Samotná literatura svět nezachrání, říká Laurent Binet, autor, který zničil evropské dějiny

K čemu je vlastně přepsat události přes pět set let staré? Co to s člověkem udělá? Jeden z nejzajímavějších spisovatelů současné Evropy Laurent Binet tvrdí, že mu to pomůže zpochybnit věci, které považuje za zcela nezpochybnitelné. Co kdyby se z Evropy nikdy nestala velmoc, kdyby lidé přestali věřit v Boha? To všechno Binet zkoumá v Civilizacích, nutno podotknout, že to dělá dost vynalézavým způsobem. Část knihy komponuje jako deník Kryštofa Kolumba, část píše jako ironickou učebnici dějepisu.

13 fotografií

„Vede nás k nim strach z fatálnosti,“ říká Binet o alternativních historiích. „Víme, že to, co se stalo, je minulost a už se to nedá změnit. Vidíme to jako určitou tragédii a z ní můžeme vyjít pouze imaginací. Alternativní historie je do určité míry naše uklidnění.“

S Binetem jsme na veletrhu Svět knihy stačili probrat kromě alternativních historií i vztah k budoucnosti nebo roli literatury v současné společnosti. „Po spisovateli by se měla chtít originální vize,“ myslí si Binet. „Nemá cenu, aby říkal totéž co všichni ostatní. Jestli bude aplikovaná, to je jiná otázka. Je to jako s tvrdou vědou. Nikdy se neví, jestli to bude mít nějaký užitek. Pokud máte umělce, který je dobrý, měl by nabídnout něco původního, nehledě na užití. Víc by se toho od spisovatele ale čekat nemělo.“ 

Když dostává otázku na své vize, viditelně se ošívá. Tvrdí, že je pro tento rozhovor musí zjednodušit. „Za všechno může kapitalismus,“ říká Binet a naráží tím nepochybně na svou poslední knihu, v níž Inkové v Evropě zavádí bezprecedentní zemědělské a hospodářské reformy. „A když byste se mě ptal na uměleckou vizi, tak já myslím, že je to ještě těžší shrnout do jedné věty. Všichni jsme dědicové Dona Quijota. Teď si hezky rozmyslete, jakou hloubku tato odpověď měla.“

Poslechněte si rozhovor s největší hvězdou letošního ročníku veletrhu Svět knihy Laurentem Binetem a dozvíte se, jaká věta ho inspirovala k napsání Civilizací.