Rybář chrání před lovem sítěmi cenné mořské dno, postavil na něm podvodní muzeum

18. listopad 2020

Šedesátiletý rybář z Toskánska Paolo Fanciulli chrání svérázným způsobem cenné mořské dno poblíž svého domovského přístavu. V blízkosti mariny žije na dně spousta živočichů zásadních pro středomořský ekosystém. Ubližuje jim rybolov pomocí řetězy zatížených sítí. Jejich používání sice Itálie tři námořní míle od pobřeží zakázala, lodě ale ilegálně loví dál.

„Nezajímá je to. Nikdo se nedívá,“ řekl Fanciulli britskému deníku Guardian. Fanciulli se rozhodl vzít situaci do svých rukou a v protestu proti nelegálnímu lovu u pobřeží zablokoval celý přístav Talamone. To ho proslavilo natolik, že je považován za lokální celebritu a rozhovor s ním udělala německá i čínská televize.

Kvůli místní mafii, kterou si svým protestem znepřátelil, už nemůže rybář-aktivista prodávat své úlovky na trhu. Začal tedy organizovat turistické vyjížďky na své lodi, během kterých je možné ulovit si rybu, ale hlavně se dozvědět víc o hrozbě natažených sítí poblíž břehu. V roce 2006 shodila toskánská vláda do moře několik kamenných bloků, aby napínání sítí zabránila. To ovšem nepomohlo, Fanciulli ale získal povolení vhodit na dno dalších 80 bloků na svoje vlastní náklady. Napadlo ho vytvořit podvodní muzeum.

Oslovil místní lom a požádal o dotaci v podobě dvou mramorových bloků. Dostal jich sto. Bloky opracovali nejrůznější umělci z celého světa. Masivní umělecká díla jsou na dně rozmístěna do kruhu ve čtyřmetrových rozestupech. Tvoří tak bariéru, která brání napínání rybářských sítí a zároveň je světovým podvodním unikátem.

Spustit audio
  • I v Ugandě mají ženy příznivější podmínky pro podnikání než u nás

    24. listopad 2020
    starší žena - podnikatelka

    Průzkum společnosti MasterCard  byl proveden v 58 zemích světa, které zahrnují 80 % veškeré ženské pracovní síly. Na první místo žebříčku nejlepších zemí se vůbec poprvé dostal Izrael.

    Je to mimo jiné díky tomu, že ženy v Izraeli mohou k nastartování svého podnikání získat od státu granty a jiné finanční podpory. Podle dat GEM jsou ženy v Izraeli v průměru o 2,3 % více než muži vedeny k tomu, aby využívaly podnikatelských příležitostí, které zvýší jejich nezávislost a ekonomickou soběstačnost. Izrael se v žebříčku posunul na špičku ze čtvrtého místa, které obsadil minulý rok. Na druhém místě jsou Spojené státy, za nimi následuje Švýcarsko. Velký posun zaznamenaly země, jako je Polsko či Švédsko, které se obě dostaly do první desítky. Například Švédsko skočilo ve srovnání s minulým rokem o 17 míst, a to na osmé místo žebříčku.

    Pro Českou republiku nevyznívá průzkum zrovna nejpříznivěji. Z 58 zemí světa se Česko nachází na 43. místě mezi Nigérií a Ugandou. Znamená to, že podmínky pro podnikání žen jsou v Česku v průměru horší než v Ghaně či v Rumunsku. Česko si dokonce ve srovnání s minulým rokem pohoršilo o dvě příčky. 

    MasterCard provádí každý rok průzkum, kterým chce zjistit, jak přívětivé jsou pro ženy podmínky k podnikání ve vybraných zemích světa. Situaci hodnotí na základě několika ukazatelů. Například sleduje, jak snadný či obtížný mají ženy přístup k finančním prostředkům nebo k vysokoškolskému vzdělávání.

  • Výjimečný rok 2020 podle oxfordského slovníku necharakterizuje jen jedno slovo

    24. listopad 2020
    Mladý pár na nádraží v Pardubicích

    Vydavatelé oxfordských slovníků letos poprvé nevybrali jen jedno slovo roku, ale zmiňují hned celý seznam – koronavirus, lockdown nebo pandemie. Jazykovědci analyzovali více než 11 miliard slov v letos uveřejněných zprávách a dalších informačních zdrojích.

    Jak píše britský The Guardian, letošek je podle lingvistů výjimečný hlavně tím, že se některé do té doby čistě vědecké pojmy dostaly mezi běžné uživatele. Většina lidí si například v uplynulých měsících osvojila pojem „číslo R“, které odkazuje na rychlost šíření nákazy. Do frekvence užívání slov se ale promítly i události nesouvisející s koronavirovou pandemií. Prudce rostlo například používání spojení „black lives matter“ nebo fráze „konspirační teorie“. V roce 2019 se slovem roku podle oxfordských slovníkářů stalo spojení „stav klimatické nouze“.

  • Méně cukrovky, více zlomenin. Vegani mají o 43 % vyšší riziko zlomenin kostí, tvrdí poslední studie

    23. listopad 2020
    vegan

    Studie publikovaná v odborné časopise BMC Medicine tvrdí, že lidé, kteří konzumují pouze veganskou stravu, mají o 43 % vyšší riziko zlomenin kostí než ti, kteří konzumují maso. Studie byla provedená na téměř 50 000 účastníků žijících ve Velké Británii a 3941 z nich mělo za sebou nějakou zlomeninu. Byli mezi nimi ale disproporčně zastoupeni vegani, vegetariáni a pescetariáni.

    Riziko jednotlivých typů zlomenin ale ve výzkumu kolísá. Například u zlomenin kyčlí se jedná až o 50 % vyšší pravděpodobnost zlomeniny. Předešlé studie ukázaly, že vyšší riziko zlomenin je způsobené nižším indexem tělesné hmotnosti – body mass index (BMI) a nižší mírou vápníku. Tato studie podle Dr. Tammy Tong, nutriční epidemioložky z Oxfordské univerzity, kde výzkum probíhal, potvrdila, že vegani, kteří mají v průměru nižší BMI i nižší příjem vápníku a bílkovin, mají vyšší riziko zlomenin.

    Vedoucí výzkumu, doktorka Tammy Tong na druhou stranu říká, že vyvážená a převážně rostlinná strava vede k nižšímu riziku onemocnění srdce nebo cukrovky. Jedním z limitů studie je podle Independentu také to, že většina účastníků byli bílí Evropané. Autoři studie také neměli přesné údaje o konkrétních příčinách zlomenin a nebyli ani schopni sledovat, do jaké míry dochází u veganů k nahrazování vápníku.

  • OK, mileniále. Britská generace boomerů je ekologičtější než jejich děti a vnoučata

    23. listopad 2020
    mileniál - generace y

    Generace mileniálů se často pyšní svým ekologickým smýšlením. Deník Guardian ale upozorňuje na čerstvý britský průzkum, ve kterém se jako ekologicky aktivnější jeví tzv. baby boomeři.

     

    Zhruba polovina respondentů starších pětapadesáti let v průzkumu tvrdí, že nakupuje lokální produkty, pořizuje méně oblečení, které je odolnejší, a snaží se vyhnout používání jednorázového plastu. Z generace mileniálů se k podobnému „zelenému chování“ přihlásila pouze čtvrtina respondentů.

    Mladší lidé se totiž domnívají, že na ekologicky šetrné chování nemají čas ani peníze, tlumočí výsledky průzkumu Steven Day, spoluzakladatel společnosti Pure Planet. Ta funguje jako distributor energie z obnovitelných zdrojů a právě ona je zadavatelem celonárodního průzkumu. „Je uklidňující vidět, že když mají lidé více času, třeba když už mají dospělé děti nebo tolik neřeší vlastní kariéru, dělají udržitelnější rozhodnutí,“ dodává k průzkumu Day.

  • Ukrajince pobouřila dětská soutěž o to, kdo namaluje lepšího oligarchu. Šlo o umělecký projekt

    23. listopad 2020
    Dětské obrázky z ukrajinské soutěže Můj oblíbený oligarcha

    Mladý ukrajinský umělec Maksym Chodak uspořádal ve městě Dnipro dětskou výtvarnou soutěž na nezvyklé téma Můj oblíbený oligarcha. Informuje o tom ukrajinský deník Deň.

    Na konci září Chodak vyzval děti od šesti do čtrnácti let, aby mu zasílaly své obrázky bohatých Ukrajinců. V tiskové zprávě se psalo, že „cílem soutěže je projevit vděčnost oligarchům, kterým jsme už léta zavázáni za ekonomický rozvoj, zlepšení image Ukrajiny a uchování přírodního bohatství země“. Umělec také zdůraznil, že „dětské oči vidí upřímněji, proto bude zajímavé podívat se na jejich obrázky oblíbených oligarchů“.

    Akce už během října upoutala pozornost ukrajinských novinářů, kteří spekulovali, jestli nějak souvisí s blížícími se komunálními volbami. Organizátoři ale na otázky médií neodpovídali. Děti poslaly celkem 26 obrázků, které soutěžily ve třech věkových skupinách. Vítězná dílka zobrazují Ihora Kolomojského (oligarcha, jehož jmění podle odhadů přesahuje miliardu dolarů), bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenko a Viktora Pinčuka (1,4 mld. dolarů). Ocenění se ale dostalo také osmileté Anastasii, která namalovala svou učitelku, a sedmileté Sofiji, která do soutěže zaslala portrét maminky.

    Když se 1. listopadu na facebookové stránce akce objevily informace o výsledcích soutěže a video z předávání cen, mnoho uživatelů sociální sítě na to reagovalo kriticky. Svůj záměr umělec vysvětlil až 17. listopadu. Smyslem soutěže podle něj byla kritika vlivu oligarchů v ukrajinské společnosti. Ve svém prohlášení napsal: „Politické výzvy k boji s mocí oligarchů slýchám od dětství. Vyrostl jsem, ale nic se nezměnilo.“ Kromě toho chtěl poukázat na zneužívání dětí k politickým účelům.

    Soutěž uspořádal v rámci uměleckého projektu, jemuž se společně s umělci z různých ukrajinských měst věnoval během své rezidence v dněperské galerii ArtsvitZa rozhořčené komentáře je umělec rád, dle jeho vlastních slov totiž dokazují, „že společnost oligarchii netoleruje, což je samozřejmě dobře“. „Byl bych zklamaný, kdyby se ukázalo, že lidé jsou oligarchům opravdu vděční,“ prohlásil. Těší ho také to, že projekt měl širokou odezvu v médiích a dozvěděli se o něm i lidé, kteří se o současné umění jinak nezajímají. Díla jsou nadále vystavena v galerii Artsvit.

  • Ve vánočním smrku určeném pro Rockefellerovo centrum přijela do New Yorku sova

    20. listopad 2020
    Ve vánočním smrku určeném pro Rockefellerovo centrum přijela do New Yorku sovička

    S tradičním vánočním stromem do Rockefellerova centra na Manhattanu přicestoval letos i nájemník – samec sýce amerického, jedné z nejmenších sov, které žijí v regionu. Skoro čtyřhodinovou cestu z lesa u města Oneonta přežil bez zranění a mezi větvemi ho našli až překvapení zaměstnanci, kteří měli transport 23metrového smrku na starosti.

    Manželka jednoho z nich kontaktovala newyorskou záchrannou stanici, aby nahlásila nález sovího mláděte. Ornitologové ale zjistili, že Rockefeller, jak ho pojmenovali, je dospělý samec a to, že je velký asi jako plechovka od piva, je pro jeho druh úplně běžné. Od svého příjezdu do záchranné stanice se pták podle chovatelů nenasytně cpe mršinami myší a je zjevné, že nejedl několik dní. Je ale v dobré kondici a podle CNN se připravuje na vypuštění do přírody.

    Protože je sýc americký stěhovavý pták, nic mu podle ornitologů nebrání si v novém domově zvyknout. Dopravovat zpět do Oneonty ho záchranáři kvůli vyčerpávající cestě nechtějí.

  • Mladý Islanďan, který tvoří hudbu ve sklepě, má na Spotify miliony posluchačů

    20. listopad 2020
    Ouse

    Na streamovací platformě Spotify ho poslouchají desítky milionů lidí z celého světa. Teprve devatenáctiletý mladík s uměleckým jménem Ouse je tak vedle Sigur Rós a Björk jedním z nejhranějších islandských umělců. Ve své domovině přitom zatím není tolik známý.

    Jeho občanské jméno je Ásgeir Bragi a hudbu už několik let tvoří ve sklepě ve městě Sauðárkrókur na severu země. Teď už si tím i slušně vydělává. Jeho nejúspěšnější skladba Dead Eyes zaznamenala na Spotify až do dneška téměř 37 a půl milionu poslechů. Nedávno se mu podle islandské veřejnoprávní stanice RÚV podařilo podepsat smlouvu s americkou společností 12Tone Music a doufá, že by po skončení koronavirové pandemie mohl vyjet na vlastní turné po Islandu.

  • Kniha Ztracená duše Olgy Tokarczukové pomáhá dospělým i dětem hledat klid, radost i trpělivost

    20. listopad 2020
    Olga Tokarczuková

    „Žil byl muž, který velmi tvrdě a zběsile pracoval a který už dávno ztratil svoji duši. A žilo se mu bez ní vlastně dobře – spal, jedl, pracoval, řídil auto, dokonce si občas zahrál tenis. Někdy ale měl pocit, jako by svět kolem něj byl plochý, jako by žil na hladké stránce v knize o matematice, rovnoměrně pokryté stejnými čtverci.“

    Tak zní část textu knihy nobelistky Tokarczukové, který přetiskl kulturní web The Calvert Journal. Příběh knihy se odehrává v paralelním vesmíru, kam se člověk, který už zapomněl, co ho naplňuje, přestěhuje daleko od svého starého života a čeká, až se k němu jeho ztracená duše zase vrátí. Tokarczuková knihu napsala pro děti i dospělé. Je o tom, jak se naučit žít v míru sami se sebou, jak zůstat trpěliví a pozorní ke světu. Ztracená duše se snovými ilustracemi Joanny Concejo vychází v angličtině na jaře příštího roku.

  • O jihočeskou krajinu nově místo lidí pečují koně

    19. listopad 2020
    Divoký kůň, Milovice

    Na Třeboňsku vznikla nová přírodní rezervace zahrnující luka a mokřady v okolí řeky Lužnice. O blaho krajiny ale nebudou pečovat lidé, ale šest koní. Ti se tam o víkendu přestěhovali z bývalého vojenského prostoru Milovice.

    Takový typ zvířecí samosprávy je v Česku čím dál populárnější. „Všem, kteří nové rezervace pro divoké koně připravili, bychom chtěli poděkovat. Těší nás, že tento typ péče o krajinu získává stále větší zastoupení také v České republice,“ děkoval podle zpravodajského webu Budějcká drbna ředitel ochranářské organizace Česká krajina Dalibor Dostál.

    Koně na Třeboňsku totiž nejsou jediným případem. O víkendu vznikla ještě další rezervace na Pardubicku, kde se ubytovalo dalších osm divokých koní.