Sekáčky na karamel ale i doma vyrobené bomby. Jak sufražetky bojovaly o volební právo žen

Svými radikálními aktivitami dokázaly členky svazu velmi výrazně přitáhnout pozornost ke snaze získat volební právo pro ženy. „Ve chvíli, kdy vybuchovaly poštovní schránky nebo docházelo k explozím na nádražích, plnilo téma titulky novin,” říká Jitka Gelnarová. Dalšími příklady tehdejšího boje za právo žen volit bylo například odmítání placení daní, držení hladovek nebo bojkoty sčítání lidu. „Ženy odmítaly otevřít dveře sčítacím komisařům, a jedna se dokonce zavřela v parlamentní skříni,” pokračuje. Výlohy rozbíjely sufražetky sekáčky na karamel, plechovky od hořčice zase využívaly na domácí výrobu bomb.

České aktivistky nicméně podle Gelnarové vnímaly jako inspiraci především ženy ve Finsku, které bylo v roce 1906 první evropskou zemí, v níž ženy volební právo získaly. „Byl to podobný kontext. Postavení Finska k Rusku se v tehdejším Československu vnímalo podobně jako vztah českého národa k Němcům v Habsburské monarchii,” vysvětluje. Jestliže ale ve Finsku hned v roce 1907 zasedlo do parlamentu devatenáct žen, v Československu jejich počet během období první republiky nikdy nepřekročil pět procent.

Které evropské země jsou v současnosti na špici v rovnosti mužů a žen ve společnosti? Poslechněte si celý rozhovor s politoložkou a vysokoškolskou pedagožkou Jitkou Gelnarovou.