Románová Anihilace Jeffa VanderMeera je výlet do absurdní krajiny přesahující lidské chápání
Už tento týden se na Netflixu zmaterializuje nový film Alexe Garlanda Anihilace. Natalie Portman, Jennifer Jason Leigh a Gina Rodriguez se v něm coby tým vědkyň z různých oborů vydají do tajemné Oblasti X – krajiny někde v Americe, kde z nějakého důvodu vládne jiná, nepozemská, nelidská příroda.
Anihilace vznikla podle prvního dílu románové trilogie Jeffa VanderMeera, které se říká trilogie Jižní zóny. VanderMeer v ní navazuje na skeptické sci-fi romány jako Solaris Stanisława Lema nebo Piknik u cesty bratrů Strugackých. Tyto knihy popisují kontakt lidstva s něčím, co totálně přesahuje jeho chápání. Na rozdíl od většiny sci-fi příběhů, kde hrdinové nakonec přijdou každé sebepodivnější záhadě na kloub, VanderMeer, Lem a Strugačtí naznačují, že lidské schopnosti orientovat se ve světě jsou hodně omezené a v určitých situacích mohou totálně selhat.
Proč se Američané bojí draků? Fantastické eseje Ursuly K. Le Guin kritizují kult práce a úspěchu
Minulý týden jsme se rozloučili se slavnou autorkou sci-fi a fantasy Ursulou K. Le Guin. Autorka románového cyklu Zeměmoří nebo knihy Levá ruka tmy byla také esejistkou, která se ve svých úvahách zabývala mimo jiné rolí fantazie v současné společnosti.
VanderMeerova trilogie je kronikou neúspěšných pokusů pochopit záhadnou Oblast X. První díl popisuje vědeckou výpravu přímo na její území. Druhá část, nazvaná Autorita, se odehrává ve vládním úřadu Jižní zóna, který se nachází na okraji Oblasti. VanderMeer tu rozehrává paranoidní thriller pojednávající o novém řediteli tohoto úřadu, který všude naráží na neproniknutelná tajemství a neznámé plány ostatních členů týmu. Závěrečná Adaptace pak dodává celému příběhu apokalyptické vyznění a naznačuje, že krajina Oblasti X se může v budoucnosti stát novou pozemskou přírodou, ve které se člověk nebude umět orientovat a v níž už pro něj nebude místo.
Je dobře, že se VanderMeerově trilogii dostalo tak vřelého přijetí mezi scifisty. Ukazuje to, kam se dříve dobrodružný žánr určený hlavně pro mládež v posledních desetiletích posunul. Dnešní scifisté už dokáží ocenit i sérii tří románů, ve které čtenář na konci ví ještě míň než na začátku a která zpochybňuje samotné základy typických příběhů tohoto žánru.
Více o bezcílných toulkách absurdní krajinou, apokalyptických náladách a skeptické sci-fi si poslechněte v posledním díle Ektoplasmy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
