Roušek se vyhodí tři miliony za minutu. Co udělala pandemie s odpady?

23. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy odpad - roušky - vyhozená rouška

Tři miliony roušek za minutu. S takovou frekvencí končí svůj životní cyklus ochranné pomůcky dýchacích cest po celém světě. Měsíčně se spotřebuje globálně 129 miliard ústenek. Kromě nich se hromadí i obalový materiál z e-shopů a přibylo i komunálního odpadu, protože lidé nejedí v podnicích, ale vaří si doma. Co pandemie způsobila v oblasti odpadů? V Podhoubí se to dozvíme od Iva Kropáčka z Hnutí DUHA.

Podle autorů odhadu globální spotřeby ústenek z Princetonské univerzity a University of Southern Denmark je problém s rouškami ten, že na rozdíl od pet lahví nemají žádný zaběhlý systém recyklace. Roušky končí na skládkách a ve spalovnách. Každý z nás ale nějakou v poslední době zahlédnul někde v lese nebo na břehu rybníka, kde dokáže umělá tkanina v řádu týdnů začít uvolňovat mikro- a nanoplasty do okolního ekosystému.

Ivo Kropáček

Ačkoli je ochrana zdraví v situaci globální pandemie nepochybně prioritou, měli bychom začít uvažovat i o ekologických dopadech pandemie. „Co se týče zdravotnického materiálu, tam úplně moc možností není. Jednorázové ochranné prostředky jsou hodnoceny jako infekční odpad a tak se s nimi i nakládá,“ říká odborník na odpady Ivo Kropáček. Existuje snad jen jedna cesta, jak redukovat jejich množství, a to používat kvalitnější pokrývky dýchacích cest z nanomateriálů, které se dají použít po správném ošetření víckrát.

Podle zprávy agentury Reuters nazvané Pandemie plastů se poptávka po jednorázových plastech zvýšila celosvětově. Přitom trend před pandemií počítal s brzkým vyřazením tohoto syntetického materiálu z ropy, kterého lidstvo vyhodilo od roku 1950 už 6,3 miliardy tun.

zero waste spižírna

„V Evropské unii byla schválena směrnice o omezení jednorázových plastů. Ta se v současné době transponuje do české legislativy a do toho nám vstoupila ta pandemie,“ vysvětluje současné problémy se zavedením zákazu jednorázových plastů Kropáček.

I tak máme jako spotřebitelé možnost množství odpadu ovlivnit. Když chceme podpořit restauraci a koupit si jídlo s sebou, je lepší si ho odnést ve vlastní krabičce. Taky existují propojené systémy jako REkrabičkaotočkelímek nebo Vratné lahve, kde se dá nakupovat on-line do vratných obalů.

Spotřebitelské návyky se sice změnily, lidé si vaří víc doma a tím vzniká víc komunálního odpadu, znamená to ale, že máme zrovna tenhle odpad ve svých rukou. Pokud se zaměříme na nákup, při kterém vzniká odpadu co nejméně, může v důsledku pandemie posílit i pozitivní trendy.

Jak ovlivnila pandemie trend omezování jednorázových plastů? Kolik komunálního odpadu odhadem přibylo a o kolik plastů víc vyhazujeme? Co můžeme dělat, abychom zmírnili ekologické dopady pandemie? Pusťte si celé Podhoubí.

Spustit audio