Rusko na Ukrajině testuje soudržnost Západu a počítá s jeho pasivitou, soudí Applebaumová

1. prosinec 2018

Rusko a Ukrajina se vzájemně obviňují z provokací a odpovědnosti za incident v Kerčském průlivu spojujícím Černé a Azovské moře. Publicistka a historička Anne Applebaumová má v deníku Washington Post v otázce viny jasno: podle ní za vše může Moskva, která svou akcí chtěla vyslat varovný signál západním mocnostem a otestovat jejich soudržnost.

Ke konfliktu došlo poté, co minulý víkend tři lodě ukrajinského námořnictva opustily ukrajinskou Oděsu. Vydaly se směrem k ukrajinskému přístavu Mariupol, k němuž se mohou dostat jedině přes Kerčský průliv. Jedná se o nepříliš široký pás vody, který odděluje Rusy okupovaný Krymský poloostrov od ruské pevniny.

Pokud padne Ukrajina, je ve vážném ohrožení celá Evropa. EU a NATO musí na Putina silně tlačit, říká znalec poměrů na Krymu

Tři ukrajinské lodě kotvící v přístavním městě Kerč na Krymu

Je rusko-ukrajinský námořní incident v Kerčském průlivu opravdu jen věcí těchto dvou zemí, jak tvrdil americký prezident, nebo by z toho mohl být ozbrojený konflikt? 

Jak Applebaumová upozorňuje, ukrajinská plavidla měla právo průlivem plout v souladu s dohodou uzavřenou mezi oběma zeměmi v roce 2003. Ujednání garantuje právo plavby dotčenými námořními trasami jak Rusům, tak Ukrajincům.

Ostatně podobná skupina lodí stejnými místy cestovala přibližně o měsíc dříve a k žádnému incidentu nedošlo. Tentokrát ale plavba vyústila v diametrálně odlišnou situaci, když „v rámci pečlivě připravené provokace“ Rusové začali na ukrajinské lodě střílet a následně je i s posádkami zajali.

Proč právě teď?

Pro Applebaumovou nejsou tyto události žádné překvapení. Podotýká, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou stále neskončila, přestože mnozí by možná na tento fakt raději zapomněli. Překvapující tak může být jen načasování. Proč se vše událo právě teď?

Řešení kerčského sporu nemůže zůstat jen na Rusku a Ukrajině. Jinak hrozí ozbrojený konflikt, říká generál Šedivý

Jiří Šedivý, generál, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR

Ukrajina požádala o vyslání válečných plavidel NATO do Azovského moře. Jak na to aliance odpoví? A jak moc je to vážné?

Třeba je odpověď jednoduchá a žádný zvláštní důvod neexistuje. V poslední době, přesněji od chvíle, kdy Rusko vybudovalo most spojující jeho území s anektovaným Krymem, se v okolních vodách odehrálo několik podobných, byť ne tak vyhrocených incidentů. Může se tedy jednat jen o opakovanou připomínku Moskvy, že s nelegální okupací Krymu jen tak neskončí.

Útok na ukrajinské námořnictvo by také mohl zapadat do obrazu širší geopolitické situace v regionu. Rusko se v pohledu americké autorky dlouhodobě snaží oslabit význam mariupolského přístavu i azovského pobřeží východní Ukrajiny. Uzavřením Kerčského průlivu by se Moskvě mohlo podařit celou oblast od Černého moře zcela odříznout.

Nabízí se ale také vztah s aktuálním vývojem v ruské domácí politice. Vojenská eskapáda se odehrála jen krátce po protestech veřejnosti proti změnám v důchodovém systému. Tuto nespokojenost doprovází také značná frustrace ze zpomalování ruské ekonomiky.

Ovlivnění voleb

Načasování celé akce by ale podle Applebaumové mohlo souviset i s blížícími se prezidentskými volbami na Ukrajině. V tomto ohledu by se Rusko mohlo před březnovým kláním pokoušet zvýšit polarizaci v už tak rozdělené ukrajinské společnosti.

Porošenko se snaží zachovat svůj oligarchický systém s polonacistickými prvky, tvrdí komunista Valenta. Pirát Peksa nesouhlasí

Ukrajinský prezident Petro Porošenko

Ukrajina vyhlásila výjimečný stav a žádá svět o pomoc kvůli eskalaci napětí u Ruskem anektovaného Krymu. Tamní parlament také vyzval k zavedení nových protiruských sankcí a posílení vojenské podpory Ukrajině.

Za další okolnost komentář v deníku Washington Post uvádí snahu ukrajinské pravoslavné církve získat samostatnost a zbavit se podřízenosti na pravoslavné církvi ruské. Je také možné, že Moskva chce dosáhnout odkladu ukrajinských prezidentských voleb. Ať tak či onak, Rusku se teď každopádně už podařilo změnit politickou atmosféru na území svého souseda, všímá si Applebaumová.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko, který si v předvolebních průzkumech nevede nejlépe, jen pár hodin po incidentu v Kerčském průlivu okamžitě volal po zavedení výjimečného stavu na části ukrajinského území.

Parlament v Kyjevě nakonec výzvu hlavy státu vyslyšel, a na začátku týdne zavedení mimořádných opatření posvětil. Porošenko ujistil, že v rámci výjimečného stavu nebude omezena svoboda slova a médií, stejně jako právo na shromažďování, a neposune se ani termín voleb. Spekulace o snaze zmanipulovat výběr nové hlavy státu se už ale přesto mohutně šířily.

Pro úplnost analýzy načasování je potřeba zhodnotit také možnou souvislost s mezinárodní politikou. Velká Británie, jeden z nejrozhodnějších zastánců protiruských sankcí, se na domácí půdě chystá na monumentální závěrečnou bitvu o způsob vystoupení z Evropské unie. V Londýně tudíž nemají příliš času zabývat se děním na Ukrajině.

Dva kroky vpřed, žádný vzad

Administrativa ve Spojených státech je zase vnitřně rozdělená a svou pozornost směřuje jinam: mimo jiné se teď vládnoucí republikáni připravují na souboj se zákonodárci Demokratické strany a s jejich nedávno získanou většinou ve Sněmovně reprezentantů. Díky této majoritě se teď demokraté chystají vyšetřovat prezidenta Donalda Trumpa kvůli jeho údajným vazbám na Rusko.

Thomas Kulidakis: Provokace mezi Ruskem a Ukrajinou a mezinárodní společenství

Ukrajinský prezident Petro Porošenko během schůze ukrajinského parlamentu 26. listopadu 2018

Rusko-ukrajinský incident v Kerčském průlivu zdůraznil prostý fakt, že i více než čtyři roky od anexe Krymu je řešení vztahů mezi oběma zeměmi v nedohlednu. V podstatě bylo jen otázkou času, než jedna ze stran ztratí nervy a dojde k přímému nepřátelskému střetu.

Nebylo snad proto příliš překvapivé, že Evropská unie nebo Kanada přišly s oficiálním prohlášením k dění v Kerčském průlivu dříve než Spojené státy. Ještě celý den po střetu americké ministerstvo zahraničí na incident nereagovalo. Situaci musela zachraňovat velvyslankyně Spojených států při OSN Nikki Haleyová, která odsoudila údajné „zločinné akce“ Ruska.

Ať už byly motivy „připraveného útoku“ jakékoliv, následovala pasivita, s níž Rusové dost možná počítají, zamýšlí se komentář. Ostatně podle něj jde ze strany Moskvy o modus operandi už použitý v minulosti, kdy Rusové učiní několik kroků vpřed a počkají na reakci. Pokud žádná nepřijde, postoupí dále. Pokud přijde, počkají, až opadnou emoce, a až poté postoupí dále.

Incident v Kerčském průlivu v očích americké publicistky musí sloužit jako varování. „Pokud nebudeme mít širší strategii, jak válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit, bude to vzorec, podle kterého bude celé roky pokračovat,“ píše Anne Applebaumová v deníku Washington Post.

Spustit audio