Ropák roku 2018 je Jan Skalický z Vodních cest, antiekologický výrok roku pronesl Jaroslav Foldyna

Základem bubble tea jsou elastické kuličky, které vznikají svařením tapiokové mouky s vodou a hnědým cukrem. Uvařené kuličky se původně servírovaly s čajem s mlékem, který byl hodně populární na Tchaj-wanu.

Právě tam se koncem 80. let 20. století tento populární nápoj začal prodávat v malých stáncích poblíž škol a úřadů. V 90. letech už se stal trendem i v Hongkongu a pevninské Číně, kde začaly vznikat první řetězce.

Dnes se o pozornost milovníků bubble tea v Číně ucházejí tisíce značek. Nespočet obchodů se objevilo i v USA a v Evropě, ačkoli největší čínské řetězce tu zatím moc neprodávají. V tomhle roce se o to pokusí řetězec ChaPanda, který před pár dny podle agentury Bloomberg oznámil plán na expandování do Evropy.

Podle výkonného ředitele společnosti Wanga Hongxueho mají zámořské trhy obrovský potenciál. V rozhovoru pro Financial Times řekl, že po vstupu do Evropy by společnost mohla vydělat přibližně 330 milionů dolarů. 

„Provoz bez zápachu je zajišťován dvojicí velkokapacitních nádrží a ventilačním systémem ukončeným větrným ventilátorem nad střechou kabiny,“ uvedla mluvčí města Adriana Jarošová. Toaleta využívá technologii finské firmy Green Toilet.

Ke splachování neslouží voda, ale bio materiál – v tomto případě piliny. Místní skatepark, kde toaleta stojí, poté vybral umělce, který budovu s toaletou pokreslil. Výběrové řízení vyhrál umělec z Brna vystupující pod jménem Chaozzline.

„Míříme do přírody a všude tam, kde se pohybuje hodně lidí. Toaleta je vhodná například i na chaty a chalupy,“ uvedl Jan Šmatera, který se ekologickými toaletami dlouhodobě zabývá.

„Nehrozí byť jen sebemenší riziko pro zdraví člověka. Vše se odehrává v oddělené, v dostatečně prostorné nádobě, která umožní materiálu projít správným zúrodňovacím procesem,“ upřesnila mluvčí města Jarošová.

Za první čtvrtletí letošního roku se k Netflixu přihlásilo dalších více než devět milionů uživatelů. Celkem tak za populární streamovací platformu platí skoro 270 milionů lidí po celém světě. Služba uvedla, že její zisk v prvním čtvrtletí vzrostl na více než 2,3 miliardy dolarů, to je skoro 55 miliard korun.

Je to ale zřejmě naposledy, kdy firma zveřejnila počet uživatelů, kteří za Netflix platí.

„Když jsme začínali, když jsme měli malý zisk, tak byl počet odběratelů silným ukazatelem našeho potenciálu,“ stojí v prohlášení firmy akcionářům. Podle společnosti je počet uživatelů v dnešní době jenom jedním z ukazatelů růstu.

Firma tak požádala investory, aby se zaměřovali spíše na zisky a příjmy. Právě příjmy v prvním čtvrletí vzrostly o téměř 15 procent na 9,37 miliardy dolarů, to je více než 220 miliard korun.

Server BBC s odkazem na investory uvedl, že rozhodnutí upustit od zveřejňování počtu platících uživatelů naznačuje, že strmý nárůst předplatitelů zřejmě končí.

Podobně se zachovaly i technologické firmy Meta Platforms, která vlastní Facebook a Instagram nebo společnost X, dříve Twitter. Společnosti po zpomalení nárůstu počtu nových uživatelů přestaly čísla zveřejňovat.

„Knihu vrátila jedna nejmenovaná žena, která ji dostala od svého bratra, který ji zase našel ve věcech svojí matky v Kansasu,“ uvedla Annaclaire Crumpton, zaměstnankyně Poudre River Public Library District, jak se teď knihovna jmenuje.

Uvnitř knihy je záznam o jejích výpůjčkách. Z něj vyplývá, že byl historický román vypůjčen pouze třikrát, než na více než sto let zmizel. V knize jsou také přiložená výpůjční pravidla. Pokuta za den zpoždění při vrácení tehdy činila dva centy. Z toho vyplývá, že by teď majitel musel zaplatit pokutu 760 dolarů, při připočtení inflace by to ale bylo už 14 tisíc dolarů, to je více než 330 tisíc korun.

Neznámý čtenář, který si tehdy knihu vypůjčil, má podle serveru Smithsonian Magazine štěstí. Knihovna totiž přestala v roce 2020 pokuty vymáhat.

„V knize jsou poznámky a je vidět, že o knihu se čtenář hezky staral, zajímalo by mě, kolik generací si ji předalo, kolik rodičů ji dalo svým dětem,“ uvedla knihovnice z coloradské knihovny. Je tak zřejmé, že kdyby dnes čtenář, který si knihu tehdy půjčil, žil, vedení knihovny by se na něj nezlobilo.

Podmínky pro výstavbu nových hotelů jsou striktní. Vzniknout budou moct jenom při zavření jiného ubytovacího zařízení, ale jenom v tom případě, že nový hotel nezvýší stávající ubytovací kapacitu a bude udržitelnější.

„Chceme, aby se ve městě žilo obyvatelům i návštěvníkům dobře. A aby se hlavně ve městě vůbec dalo žít. To znamená: žádný nadměrný turismus, žádné nové hotely a maximálně 20 milionů hotelových noclehů pro turisty ročně,“ uvedla vláda ve svém prohlášení.

Město se snaží bojovat s nadměrnou turistikou už dlouhodobě. V roce 2021 zavedla nařízení s názvem „Amsterdamský cestovní ruch v rovnováze“, který má množství turistů ve městě regulovat. Pokud jejich počet přesáhne 18 milionů, musí proti tomu město zasáhnout.

Ročně ho totiž navštíví miliony turistů, z nichž významná část do něj zavítá kvůli drogové nebo sexuální turistice v takzvané „Red Light District“. V Amsterdamu tak platí už několik opatření, která mají masový turismus snížit. Vloni třeba městská rada zakázala provoz turistických výletních lodí. Omezení se taky vztáhla na užívání marihuany nebo návštěvy ve čtvrti červených luceren.

Podle zprávy Global Wind Report vznikly v uplynulém roce kapacity pro celkem 116 gigawattů větrné energie. Oproti roku 2022 se tak kapacity zvýšily o 50 %, což činí historický rekord. Nejvíc větrných elektráren na pevnině i v moři instalovala Čína, potom USA, Brazílie a Německo. Rekordní byla taky výstavba větrných elektráren na mořské hladině, a to hlavně kvůli Nizozemsku. To loni nechalo instalovat elektrárny s 3,8 gigawatty nové kapacity větrné energie.

Nová výstavba větrných elektráren posílila i v dalších regionech. Rekordní růst zaznamenala i Afrika a Blízký východ, kde se objem kapacit za uplynulý rok podařilo až ztrojnásobit.

Global Wind Report upozorňuje, že se jedná o pozitivní trend, ale aby byly splněné závazky určené na konferenci OSN o změně klimatu COP28, musí do roku 2030 roční nárůst kapacity být alespoň 320 gigawattů.

Ze všech zdrojů obnovitelné energie, která pochází z vody, větru nebo slunečního záření, za loňský přibylo nejvíc solární energie. Větrná energie byla na druhém místě. Zatím se celosvětově daří používat energii pouze z obnovitelných zdrojů jen sedmi zemím na světě.

Podle Mezinárodní energetické agentury a Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje je to v Bhútánu, Etiopii, Nepálu, Paraguayi, Demokratické republice Kongo a v dvou evropských zemích Albánii a na Islandu. Blízko stoprocentní energii z obnovitelných zdrojů je i Norsko, které z větru, vody nebo slunečního záření používá 98,38 % energie.

Britská banka Lloyds Bank uvedla, že v souvislosti s prodejem vstupenek na turné Eras nahlásilo podvod přes 600 jejích klientů a klientek. Každý z nich prý průměrně přišel o 332 liber, tedy o téměř 10 tisíc korun. Někteří ale hlásili ztrátu vyšších částek, zhruba ve výši 1000 liber, což je v přepočtu zhruba 25,9 tisíce korun.

Podle banky je letošní turné Taylor Swift akce, na které se množství podvodů s falešným vstupným vyskytuje zatím nejvíc. Navíc se dá předpokládat, že počet případů falešného prodeje bude ještě růst s blížícím se konáním koncertů.

Fanoušci, kteří se snažili získat vstupenky na vyprodané koncerty Taylor Swift, nejčastěji naletěli podvodníkům, kteří je přeprodávali. Jednalo se hlavně o falešné inzeráty nebo neplatné vstupenky. Podvody se děly hlavně na sociálních sítích, nejvíc na Facebooku. Podle banky pocházelo 90 % nahlašovaných podvodů právě z něj.

Skutečný počet podvodů se vstupenkami ale mohl zasáhnout daleko víc lidí. Banka odhaduje, že po celé Velké Británii mohlo podvodníkům v souvislosti se vstupenkami Eras Tour naletět nejméně tři tisíce obětí.

O turné Eras, se kterým Taylor Swift letos v létě navštíví i Evropu, byl mezi lidmi enormní zájem. Jen ve Velké Británii, kde je aktuálně vyprodané, v rámci něj odehraje zpěvačka 15 velkých koncertů. Osm z nich proběhne na stadionu Wembley v Londýně, dalších celkem šest v Liverpoolu a Edinburghu a jeden v Cardiffu.

Nová legislativa začne v zemi platit od roku 2026 a bude se vztahovat i na páry, které jsou již rozvedené a povinnou výhradní péči mají určenou. Zpětně se tak budou moct na péči o dítě společně dohodnout.

Výhradní péče bude pro jednoho z rodičů určená jen tehdy, kdy bude druhý z nich podezřelý z týrání dítěte. Pokud se rodiče nebudou schopní mezi sebou na podobě péče dohodnout, rozhodnou o tom soudy na základě zájmů dítěte. Úpravu zákoníku podpořily tamní Liberálně-demokratická strana a její koaliční partner Komeito.

„I po rozvodu je důležité, aby se matky i otcové nadále přiměřeně podíleli na výchově svých dětí a byli za ni zodpovědní,“ uvedl ministr spravedlnosti Rjúdži Koizumi.

Systém výhradní péče byl silně kritizován. Hlavní výhrady se týkaly toho, že určení jednoho pečujícího rodiče má významný vliv na psychiku a výchovu dětí. Zároveň úprava jednomu z rodičů zcela znemožňovala plnohodnotnou výchovu dítěte.

Dosavadní zákonný požadavek je považovaný za velmi konzervativní. Změnu se podařilo prosadit po víc než 70 letech a Japonsko se tak jako poslední země zařadí mezi ostatní členy G7, v nichž je možnost domluvy mezi rodiči nebo navrhnutí střídavé péče normou.

V uplynulém roce přijelo na Kanárské ostrovy 14,1 milionu zahraničních návštěvníků, což je zatím rekordní číslo. Jejich množství ale zásadně ovlivňuje životy místních obyvatel. Záplavy turistů totiž způsobují bytovou krizi, vytvářejí tlak na zdravotní služby, dopravní síť, odpadové hospodářství, zásobování vodou nebo ovlivňují biologickou rozmanitost regionu.

Místní proti turismu plánují protesty a stávky. Jeden z nich se bude týkat třeba plánované výstavby dvou hotelů na ostrově Tenerife, kvůli které bude skupina aktivistů držet hladovku. Na ostrovech funguje řada protestních organizací, které se na kritickou situaci snaží upozornit.

Třeba organizace Canarias Se Agota plánuje demonstrace na Tenerife, Gran Canarii, Lanzarote a La Palmě s heslem „Kanárské ostrovy mají limit“. Dalšími jsou třeba také organizace Canarias se exhausta nebo Canaries Sold Out.

V zoufalství z přetížení turistikou se někteří obyvatelé rozhodli zakročit třeba i tím, že po ostrovech vylepují plakáty nebo umisťují cedule, na kterých stojí třeba „zavřeno pro přelidnění“ nebo „nevstupovat“, aby turisty z míst odradili.

„Byli jsme k turistům vždy velmi vstřícní. Chceme ale udržitelnější cestovní ruch. Tenerife je malý ostrov s omezenými zdroji. Silnice jsou přetížené dopravou a hotely jsou plné,“ popsal situaci Ruben Zerpa z organizace Canaries Sold Out.

Dodal, že především kvůli ubytovacím službám typu AirBnB se na ostrovech zvyšují nájmy a pro místní obyvatelstvo se bydlení stává nedostupné. „Vydělávám asi 900 eur a bydlím s partnerkou, ale nájemné je 800 eur měsíčně. A to je Santa Cruz, který ani nepatří k nejdražším částem ostrova,“ dodal Zerpa s tím, že někteří lidé se prý kvůli tomu odstěhovali z bytů do aut nebo dokonce do jeskyní, které na ostrově jsou.