Rok 2016 v technologiích: od falešné reality až po tu rozšířenou

22. prosinec 2016

Neuronové sítě, virtuální realita a chatboti. To všechno byl rok 2016 v technologiích. Krom nablyštěných novinek (s různými úrovněmi úspěchu) se ale letos potvrdilo, že technologická témata zasahují čím dál větší část společnosti. Sharing economy proměňuje představy o práci a nepravdivé a zavádějící zprávy šířené po sociálních sítích možná ovlivnily výsledky jak amerických voleb, tak britského referenda o vystoupení z Evropské unie.

„Fake news“ nemají jednoduché řešení

Facebook a takzvané „fake news“ jsou největším technologickým tématem letošního roku. Rozhodně se nejedná o téma, na které by se dalo zareagovat jednoznačným řešením. Poprvé diskuze nabrala obrátky bezprostředně po brexitu, ještě více se o fake news začalo mluvit v momentě, kdy bylo jasné, že příštím americkým prezidentem bude Donald Trump. Většina komentátorů alespoň částečně vinila falešné zprávy (a nedostatečný zásah Facebooku proti jejich šíření) z vítězství kampaně za odchod Velké Británie z EU a Donalda Trumpa. Mark Zuckerberg bezprostředně po amerických volbách vehementně odmítal myšlenku, že by šíření falešných zpráv na Facebooku jakkoliv ovlivnilo jejich výsledek. Od té doby ale, zdá se, vedení sociální sítě otočilo a společnost spouští systém, který uživatelům umožňuje hodnotit pravdivost odkazů na Facebooku. Němečtí sociální demokraté chtějí navrhnout zákon, po jehož schválení by Facebooku za šíření nepravdivých zpráv hrozila pokuta až do výše půl milionu euro. V posledních týdnech se pak z podobných důvodů začalo mluvit o potenciálně rasistických či holokaust popírajících výsledcích, které poskytuje Google.

Je pochopitelné, že lidem vadí rozsah, v jakém se na sociálních sítích šíří zavádějící, nepravdivé nebo rovnou účelově smyšlené zprávy. Nejde však přehlížet stinnou stránku boje proti tomuto fenoménu. Největším problémem je pochopitelně otázka, kdo bude rozhodovat o pravdivosti zpráv. „Ministerstvo pravdy“ jako na Ukrajině? Facebookem navrhované crowdsourcování pravdy je pro Silicon Valley typickým pokusem o technologické řešení problému, který nemá zdaleka jen technologické kořeny. Obzvlášť velkou nedůvěru vzbuzuje snaha bojovat proti nepravdě, když si Facebook ve stejný moment podává ruce s čínskou vládou ohledně cenzury. Možná za všemi návrhy stojí vskutku šlechetné záměry, nicméně direktivní a cenzorská řešení „zvrchu“ jsou potenciálně daleko nebezpečnější než původní problém.

03768914.jpeg

Monopol versus chaos na poli streamovacích služeb

Streamování je už dnes definitivně hlavním zdrojem příjmů hudebního průmyslu. Debaty okolo něj se tedy letos už nevěnovaly tomu, jestli nás čeká hudební streamování, ale spíš tomu, jak bude vypadat. Na povrch tak vyplaval největší paradox, který je nutno vyřešit. Nikdo není spokojený se současnou situací, kdy je trh fragmentovaný a různé služby nabízejí exkluzivně různé interprety. Na druhou stranu, ani představa drtivého vítězství jedné služby nad ostatními není vůbec lákavá. Hudební průmysl se ani teď nechová k interpretům ani zdaleka ohleduplně. Představa moci soustředěné v rukou jedné dominantní streamovací služby, která může mávnutím ruky startovat, ale i ničit kariéry, vám tak právem může způsobovat noční můry.

Budoucnost bude neuronová

Kdybychom měli vybrat jeden tzv. buzzword, který technologickým světem hýbal od počátku roku, bylo to strojové učení a neuronové sítě, do kterých mnozí vkládají obrovské naděje. Nejenže se Googlu s chytrou sítí podařilo hned z kraje roku porazit šampiona v složité asijské hře go, ale jejich rozšíření do řady běžných produktů pokračuje a pokračovat bude. Patří mezi ně osobní asistenti, vyhledávání, rozpoznávání fotek nebo videí, ale s obchodem Amazon Go i retailový prodej a samozřejmě samořídící auta. Na začátku roku jsme se smáli komickému selhání chatbota Microsoft Tay, nicméně potenciál programů simulujících činnost mozku a schopných se učit je dalekosáhlý. Kromě výše zmíněného zjednodušují sledování, třídění dat a nejspíš brzy umožní automatizovat úkony, které donedávna zvládali jen lidé.

Sharing economy není automatické dobro

03662529.jpeg

S neuronovými sítěmi pak úzce souvisí postupující automatizace a rostoucí nervozita z toho, jak technologie proměňují ekonomiku. Zmíněný obchod Amazon Go, ve kterém nenajdete žádné prodavače nebo prodavačky, je jen projevem trendu, který způsobuje velké změny na trhu práce. Letos se nejvíc probírala role sdílené ekonomiky ve vztahu k lidem v ní zaměstnaným, kteří pracují na nejisté úvazky, s mizivou nadějí na změnu a bez tradičních jistot, jako jsou zdravotní péče nebo dovolená, tedy tzv. prekariátu. I přes všechna marketingová hesla to totiž vypadá, že korporátní podoba sdílené ekonomiky je tu jen pro někoho. Aura neporazitelných dravých firem se ale pomalu vytrácí, to když Uber musel odejít z Číny nebo v Berlíně omezili Airbnb. Začala tak debata, která s trochou štěstí povede alespoň k nějakému řešení situace, jež bude nejspíš čím dál horší. Podle společné studie ekonomů Harvardu a Princetonu 94 procent nových zaměstnaneckých pozic v USA během vlády Baracka Obamy byly právě částečné úvazky nebo dočasné smluvní dohody, které jsou pro tzv. sharing economy typické.

Virtuální realita – revoluce, která nepřišla

Rok 2016 měl být rokem, ve kterém konečně dostatečně levné a technologicky pokročilé přístroje pro virtuální realitu změní svět. Hodně se slibovalo od headsetů Occulus Rift a HTC Vive, naděje vzbuzoval i doplněk pro populární konzoli PlayStation VR. Ale nestalo se. Prodeje hardwaru pro VR jsou, alespoň podle studie citované magazínem Gamasutra, spíš skromné. Problémem pro masovou penetraci je pro řadu lidí příliš vysoká cena, problémy s nepohodlím a nutnost vlastnit velmi výkonný počítač. Přesto rok 2016 ukázal, jakým směrem se vývoj bude nejspíš ubírat, a příslib je to docela hezký. Pravděpodobně se brzy dočkáme rozšíření v medicíně, psychoterapii a byznyse, budoucnost ale nakonec možná patří spíš AR, totiž augmentované, rozšířené realitě. Hříčka Pokémon Go byla jen skromným nahlédnutím do toho, co všechno může přinést. Nesrovnatelně pokročilejší brýle Microsoft HoloLens nebo systém Magic mají pak skutečný potenciál proměnit vzdělávání i práci.

03768872.jpeg

Špatné vysvědčení pro soukromí

Pokud se bojíte o své soukromí, nebylo v uplynulých dvanácti měsících moc důvodů k radosti. Strojové učení už, zdá se, definitivně zjednodušilo rozpoznávání tváří na (třeba bezpečnostních) videích, na fungování NSA se navzdory Snowdenovým odhalením pořád nic nemění a ve Velké Británii si odhlasovali strašidelný zákon, který prakticky totožné praktiky legalizuje i tam. Míst, kam jde před zrakem státu utéct, naštěstí taky přibývá – ať už je to šifrovaná komunikační aplikace Telegram, nebo možnost ve Facebook Messengeru zapnout kryptovaný režim. A jestliže se zdálo, že důvod k ostražitosti s totálním selháním Google Glass pominul, jejich místo obsadily levnější a veselejší Snapchat Spectacles. Sluneční brýle sice při nahrávání videa svítí, ale použít je nenápadně jde hodně snadno. Možná tak brzy oprášíme cedulky, které vstup lidem s chytrými brýlemi do našeho podniku zakazují.

FBI versus Apple

Začátkem roku otřásl technologickým světem souboj americké FBI a Applu. V jádru sporu stál chytrý telefon pachatele loňského teroristického útoku v San Bernardinu. Vyšetřovatelé z FBI žádali po technologické firmě, aby jim odemkla zašifrovaný telefon, který mohl obsahovat důkazní materiály. Smršť esejů, které tato tahanice vyvolala, naprosto ignorovala rozdíl mezi protiústavním utajovaným sledováním NSA a podle zákona soudcem nařízeným odemčením telefonu podezřelého.

03717279.jpeg

Důsledky Donalda Trumpa

Na začátku listopadu světem otřáslo vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Pro technologický svět znamená jeho výhra hned několik věcí. Barack Obama neudělal příliš pro reformu sledovacího aparátu, který převzal po Georgi W. Bushovi. Moc agentur jako NSA pod jeho administrativou naopak dále bujela. Tyto nástroje teď spadnou do klína Donaldu Trumpovi a nic nenapovídá tomu, že by hodlal být v jejich používání zdrženlivý. Většina Silicon Valley až na výjimky podporovala před volbami Hillary Clintonovou. V posledních týdnech však, zdá se, mnoho magnátů svůj postoj alespoň částečně přehodnotilo. To, že Trumpovi bude radit šéf Uberu Travis Kalanick, možná není až zas tak překvapivé, obrat u Elona Muska ale nebyl tak předvídatelný. Zdá se, že krom sledovacího aparátu se tak prezident Trump bude moci spolehnout i na spolupráci technologických gigantů, byť alespoň možná neochotnou. Ještě děsivější jsou tváře, které budou určovat podobu Trumpovy Federální komise pro komunikaci (FCC). Jak Jeffrey Eisenach, tak Mark Jamison, které Trump pro tento úřad zvolil, mají vazby na telekomunikační giganty (Verizon a Spirnt) a jsou hlasitými odpůrci síťové neutrality. Pokud by tento princip padl, dá se čekat, že dojde k umocnění monopolizace technologické sféry. A s tímto temným výhledem do příštího roku se s vámi loučíme.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.