Šachový robot zlomil při turnaji svému dětskému protivníkovi prst

28. červenec 2022

Nepříjemný incident se minulý týden odehrál na šachovém turnaji v Moskvě. Během partie zlomil robot s umělou inteligencí sedmiletému Christopherovi prst. Proč se robot takto zachoval a kdo za nehodu může? Na to se server Dazed Digital zeptal odborníka na umělou inteligenci, profesora Tobyho Walshe.

Video z turnaje se rychle začalo šířit na sociálních sítích. Je na něm vidět, jak robot bere jednu z chlapcových figurek. Christopher pak provede vlastní tah a robot mu chytí prst. Na pomoc přispěchají čtyři dospělí, kterým se chlapce podaří ze sevření osvobodit. Robota patrně vyvedla z míry rychlá reakce sedmiletého hráče. „Existují určitá bezpečnostní pravidla a dítě je zřejmě porušilo. Když provedlo svůj tah, neuvědomilo si, že musí nejprve počkat,“ řekl šéf moskevské šachové federace Sergej Lazarev.

Dodal, že jde o vzácný případ. To potvrzuje i profesor Toby Walsh. „Šlo o nehodu, ze které nemůžeme obvinit robota. Umělou inteligenci nelze potrestat nebo hnát k odpovědnosti. Měli bychom obvinit lidi, kteří robota sestrojili a na šachovém turnaji ho zapnuli,“ vysvětluje v rozhovoru. Christopherovi rodiče se obrátili na státní zastupitelství, podle deníku The Guardian chlapec turnaj dohrál s prstem v sádře.

Profesor Walsh ale upozorňuje na další nehody způsobené roboty. V roce 1979 se Robert Williams - pracující na montážní lince Fordu v americkém Michiganu - zapsal do historie tím, že se stal prvním člověkem, kterého zabil robot. V roce 2015 se podobná nehoda stala v jednom z německých závodů firmy Volkswagen. „Robot tam zabil dvaadvacetiletého dodavatele, když ho uchopil a rozdrtil o kovovou desku,“ doplňuje Walsh s tím, že podle studie z roku 2015 jen v USA každý rok průmyslovým robotem zabije jednoho člověka.

Spustit audio
  • Dvě pětiny Britů plýtvají jídlem, protože už na něj nemají chuť, ukázal průzkum

    3. říjen 2022
    Plýtvání jídlem

    Alespoň jednou týdně vyhazuje nesnězené potraviny až 81 procent Britů. Ukázal to průzkum mezi dvěma tisíci respondenty, který publikoval server Independent. Mezi nejčastější jídlo, kterým plýtvají, patří kromě chleba, banánů a salátu i mléko, okurky nebo brambory. Tento zlozvyk je může vyjít na více než 25 liber měsíčně, v přepočtu tedy 700 korun.

    Téměř 37 procent respondentů uvedlo, že na potraviny zapomněli, dokud se nezkazily. Dalších 21 procent lidí mělo problém spotřebovat všechny suroviny, které koupili ve výhodném vícečetném balení. Dvě třetiny oslovených Britů mají problém ze zbytků uvařit nové jídlo, a až 39 procent lidí prohlásilo, že potraviny vyhodili rovnou do koše, protože už neměli chuť je jíst.

    I přes tyto výsledky 98 procent respondentů uvedlo, že jim není lhostejný problém plýtvání potravinami. Více než čtvrtina lidí by chtěla spotřebovat všechno jídlo, co si nakoupí, a nemít žádný nadbytečný odpad.

    Z průzkumu také vyplynulo, že čtvrtina těch, kteří mrhají potravinami, vyhazuje věci dvakrát týdně, což představuje 1,1 kilogramu jídla nebo odhadem téměř 27 liber měsíčně. Skoro polovina oslovených se ale cítí provinile, že tolik plýtvá, přičemž největšími důvody pro změnu byly úspora peněz a starost o životní prostředí.

  • Virální vylévání kýblů s ledem pomohlo k vývoji léku proti ALS

    3. říjen 2022
    Výzva Ice Bucket Challenge zasáhla celý svět

    V roce 2014 zaplavila internet videa, kde si lidé na hlavu vylévali kýbl plný ledové vody. V rámci takzvané Ice Bucket Challenge každý vždy nominoval někoho ze svých známých nebo přátel, kdo se měl výzvy zúčastnit jako další. Kbelíky s vodou a zmáčení lidé neznamenali jen internetový virál, ale také výrazný přínos pro svět výzkumu v boji proti amyotrofické laterální skleróze. Na svém webu o tom píše americké NPR.

    ALS Association, která pomáhá lidem s amyotrofickou laterální sklerózou a financuje její globální výzkum, uvedla, že až 2,2 milionu dolarů z prostředků, které byly vybrány díky výzvě Ice Bucket Challenge, šly na financování vývoje a testování nového léku. Ten smrtelné neurodegenerativní onemocnění zpomaluje.

    Lék nedávno schválený americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv ale není jediným, který z „ledové“ výzvy těží. Vybráno v ní bylo více než 115 milionů dolarů a Asociace ALS uvedla, že peníze šly na 130 výzkumných projektů ve 12 různých zemích a také 40 potenciálních léků, které jsou ve vývoji, uzavírá téma National Public Radio.

  • Bodyshaming existuje i ve virtuálních světech. Někteří hráči online her uráží avatary

    3. říjen 2022
    avatar metaverse

    Virtuální svět dává hráčům naprostou volnost v tom, jak budou jejich avatary vypadat. Standardy krásy se ale podle webu americké televize CNN promítají i do něj. Někteří uživatelé na sebe verbálně útočí jen kvůli vizáži jejich virtuálních postav. Urážlivé poznámky a nevhodné komentáře si často vyslouží tzv. plus size avatary nebo postavy bez svalů a sexy oblečení.

    Debatu vyvolal skandál, který se stal na online platformě Second Life už v roce 2017. Herní módní značka tu ve svém virtuálním obchodě prodávala digitální oblečení pro štíhlé avatary. Modelky na sobě měly croptopy s nápisy jako „žádné tlustoprdky“ nebo „žádné tlusťošky“. To část komunity Second Life pobouřilo a do virtuálního obchodu začaly na protest přicházet avatary plnější postavy s transparenty propagující body pozitivitu.

    Podle spisovatele a dlouholetého uživatele online platformy Second Life Wagnera Jamese Aua se s vývojem techniky mění i nároky, které hráči na avatary mají a to mezi nimi vyvolává negativní vztahy a konflikty. „Lidé říkají: ‚Můžeš být čímkoli. Můžeš být tak moc krásná, jak jenom chceš, tak proč sis vybrala být tlustá?“ řekl vysvětlil CNN uvažování hráčů virtuální hry Second Life, jež funguje už skoro dvacet let.

    Na to, jak velkou váhu může „virtuální krása“ mít, upozorňuje i studie The Business of Fashion z minulého roku. Podle ní přibližně 70 procent amerických spotřebitelů generací X až Z považuje svojí digitální identitu za důležitou. Tím, že platformy čím dál víc dávají lidem možnost přesně se ztvárnit, ale zároveň otevírají dveře šikaně, obtěžování nebo dokonce rasismu. Tedy problémům, které se odehrávají v reálném životě, pokud člověk neodpovídá převládajícím standardům krásy.

  • Mexický podnikatel zapálil kresbu Fridy Kahlo. Dílo bude žít dál v podobě NFT

    30. září 2022
    plamen kresba ohniště

    Mexický podnikatel Martin Mobarak nedávno šokoval dav lidí na večírku v Miami, když na něm na konci července zničil kresbu od světoznámé umělkyně Fridy Kahlo. Obrázek namalovaný tuší a akvarelem s názvem Fantasmones Siniestros neboli Zlovětstní duchové muž podle videa zveřejněného na internetu připevnil ke sklenici na martini a zapálil. Fotografie originálu teď chce prodávat jako NFT.

    Prodejem takzvaných nezaměnitelných tokenů chce podnikatel vydělat přes 40 milionů dolarů, což je více než 1 miliarda korun. Rozhořčení milovníků umění nezmírnil ani fakt, že chce část výdělku věnovat na charitu a mimo jiné i významným mexickým uměleckým institucím, včetně muzea Fridy Kahlo. Mexický Národní institut výtvarného umění a literatury ale nedávno uvedl, že peníze nepřijme, upozorňuje server VICE. Podle vládních úředníků podnikatel také možná porušil zákon, podle kterého je poškození uměleckého díla trestným činem.

    Kunsthistorici ale upozorňují, že není zdaleka jasné, zda spálená kresba byla skutečně originálem od Fridy Kahlo. Sporná je například její hodnota. Podnikatel tvrdí, že byla oceněna na více než 10 milionu dolarů, tedy skoro čtvrt miliardy korun, což je podle některých odborníků až příliš vysoká částka. Znalci umění a galeristé také podle serveru VICE podotýkají, že o Martinovi Mobarakovi nikdy předtím neslyšeli a pokud by vlastnil vzácné umělecké dílo od Fridy Kahlo, věděli by o tom.

    Poškozování uměleckých děl a jejich přeměna na NFT je rostoucím trendem mezi umělci, kteří experimentují s myšlenkou umění v digitálním světě. V roce 2021 prodal Brit Damien Hirst 10 000 obrazů, z nichž každý měl svojí vlastní NFT kopii. Majitelům dal rok na to, aby se rozhodli, zda chtějí originál, nebo tzv. nezaměnitelný token. Umělec teď plánuje spálit 4 581 obrazů majitelů, kteří se rozhodli pro NFT, uzavírá téma server VICE.

  • Až milion ptáků v Česku zemře po nárazu do skla. Lidé teď můžou pomoct

    30. září 2022
    Pták a sklo

    Po nárazu do skleněné plochy ročně zahyne v Česku až milion ptáků. Na nebezpečí upozorňuje Česká společnost ornitologická. V rámci Týdne skleněného zabijáka proto žádá veřejnost o pomoc s mapováním těchto rizikových míst. Osvětová akce potrvá od 3. do 9. října. Informuje o tom český server Ekolist.

    „Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz,“ vysvětluje Gabriela Dobruská, která za osvětovou akci zodpovídá. Na webu jde mapovat riziková místa celoročně.

    Pro ptáky jsou nebezpečné třeba zrcadlící pláště obchodních center a výškových domů, průhledné spojovací krčky budov nebo prosklené stěny zastávek. Týden skleněného zabijáka si klade za cíl zpřesnit poznatky o počtu ptačích úmrtí po nárazu do těchto objektů a posílit komunikaci s jejich majiteli.

    „Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším důvodům, proč u nás divoce žijící ptáci hynou. Jde o neviditelný, ale velký problém,“ říká pro Ekolist Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické.

    Podle Viktora nedokáže pták průhlednou plochu zaznamenat jako překážku a narazí do ní v plné rychlosti. U plášťů budov je pak nebezpečné, že zrcadlí oblohu nebo okolní zeleň a pro ptáky tak vytváří fikci možného průletu.

    Plochy lze podle Viktora zabezpečit, silueta jednoho dravce podle něj ale nefunguje: „Slouží k tomu například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějšími motivy, na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně deset centimetrů od sebe a z vnější strany – jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět“.

    Ornitologové varují, že ročně zemřou po nárazu do průhledných ploch až dvě miliardy ptáků. Tyto plochy budou od 3. do 9. října mapovat kromě Česka i lidé v zahraničí a to v rámci globální kampaně Global Bird Rescue.

  • Za posledních deset let zemřelo více než 1 700 ochránců přírody. Jeden za dva dny

    30. září 2022
    Protest klima demonstrace

    V posledních deseti letech zemřelo násilnou smrtí přes 1 700 klimatických aktivistů a ochránců přírody. Skutečné číslo ale může být podle environmentální organizace Global Witness vyšší.

    „Tohle není klimatická nouze. Jsme na prahu šestého masového vymírání a tito aktivisté se tomu jenom snaží zabránit. Nezaslouží si ochranu jenom kvůli nějakým morální zásadám, tady jde o planetu Zemi,“ upozorňuje ve zprávě indická aktivistka Vandana Shiva.

    Za vraždy jsou nejčastěji odpovědní nájemní vrazi, skupiny organizovaného zločinu nebo místní vlády. Pro obránce půdy a životního prostředí jsou nejnebezpečnější Brazílie, Kolumbie, Filipíny, Mexiko a Honduras. Podle organizace Global Witness každé dva dny zemře násilnou smrtí jeden aktivista.

    Nebezpečí ochráncům přírody nejčastěji hrozí v nízkopříjmových zemích. Častějším terčem jsou také původní obyvatelé. Bezmála 40 % obětí pochází právě z původních komunit, ty přitom tvoří jenom 5 % světové populace, upozorňuje britský server Guardian.

    Největší počet obětí se zabýval dopady důlního a těžebního průmyslu, těžbou dřeva a zemědělstvím. Tito aktivisté jsou podle zprávy environmentální organizace klíčoví, jelikož se snaží zabránit nejhorším dopadům klimatické krize.

    Letos v červnu byl v brazilském Vale do Javari zavražděn britský novinář Dom Phillips, který psal přímo pro server Guardian. Společně s ním zemřel i Bruno Pereira, brazilský expert zabývající se původními komunitami. Muži pracovali na knize o udržitelném rozvoji v Amazonii. V současnosti úřady dvojnásobnou vraždu vyšetřují.

    Monitoring organizace zahájila po smrti kambodžského ekologa Chuta Wuttyho v roce 2012. Aktivistu zabili poté, co se s organizací Global Witness podílel na vyšetřování nelegální těžby dřeva. V roce 2020 dosáhl počet vražd aktivistů rekordu, když jich zemřelo 227. Loni zemřely násilnou smrtí dvě stovky ochránců přírody včetně padesáti kolumbijských farmářů.

  • Kavárna v Kapském Městě nabízí housenkovou nebo jílovou zmrzlinu

    29. září 2022
    Zmrzlina

    Housenky, sušené ryby a jíl by nejspíš ve zmrzlině očekával málokdo. Kavárna v Kapském Městě si jako své poslání zvolila oslavu africké kultury a jídla, a tak právě i tyto ingredience přidává do nabízených mražených dezertů.

    „Ručně vyráběná, autentická africká zmrzlina,“ hlásá cedule u vchodu do Tapi Tapi. Uvnitř je pult plný zmrzlin v různých odstínech béžové a hnědé. 

    Tshego Kale, dva a dvacetiletý student a brigádník v kavárně, vysvětluje menu: „První je prekese a džem z umkokoly. Prekese je koření ze západní Afriky, někdy se používá do polévek,“ říká. „Umkokola je kyselé ovoce, ale zmrzlina je sladká a nahořklá.“ Následuje rooibos, fermentovaný ananas a limetka: „Je sladká, ale ne moc, ideální v horkých dech.“

    V nabídce jsou i tři zmrzliny obsahující chin chin – smažený snack ze západní Afriky. V jedné ze zmrzlin v kombinaci s africkým chilli, v další s jílem, který jí dodává zemitou chuť.

    V jiné zmrzlině je egusi, kombinace semen používaných v západoafrické kuchyni, smíchána s dýní, skořicí a muškátovým oříškem. „Lidé ze zámoří říkají, že chutná jako Vánoce,“ uvedl Kale pro The Guardian.

    Kavárna Tapi Tapi a její africká zmrzlina je duchovním dítětem Tapiwy Guzhy, který přišel do Kapského Města jako student ze Zimbabwe. Za dva roky od otevření vytvořil asi 900 příchutí.

    Každá várka, kterou vyrobí, je jedinečná a nikdy se neopakuje. Jeho cílem je využít zmrzlinu jako prostředek pro vzdělávání a inspirování lidí africkými chutěmi. Při výrobě nové příchutě vždy myslí na přísadu a na to, čeho chce jejím použitím dosáhnout.

    Nápad založit kavárnu měl v roce 2018, když prováděl post doktorandský výzkum v oblasti rostlinné biotechnologie a potřeboval změnu. „Hledal jsem způsoby, jak komunikovat o vědě, aniž bych se musel spoléhat na vědecký proces – vydávání časopisů, konference a uchovávání znalostí v akademických prostorách.“

    Po dobu deseti let vyráběl zmrzlinu s použitím suchého ledu, který mu dodávali do výzkumné laboratoře. Viděl to na kuchařské show. Jednoho dne mu došlo, že nevyrábí specificky africkou zmrzlinu. „Uvědomil jsem si, že je něco špatně. Ve chvíli, kdy zakusíte chuť, která vás spojí s domovem, vaší kulturou, vaší zemí, je to úplně jiný zážitek.“

    Dal si rok a půl na to, aby naspořil dostatek peněz, pak dal výpověď v práci a začal podnikat. Tapi Tapi otevřel v únoru 2020.

  • Psi jsou schopní odhalit stres v dechu majitele

    29. září 2022
    Pes s květinou v tlamě

    Odborníci v nedávném vědeckém čichovém testu zjistili, že psi cítí stres v našem dechu a potu.

    Čtyři psi – domácí mazlíčci dobrovolně vybraní jejich majiteli – byli vycvičeni tak, aby si „vybrali“ jeden ze tří souborů pachových vzorků. A ve více než 650 ze 700 pokusů úspěšně identifikovali vzorek potu nebo dechu, který byl odebrán vystresované osobě.

    Vědci z Queen's University v Belfastu doufají, že jejich studie, na niž upozorňuje web BBC, pomůže při výcviku terapeutických psů.

    36 lidských dobrovolníků uvedlo svou úroveň stresu před a po vyřešení obtížného matematického úkolu. Vědci připravily jejich vzorky potu a dechu před a – pokud se u účastníků zvýšily krevní tlak a tepová frekvence – také po dokončení úkolu. Za určení „stresovaného“ vzorku dostali psi Treo, Fingal, Saz a Winnie odměnu v podobě oblíbeného pamlsku.

  • Pikaču i Naiki. Rodiče v Japonsku dávají potomkům neobyčejná jména, chtějí je odlišit od ostatních

    27. září 2022
    japonsko dítě

    Japonští rodiče stále častěji dávají svým dětem jedinečná jména. Vybírají třeba Lovely, Pikaču nebo Nsaiki, které se vyslovuje podobně jako známá značka se sportovním vybavením. Podle odborníků může odklon od tradičních jmen ukazovat na širší změny v japonské společnosti.

    Autor studie Yuji Ogihara z Tokijské vědecké univerzity vycházel z výzkumu trendů v pojmenovávání v celé zemi v letech 1979-2018. Odhalil, že míra neobyčejných jmen se v Japonsku za 40 let zvýšila, což naznačuje nárůst hledání jedinečnosti a individualismu, píše The South China Post.

    Odklon od tradičních jmen je podle Ogihariho důsledkem mnoha změn, včetně rostoucí ekonomiky, urbanizace, zvýšení sociální mobility a toho, že veřejnost začala přijímat individualistické koncepty ve vzdělávacích a ekonomických situacích.

    Neobyčejné jméno má podle Ogihariho mnoho výhod. „Například jedinečnému jménu se dostane větší pozornosti od ostatních lidí, což může zvýšit pravděpodobnost, že si toto jméno zapamatují. U lidí s neobvyklým jménem je větší šance, že budou považováni za jedinečné a nezávislé osoby," uvedl.

    Jména, která se od konce toho desetiletí začala podle serveru často objevovat, jsou třeba Nsaiki, které zní jako značka se sportovním vybavením, Purin, který připomíná pudink a nebo z angličtiny převzaná Lovely či Kitty. Objevila se i jména inspirována popkulturou jako Pikaču nebo Naruto.