Rok 1968 nás naučil apatii vůči politice, myslí si aktivista

21. srpen 2020

Jak rok 68 a invaze vojsk Varšavské smlouvy proměnily českou společnost? Na to hledáme odpověď v anketě s českými osobnostmi. „Myslím, že se to promítá v současné české apatii vůči politice nebo vůči jakékoliv formě angažovanosti,“ říká environmentální aktivista Petr Doubravský. A jak pracovat s historickými paralelami? Je vhodné spojovat 21. srpen 1968 a současné obavy z vojenské intervence v Bělorusku?

„Co si z toho můžeme vzít do dneška, je, že to bylo velké společenské vzepětí. Společnost si alespoň pokládala otázku, jak chce, aby vypadaly další dekády,“ popisuje události pražského jara publicistka a spisovatelka Klára Vlasáková.

Důsledky ukončení těchto společenských snah vpádem vojsk Varšavské smlouvy ale podle Petra Doubravského cítíme dodnes, a to v nezájmu o politické dění. „Invaze lidi vyvedla z přesvědčení. Ukázalo se, že ať lidé dělají cokoliv, ať se sebevíce zajímají o veřejné dění, tak za ně stejně nakonec rozhodne někdo nahoře,“ říká.

Čtěte také

A jak pracovat s historickými paralelami? Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se v médiích často zmiňuje v souvislosti s aktuálním děním v Bělorusku. Vyjadřuje se tím obava z vojenské intervence Ruska v současném Bělorusku. Je ale tahle paralela namístě?

„Asi se nedá říct, že je to špatně. Vždycky záleží na tom, čemu ta paralela slouží. Obě ty věci mají celkem jinou dynamiku. Srpen 68 byl kombinací vnitrostranického a mezinárodně politického konfliktu. A navíc v situaci, kdy Evropa vypadala dost jinak než dnes. Kdežto v Bělorusku jde o masové protesty po zfalšovaných volbách,“ dodává historik Martin Babička.

Pusťte si anketu a zjistíte, jak nás dodnes ovlivňují události roku 1968 v Československu a jestli je vhodné dělat paralelu mezi invazí vojsk Varšavské smlouvy a obavami z vojenské intervence smlouvy do Běloruska.

Spustit audio

Související