Šaty plné děr a příběhů z divočiny. Jaké je nomádské oblékání podle cestovatelky Viktorky Hlaváčkové?
„Já si vybírám jen to, co považuju za úplně nejlepší,“ říká cestovatelka Viktorka Hlaváčková. Otevírá starou vestavěnou skříň v panelákovém bytě a ukazuje nám svoje outdoorové poklady. Každý kousek oblečení je vzpomínkou na svobodné putování divokou přírodou. Poslechněte si, jak se Viktorka obléká na několikaměsíční cesty mimo civilizaci, jak na cestách pere a šije a proč se vlastně nikdy „nedívá na módu“.
„U outdooru řeším hlavně funkci, ale dívám se i na barvy. Pohybuju se v přírodě a záleží na tom, jestli chci, nebo nechci být vidět,“ popisuje svůj přístup k oblékání Viktorka. Na několikaměsíční túry divočinou, kde si nese vše s sebou na zádech, si bere jen jedno tričko, jednu košili a jedny kalhoty s odepínacími nohavicemi. I proto je pro ni naprosto zásadní kvalita materiálu a zpracování. Poslechněte si, jaké příběhy z cest jsou ukryté v jejím šatníku.
„Chci v životě dělat nějaké věci, těm se chci věnovat. A zabývat se tím, co si vezmu na sebe, trávit hodiny v obchodě nebo ráno před zrcadlem, to já nemůžu, z toho by mě trefil šlak. Já prostě potřebuju někam jít a něco dělat,“ směje se Viktorka. Přesto je ale v jejím šatníku pár kousků, které by jí záviděly všechny instagramové cestovatelky. Poslechněte si, které to jsou a odkud se vzaly.
Jak cestovatelka Viktorka Hlaváčková přemýšlí o oblékání a módě? A jak se její nomádský šatník liší od toho, co nosí ve městě a na sváteční příležitosti? Poslechněte si celý pořad.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
