, je upatlané od jídla, sedí na nočníku. Mezi sharentingem a shamingem je hodně tenká linie,“ říká Kamil Kopecký, který se věnuje oblasti rizikového chování v online prostoru.
„Rodiče netuší, kam všude se jejich fotky dostávají. Že amatérské fotografie se dobře prodávají, existují na to skupiny a je to velký problém,“ pokračuje Kopecký, který je za Univerzitu Palackého spoluautorem výzkumu o sharentingu v Česku. Z něj mimo jiné vyplynulo, že 7 % rodičů svoje děti na sítích sdílí obnažené.
„Možná by bylo dobré se podívat na samý začátek toho procesu, jestli některé fotky vůbec pořizovat,“ doplňuje vědce Karel Klatovský, odborník na kyberbezpečnost ze společnosti Microsoft, která se na výzkumu podílela. „A samozřejmě přemýšlet nad tím, jak fotku sdílím a co její sdílení může způsobit,“ naráží Klatovský na to, že fotografie se na sítích nekontrolovatelně šíří a zůstávají tam velmi dlouho.
„Dítě stárne a začíná samo řešit, jestli a jak bude v online prostředí přítomno. To by měli rodiče nechat na něm. Z práce na školách víme, že děti se kvůli těmto materiálům stávají později ve škole terčem posměchu nebo kyberšikany mezi svými vrstevníky. Spolužáci tyto fotky vyhledávají velmi často,“ dodává Kopecký.
„Vždycky přemýšlejme, jestli bychom takovou fotku sdíleli o sobě.“ Poslechněte si Houpačky o sharentingu s Kamilem Kopeckým a Karlem Klatovským.
Nejposlouchanější
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
