Rudolfinum hlásí návrat ztraceného syna LaChapella
Téměř rok po výstavě Decadence Now! Za hranicí krajnosti uvádí Galerie Rudolfinum retrospektivu jednoho ze zastoupených umělců – slavného amerického fotografa Davida LaChapella.
Galerie láká na ojedinělý průřez jeho celoživotní tvorbou, jejíž nejnovější část autor zbavil nánosu pozlátka a manýry časů showbyznysu a kriticky se vrací ke kořenům. Dokáže o svém tvůrčím posunu ale opravdu přesvědčit?
Kariérní příběh Davida LaChapella lemují mezníky bezmála idylického čítankového ražení – slavná jména, úspěšné komerční značky, lifestylové magazíny. Náklonnost pop-artové výsosti Andyho Warhola dokládá portrétní snímek z rané tvůrčí éry 80. let. V té době LaChapelle vstoupil na newyorskou galerijní scénu výstavami Dobrá zpráva pro moderního člověka anebo Andělé, svatí a mučedníci. Celky jsou oslavou především mužského těla s výrazy v barokně dynamickém a neklidném vypjetí. Expozici tak zahajují snad nejrozmanitější série zacházející se světlem, chvílemi připomínající koláže nebo dokonce malbu. LaChapellovy snímky z této doby v podstatě drží krok s progresivnějším vývojem amerického umění, kde v různých pojetích stále zaujímají významné místo figurativní motivy.
Björk, David Bowie, Marylin Manson, Pamela Anderson nebo Amanda Lepore okupují vrchol pyramidy popkulturního průmyslu, který Davida LaChapella přitáhnul na počátku 90. let. Za přispění budovatelů „amerického kultu krásy“ Richarda Avedona a Helmuta Newtona se začlenil do řad plastických chirurgů mediálního obrazu mnoha celebrit. V nablýskaném voze reklamy, showbyznysu a přepychu se mladý fotograf vezl napříč dekádou i miléniem. Nohu z plynu otevřené adorace konzumu sundal vedlejšími sociálními projekty, zejména cyklem „Americké vzpomínky“ z roku 2006. Do popředí postavil politická témata související se znovuzvolením prezidenta Bushe – rodinné portréty ze 70. let aktivisticky opatřil nonkonformními hesly a předměty.
Tvorba z let nedávných má symbolizovat osobní, ale i krizí podnícené celospolečenské prozření. Další velkorysé sály Rudolfina proto plní narážky na lačnou rozmařilost, bičují hédonismus, pranýřují témata terorismu, kolonialismu, násilí. Řetězcem života se LaChapelle vrací do galerií a také ke klasickým ikonografickým námětům své tvorby 80. a 90. let. Ne nadarmo nese jeden z cyklů název Probuzení. Velkoformátová Potopa o 32 postavách brodících se mezi auty a nákupními košíky přítomností „biče božího“ přímo překypuje. Okatě spílající srozumitelnost pak zaměstnává divákův pohled prakticky do konce celé expozice. Vznešená náboženská témata volí LaChapelle po návratu k volné tvorbě záměrně. Konečně jde o dějinami umění prověřený soubor se silným emocionálním nábojem, který může například zakomponováním známé osobnosti vyznívat náležitě provokativně. Michael Jackson jako Archanděl Gabriel, Courtney Love jako truchlící Panna Marie (Pieta, 2006), Ježíš mezi bezdomovci a narkomany navazují na zažitý způsob, jakým LaChapelle skládá svoji uměleckou výpověď.
Příčiny současné krize a rozčarování konzumní společnosti fotograf vystavuje rozmáchlými gesty, za použití mnohdy nápaditých, pečlivě rozvržených a v daném kontextu i vtipných prostředků. Jenže tím se LaChapellovo sdělení naplňuje, další roviny či přesahy nepřicházejí a zamýšlené poselství přešlapuje v bludném kruhu, aniž by se vydalo ztropit paseku v divákově hlavě. Nelze se také ubránit myšlence na v jistém smyslu schizofrenní výchozí situaci, když jde o narážky na krizi, nenasytnost (Dekadence: Nedostatečnost všech věcí dosažitelných) a proklamované ometení hvězdného prachu z ramen. Zvlášť při vědomí toho, že se LaChapelle z područí komerce a showbyznysu rozhodně zcela nevymanil. „Mě zajímají lidé, kteří jsou součástí Occupy Wall Street, zajímají mne lidé, jež si myslí, že mohou změnit svět k lepšímu, lidé, kteří věří na krásu,“ odpověděl David LaChapelle nedávno v rozhovoru na otázku týkající se diskutované kýčovitosti jeho díla. Tak mě jen napadá, jestli nespokojená masa na Wall Street, vyhnaná do ulic bující hospodářskou krizí, věří ve stejnou krásu jako LaChapelle… Jeho verzi můžete prozkoumat v Galerii Rudolfinum do 26. února 2011.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
