Seifu na Zelalem mutuje svůj originální mix do béčkových lovišť

13. duben 2016

On Air

Brooklynský label RVNG Intl. se v posledních letech kromě nahrávek současných elektronických producentů soustředí i na reedice alb přehlížených tvůrců z periferie krautrocku a experimentální scény. V tomto směru je proto výběr producenta Mikaela Seifua z Addis Abeby poměrně logickým pokračováním obou linek.

Osmadvacetiletý hudebník má za sebou několik velice povedených dvanáctipalců a EPs, na kterých se odráží deziluze z několikaletého pobytu ve Spojených státech a na druhé straně vlivy domova v Etiopii, kterou Seifu považuje za nejspirituálnější místo na zemi. Seifu navazuje na linii introvertní postburialovské elektroniky, zároveň ale pracuje i s postupy a zvukovými prostředky, které odkazují na jeho kořeny. Výsledek je velice organický a propracovaný – Seifu například v loňské skladbě Brass používá rozjitřené samply dechových nástrojů a keyboardů typických pro tvorbu z afrického kontinentu, ty jsou ale nečekaně utlumené a zaechované.

Vyústěním Seifuovy tvorby je v jistém smyslu EP Zelalem, které doprovází i pozoruhodná padesátiminutová mixtape etiopské folkové hudby. I tady Seifu propojuje kontrasty ve svém přístupu, výsledek už ale nepůsobí nenuceně a spontánně, ale spíš podléhá přehnaným ambicím autora.

Seifu – Zelalem |foto: RVNG, Intl.

Seifu na Zelalem vkládá větší důraz na spiritualitu a častěji pracuje i s hlasovým elementem. Ten do svých skladeb etiopský producent zasazoval už dřív, mimo jiné ve výborné skladbě Tuff Ruff. Nyní ale hlasová složka jeho kompozice nabourává a přidává jim značnou míru patosu. Pečlivě budovanou atmosféru druhé skladby The Solipsist lehce vykolejí pompézní vokál, na následujícím tracku Soul Manifest už flow rappera L.A. zní téměř jako parodie na Massive Attack.

Ani zjevný producentský talent Seifua se neprojevuje tak jako u jeho dřívější tvorby. Seifu nestaví na jejích originálních rysech, zvukové základy ale přitom nejsou nijak zvlášť odlišné. Skladbě How to Save a Life (Vector of Eternity) tak zcela chybí rovnováha mezi kontrasty etiopského jazzu a ostrovní elektroniky. Seifu vytváří nahodilé přepjaté vrcholy odkazující až někam k exploatačním béčkovým soundtrackům, které mají navozovat atmosféru domnělého Orientu. Než dojde na jedinou dotaženou skladbu v podobě poslední ዘላለም (Vector of Light), už je pozdě.

Hodnocení: 55 %
Seifu – Zelalem (RVNG Intl., 2016)

autor: Martin Vait