Sebedestruktivní český hokej. Nechce se naučit komunikovat a nechat si poradit

21. leden 2022

Je zima, a tak český hokej klasicky mačká tlačítko sebedestrukce. A ani k tomu nepotřebuje neúspěch na mistrovství světa dvacítek. Národní tým už za pár týdnů vyrazí na olympiádu v Pekingu, zvláštní forma (předčasné) nominace ale vzbudila značné rozpaky. V rozhovoru s redaktorem deníku Sport Pavlem Ryšavým jsme mluvili o tom, proč má český hokej problém komunikovat, ale taky co čekat od národního týmu v Pekingu a jak zatím hodnotit dvouleté působení šéftrenéra Filipa Pešána.

Nominační tisková konference národního týmu na olympiádu v Pekingu, která se uskutečnila před týdnem, se poněkud vymkla kontrole. I když měla velkolepý punc, sami její hlavní aktéři, šéftrenér Filip Pešán a generální manažer Petr Nedvěd, se nechali slyšet, že pětadvacetičlenný výběr není definitivní. Opravdová uzávěrka je až 24. ledna a do té doby ještě bude rozhodovat aktuální forma hráčů.

Nepochopení ze strany fanoušků a hráčů vzbudila i poznámka Petra Nedvěda, že rozhodnutí o tom, kdo bude a nebude nominován, se hráči dozvěděli až z tiskové konference. Podle Ryšavého nejde jen o problém Pešána a Nedvěda. „Svaz nechce komunikovat, nechce se to naučit a pak vzniká podobná situace. Máte pocit, že je rok 1985 a tiskové zprávy se píší na psacím stroji. Úplně to zamrzlo," myslí si.

Přesto má český tým v Pekingu pomýšlet na medaili, soudí Ryšavý. „Důvod je, že olympiáda je kratší než MS. Na olympiádě nebývá mnoho zápasů, které se hrají ve dvou dnech po sobě. Je to o týden kratší turnaj než světový šampionát, takže starší hráči ho zvládnou, neutaví je to. Ale viděl bych spíš logiku v tom, že budu brát sehrané dvojičky, které jsou na sebe zvyklé, protože není čas na rychlou souhru a chystání formací," objasňuje redaktor Sportu.

Český hokej na medaili z velkého šampionátu čeká už deset let. Ačkoliv se jí letos klidně může dočkat, neznamená to nutně, že míří nahoru. Důvodem je i prostředí, které není nakloněno názorům zvenčí.

„I ve Finsku a Švédsku se v nejvyšší soutěži najdou trenéři, o kterých by se v Česku řeklo, že je to knížka. To znamená někdo, kdo nehrál hokej na nejvyšší úrovni a od dvaceti, třiadvaceti let trénuje mládež, vzdělává se, přemýšlí, jak posunout hokej dál. A v Česku se takovým lidem a priori smějeme. Jejich znalosti shazujeme tím, že neumí bruslit. A to je jádro problému. Nejsme schopni přijmout, že někdo, kdo nehrál hokej, nám o něm může vykládat a vymýšlet ho. Nepřistupují na to kluby ani svaz," vysvětluje Ryšavý.

Kam se poděl úspěšný český hokej a proč ho nedokáže pozvednout ani špičkový kouč Filip Pešán? V čem je jeho éra v roli šéftrenéra stále rozpačitá? O tom všem a mnohém dalším v nové Tribuně s Martinem Vaitem a hostem redaktorem deníku Sport Pavlem Ryšavým.

autor: Martin Vait
Spustit audio