Rozhledna, jezírko s dešťovou vodou a lavičky z rezavého plechu. Co nového zeleného na Moravě?

28. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vede z Mutěnic do Kyjova. Má délku třináct kilometrů a převýšení sedmnáct metrů

Jarní Bourání v parku, díl druhý. Tentokrát vyrazíme na Moravu. Na portálu doparku.cz jsme si našli dvě nedávné krajinářské úpravy, které ovšem nejsou přímo parky. Jedna je cyklostezka u Kyjova a druhá lesopark v Brně. Oběma nás provedli jejich autoři.

Moravským Toskánskem! Mutěnka je cyklostezka po regionu, kde se kdysi těžilo uhlí

Mutěnka je cyklostezka na jižní Moravě, která vede z Mutěnic do Kyjova. Má délku třináct kilometrů a převýšení sedmnáct metrů, což by mohlo nalákat i ležérnější cyklisty. Je to tím, že vede po trase bývalé železnice. „Vlaky nerady jezdí do kopce,“ vysvětluje krajinářský architekt Daniel Matějka; proto jsou stezky na bývalých železnicích většinou bez velkých stoupání.

Po železnici se vozil lignit, hnědé uhlí, které se tady na jihu Moravy těžilo – což se málo ví. Aby se na tuhle kapitolu nezapomnělo, navrhl tady Daniel Matějka industriální lavičky a orientační tabule z rezavé ocele, které odkazují na plechovou estetiku železnice.

Z poklesu terénu kvůli těžbě v krajině vznikla malebně zvlněná krajina zvaná „moravské Toskánsko“. Mluvili jsme o tom, že vytěžené krajiny poskytují divočinu lepší než Beskydy a Krkonoše. A také o ateismu a duchovnu. Další projekt Daniela Matějky a jeho kolegů jsou totiž stromové kaple. Co to je, co se tam děje a jak dlouho to trvá, než vyrostou? To vše v tomhle Bourání.

Prakticky: Mutěnka je cyklostezka, která spojuje obce Mutěnice, Dubňany, Svatobořice, Mistřín a město Kyjov. Cestou je nádraží ve Svatobořicích, přestavěné na hospodu, a vinařské lokality Mutěnické búdy a Dubňanské sklepy. Když není covid, turisty tu vítají.

Louky místo trávníků. Obnovený lesopark s rozhlednou na kraji Brna

Lesopark s rozhlednou byl v Novém Lískovci v Brně vybudovaný už na začátku 20. století. Tehdy to byl venkov a fungovaly tu vzdušné lázně hlavně pro nemocné tuberkulózou. Postupně tu vznikl také bazén, solárium a další stavby – vše ale zmizelo ve spleti spontánní divočiny.

Teprve před několika lety byl lesopark obnoven – podíleli se na tom architekti z Atelieru Štěpán a krajinářský architekt Petr Förchtgott. Bylo prý potřeba vykácet spoustu náletových dřevin, hlavně akátů. „Akát vylučuje kořeny látky, které potlačují vegetaci kolem,“ vysvětluje Petr Forchtgött. Proč a co se musí kácet a že kácení není důvod k panice, i o tom jsme mluvili při natáčení v lesoparku.

A také o tom, že i v krajinářských úpravách jsou trendy; momentálně ovlivněné obavami z klimatické změny. Například jezírka s dešťovou vodou nebo louky místo trávníků. A také byla řeč o tújích. Petr Förchtgott se téhle pseudo ozdoby našich zahrad zastává. „Je to symbol zprofanované dřeviny, ale i túje mají za určitých okolností své opodstatnění,“ říká. Kam patří túje? A co je vystřídá v roli nemilované rostliny? Poslechněte si v Bourání.

Prakticky: Lesopark je v Novém Lískovci a je to opravdu hodně do kopce – nutno zvážit, pokud jdete s kočárkem nebo s babičkou nebo oběma. Nejlepší výhled je z místa zvaného Růžové návrší; růže tam nejsou, ale je vidět Špilberk i Petrov. Z rozhledny toho moc vidět není. Poblíž je rezervace s konikleci, údajně největší na světě.

Poslechněte si celé Bourání a projděte se s Karolínou Vránkovou po Mutěnce a po obnoveném lesoparku v Novém Lískovci u Brna.

autor: Karolína Vránková
Spustit audio