Sedět na zápraží a vyhlížet lásku

16. březen 2009

Knihu s trochu záhadným názvem Hruškadóttir má na svědomí mladá autorka Jana Šrámková. Spisovatelka zatím studuje Literární akademii Josefa Škvoreckého.

Novela Hruškadóttir láká mnohoslibným a dnes nejspíš módním přívlastkem "islandská". S Islandem má ovšem kniha Jany Šrámkové společné pouze to, že hlavní postava studuje severské jazyky. Děj se odehrává z části v Čechách, z části na polském venkově.

00860626.jpeg

Vypravěčka Veronika elegantně splétá svůj příběh ze dvou linií: v aktuálním čase ji čtenář zastihne coby studentku píšící diplomovou práci, ve vzpomínkových pasážích postupně odkrývá její minulost. Veronika nikdy nepoznala svého otce Hrušku, vyrostla jako panelákové dítě trpící pocitem přebytečnosti a nepatřičnosti. To vše se změní skrze přátelství s Madlou, která ji s odzbrojující samozřejmostí vtáhne k nim do rodiny. Do Veroničina života tak vstoupí tolik hledaná otcovská postava, Šimon. Zde se otevírá prostor pro čtenářovy dohady a nejistoty, protože jejich vztah je přinejmenším nestandardní. Zároveň z něj vyvěrá hlavní téma knihy, a sice láska jako taková. Láska tichá, dívčí, čistá a čekající.

Jana Šrámková je nesmírně cudnou vypravěčkou, která neodhaluje těla postav, ale jejich nitro. Veronika obrazně a často i doslova jen tiše sedí na zápraží či v okně, pozoruje okolí a čeká, co se stane. Tato vypravěčská pozice a tematizování role outsidera může na jednu stranu nesmírně iritovat, ale právě díky klidnému a pečlivému pozorování se vypravěčce často podaří polapit prchavou atmosféru okamžiku: "Vtom mě Šimon zaregistroval, vyplul z flotily gratulantů a letmým pokynutím mi ohraničil bezpečné místo v čase a prostoru. Jenom moje místo, kde se nemusím ničeho bát. Bylo mi přiděleno, nikomu v něm nepřekážím a nikoho neobtěžuji. Žádné bezcílné přešlapování. Jsem tady, uvolněná a usměvavá. Jednoduše čekám, až ke mně přijde."

Jana Šrámková neustále balancuje na hraně patosu, do nějž však naštěstí nespadne. Kniha je napsána zručně a sebejistě, jazykem uvolněným, ale ne rozvolněným. Autorka drží čtenáře v neustálém napětí a rychlým střídáním kapitol podněcuje zvědavost. Hruškadóttir je tichou novelou, která se však může líbit i hlučným čtenářům.

autor: Karolína Demelová
Spustit audio