S chytrými technologiemi ztrácíme fyzický kontakt s jídlem, říká výzkumnice Markéta Dolejšová
Do aplikací zadáváme vše, co jíme, a když je to zdravé, pochválí nás smajlíkem. Chytrá trouba zase upeče dokonalé kuře, aniž bychom vzali do ruky nůž. Technooptimisté se radují nad volným časem, který nemusíme trávit vařením. Kritici ale varují před zneužitím informací, které o nás programy sbírají. Nejen vztahu technologií, lidí a jídla se věnuje designérka Markéta Dolejšová. Ve svých workshopech a projektech zjišťuje, jak lidé o jídle přemýšlí i kde vidí jeho budoucnost.
Markéta Dolejšová vystudovala interaktivní design na National University of Singapore prací Edible Speculations: Designing for Human-Food Interaction. Zabývá se vztahem lidí, jídla a technologií. Především skrze praktické workshopy získává data, jak lidé nejrůznější aplikace a chytré přístroje využívají a jak o nich přemýšlí.
„Jídlo je materiál, kterým se socháme každý den, kterým ovlivňujeme vlastní tělo. Umožňuje nám se stát ‚superlidmi‘ nebo naopak zhoršit svůj zdravotní stav,“ vysvětluje interaktivní designérka Markéta Dolejšová. Všimla si, že v posledních letech přibývá digitálních technologií řešících vztah člověka a jídla. Existuje nepřeberné množství aplikací pro diety nebo sdílení jídla s dalšími lidmi, umělá inteligence nám na základě našeho DNA doporučí, co bychom měli jíst a co nikoliv, v obchodech se objevuje chytré kuchyňské vybavení, které nás umí v přípravě pokrmů plně nahradit. A právě proto se rozhodla v praktických workshopech zkoumat, jaké technologie používáme v kontextu každodenních činností spojených s jídlem a jaká pozitiva či negativa nám to přináší.
Dolejšová se věnuje tzv. Design Research. Prostřednictvím navrhování vlastních objektů, artefaktů nebo prototypů dělá výzkum a sbírá data. Využívá především metod kritického a spekulativního designu. „Je to jiný druh designu, než na který jsme zvyklí. Většinou je cílem designéra vytvářet praktické nebo esteticky líbivé objekty, kdežto kritický a spekulativní design má mnohem blíže ke konceptuálnímu umění, kdy se snažím kriticky reflektovat nějaký společenský problém. Navrhuji různé provokativní objekty, které mají vzbudit kritickou reakci, debatu, přimět k přemýšlení nebo iniciovat praktické aktivity,“ vysvětluje absolventka National University of Singapore.
V jednom ze svých výzkumů například navrhla vlastní sadu tarotových karet. Ty přetvořila tak, aby každá jednotlivá karta reprezentovala možný budoucí vývoj vztahu lidí, technologií a jídla. Karty následně lidem vyložila a nechala je diskutovat o možných více či méně utopických scénářích, čímž získávala data, jak o různých aplikacích a přístrojích uživatelé přemýšlí. Jinou, spíše praktickou aktivitou bylo založení singapurské DIY komunity sdružené kolem fermentace. V tomto případě se snažila navrhnout systém sdílení potravin a informací kolem jídla v alternativní formě, kdy nebude potřeba mít peníze k získání nějaké potraviny, ale vše bude fungovat pouze na principu výměny. V projektu následně zkoumala, jak se lidé chovají a jak sami pro sebe řeší například riziko veřejného sdílení osobních údajů.
Zajímá se i o nejrůznější kuchyňské chytré technologie. „Máte například chytrou troubu, která dokáže detekovat, jaké suroviny do ní vložíte, a navrhne ideální program pro jejich zpracování. Pak vám jen dává notifikace přes aplikaci o tom, jak se vaše jídlo má a kdy bude hotové. Skrze tento proces ztrácíte fyzický kontakt s jídlem. Nezbývá vám nic jiného než věřit smart technologii, která je kreativní za vás. Pak se nabízí, jestli kvůli těmto chytrým věcem nezapomínáme vařit,“ vysvětluje Dolejšová, proč je důležité se podobným výzkumům věnovat. Navíc v momentě, kdy zjistíme, jak lidé chytré technologie využívají ve vztahu k jídlu, můžeme poznatky aplikovat do jiných oborů. I to je důvod, proč Dolejšová aktuálně působí na Univerzitě J. E. Purkyně, kde se věnuje konceptu Smart Cities a způsobu jeho aplikace v Ústeckém kraji. Další její projekty lze nalézt na stránkách materie.me.
Proč se Markéta Dolejšová rozhodla zkoumat interakci lidí, technologií a jídla? Jaké jsou její další projekty a jak sama chytré technologie využívá? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
