S pocity viny se žije vždycky špatně, říká psycholožka v rozhovoru o potratech a jejich důsledcích

„Rozhodovat se pro potrat je jedno z nejtěžších rozhodnutí v životě ženy. Je to těžké rozhodnutí i v případě, že o tom nepochybuje,“ říká v Diagnóze F psycholožka a adiktoložka Ilona Preslová, která pracuje velmi často právě se ženami a dívkami. Podle ní se řada žen ke svému rozhodnutí vrací v myšlenkách i po letech, například v období, kdy se jim narodí další děti nebo naopak když se jim dítě nedaří počít či nenacházejí vhodného partnera, s nímž by se o to mohly pokusit.

Ilona Preslová|foto:Barbora Linková,Český rozhlas

Ne všechny ženy si to ale hluboce vyčítají. Svou roli v tom hrají pocity viny. „S pocity viny se žije vždycky špatně. Pokud se sebeobviňujeme nebo nám to ještě navíc začne někdo v okolí vyčítat, tak se s tím budeme vypořádávat mnohem hůř,“ říká Preslová.

Čtěte také

Většina žen s „laktační“ psychózou má i jiné psychiatrické potíže, vysazení medikace není nutné a někdy ani žádoucí, říká psychiatr

Někdy se ženy pro potrat nerozhodnou nebo se nestihnou rozhodnout a dítě, které porodí, dají krátce po porodu k adopci. Podle psycholožky se to děje velmi často v případech, kdy se žena nachází ve skutečně obtížné situaci a sama sebekriticky nahlíží na to, že by se o dítě opravdu nedokázala dobře postarat.

Takové rozhodnutí by mohla řada lidí odsoudit, Preslová jej však u svých klientek považuje spíše za realistické a statečné. Ani tady není zastáncem doživotních výčitek a pocitů viny. „Každý z nás děláme chyby, to je lidské, a je fajn si je uvědomit, nahlédnout, možná se z nich trochu poučit, ale jít dál. Vyčítat si něco, co nemůžu změnit, ničemu nepomůže. Je třeba si umět odpouštět,“ říká s velkým pochopením Ilona Preslová.