„Semínkové“ nařízení brání biodiverzitě
Biodiverzita je esenciální pro fungování každého ekosystému. Na rozmanitosti druhů ale závisí i něco pro nás sice velmi samozřejmého, co ale brzy samozřejmé být nemusí – jídlo.
Když se ale přeneseme na nižší a konkrétnější rovinu, zjistíme, že problém je překvapivě opět v byrokracii a legislativě, jak české, tak evropské. Ta totiž zakazuje prodej semen neregistrovaných rostlin pod vysokou pokutou. Zásadně tak ohrožuje agrobiodiverzitu. Na půdě evropských institucí se už od podzimu projednává takzvané „semínkové nařízení“, které je podle lidí „od fochu“ k ničemu, protože na současném stavu nic nemění.
„Problém je v tom, že existuje spousta odrůd, které nejsou registrované ve státní odrůdové knize ani ve společném katalogu. České zákony pak udělují za distribuci takových semen pokutu až milion korun. Přitom ty registrované odrůdy jsou jen špička ledovce, pod kterou jsou tisíce a tisíce dalších, vytlačených do ilegality,“ říká Marek Kvapil, hospodář z Hané, který se věnuje permakultuře a potravinové soběstačnosti.
Semínka musí splňovat určité parametry a podléhají kontrolám. Je s tím spojená obrovská administrativa a samozřejmě náklady, například běžní zahrádkáři stejně jako zemědělské neziskové organizace to tedy nemají šanci splnit. Takových je přitom v Evropě hodně a většina z nich si na provoz vydělává právě prodejem semen a rostlin místních odrůd – což je ale nelegální. Cestu ze začarovaného kruhu semínkové nařízení v současné podobě rozhodně nepřináší.
Pokud současnému zemědělství skutečně něco chybí, pak je to rozmanitost. Vídáme jen uniformní lány, malé množství odrůd na obrovských plochách. Tím se zemědělství stává zranitelným, ba ohroženým, a s ním samozřejmě i lidé. Podle Aleny Malíkové z Bioinstitutu vznikají v této zásadní problematice i skrytá a o to větší rizika: „Já vidím velké nebezpečí ze stran korporací v patentování jednotlivých odrůd. To velmi ohrožuje potravinovou suverenitu lidí jako takových. Můžeme k tomu přiřadit i třeba půdu, vodu nebo tradiční znalosti, to je společné vlastnictví nás všech. Já nevidím důvod, proč by nějaká firma měla mít v rukou, když to vezmu do extrému, jídlo.“
Marek Kvapil doplňuje, že je nejvíce potřeba se o problému začít bavit. Právě díky Markovi a Petru Dostálkovi ze společnosti Gengel se problematičnost nařízení dostala i na stůl europoslance Pavla Poce, který pak v Evropském parlamentu navrhl jeho zamítnutí.
Návrh bude projednáván v Evropském parlamentu 13. března. Výbory ENVI i AGRI odhlasovaly vrácení Komisi, které musí teď schválit i další poslanci. Počkejme, ale už teď je zřejmé, že Evropský parlament v zásadním momentu zafungoval jako pojistka – a tak to má být.
Více informací:
Oficiální odkazy:
eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM%3A2013%3A0262%3AFIN%3ACS%3APDF
cpvo.europa.eu/documents/News/PRMReg/cs-plant-seeds_en.pdf
seedpolicy.arche-noah.at/files/declaration_vienna_2013-11.pdf
Další zdroje:
www.bioinstitut.cz/ekologicke
www.potravinovezahrady.cz
www.gengel.webzdarma.cz
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
