Seriál Altered Carbon je přepálená kyberpunková telenovela, ve které se neumírá
První seriálový sci-fi hit roku je tady. Divoká futuristická jízda vznikla podle stejnojmenného románu z roku 2003, jehož základními tématy jsou převtělování a nesmrtelnost. Hlavní hrdina, supervoják Takeshi Kovacs, skáče v seriálu v oblacích mezi zámky těch nejbohatších a chudinskými digitálními slumy.
Už při sledování prvního dílu začnete počítat, co všechno vám seriál připomíná. Titulková sekvence jako z Westworldu, následně vás Altered Carbon uvrhne do světa, který si stejnou měrou půjčuje z Blade Runnera a paranoidní představivosti Philipa K. Dicka obecně a i otec kyberpunku Williama Gibson a jeho Neuromancer se tu ozývá. Díky mnoha pasážím, které se odehrávají v prostoru virtuální reality, si nepochybně vzpomenete na Matrix. V Altered Carbon je všechno.
Blade Runner 2049: Androidi sní o robotickém mesiášovi. A diváci o promyšlenějším scénáři
Natočit po pětatřiceti letech druhý díl legendárního sci-fi Blade Runner se vyplatí už jen z jednoho důvodu – vytvoří se šeptanda a vyvolá velká očekávání. Ve všech ostatních ohledech je to dost nevděčný podnik.
Nesmrtelnost (skoro) pro všechny
Seriál má ale vlastní originální zápletku. Odehrává se několik staletí v budoucnosti, kdy skoro přestala existovat smrt. Většina populace má v páteři implantované takzvané kortikální čipy. Do nich nahrává své vědomí, a když jedinec zemře, čip lze vyjmout z jeho mrtvého těla a implantovat do náhradního těla, nové ulity. Po převtělení vesele žijete dál, pokud tedy nejste takzvaný neokatolík.
Neokatolíci jsou ve světě Altered Carbon lidé, kteří odmítají koncept převtělování pomocí kortikálních čipů (nebo jakkoliv jinak). Všem občanům jsou sice k prvním narozeninám čipy implantovány, neokatolíci ale mohou požádat, aby do jejich programování bylo zakódováno i náboženské přesvědčení a zabránilo se tak možnému převtělení. Převtělování je podle neokatolíků nepřirozené a nepokorné a lidé si s jeho pomocí hrají na nesmrtelné bohy.
Skutečně umřít mohou nejen neokatolíci. Pokud se s vaší ulitou poškodí i čip, máte smůlu, vaše smrt je definitivní. Tedy pokud nejste jeden z těch nejbohatších. Jenom ti si mohou dovolit technologii, která jejich vědomí každých několik hodin zálohuje na satelity na oběžné dráze. I v případě poškození čipu se mohou znovu zrodit tímto způsobem – nejčastěji do jednoho z desítek svých identických klonů, které mají v záloze.
Zběsile dávkovaná telenovela
Zatímco tvůrci seriálů jako Hra o trůny dnes akci opatrně dávkují a odsuzují své diváky k neustálému napětí a čekání, novinka od Netflixu je opačný extrém. Jejím scenáristům asi nikdy nikdo nevysvětlil, že hluchá místa seriálu se divákům hodí na vstřebání předchozího děje. Netflix celou první sezónu samozřejmě vydal najednou, takže na díly nemusíte čekat, seriál cválá dopředu takovou rychlostí, že už po dvou dílech budete mít pocit, že jste toho viděli jako v celé sezóně čehokoliv jiného. Nakonec to ale nevadí, doslova závratné tempo dává smysl, umocňuje neukotvený paranoidní pocit kyberpunkového světa. S Hrou o trůny si každopádně Altered Carbon nezadá v množství násilí ani nahoty.
I díky zběsilému tempu tón seriálu v průběhu každého dílu zvláštně kolísá. Chvílemi máte pocit, že se Altered Carbon bere strašně vážně, jindy si scenáristi z příliš vážného tónu očividně střílí. Joel Kinnaman v hlavní roli seriálu uvěřitelnosti motivu proměn charakteru každopádně moc neprospívá – ulita, kterou většinu seriálu obývá hlavní postava Takeshi Kovacs, by si zasloužila herce s pružnějšími výrazovými schopnostmi. Seriál tak chvílemi přeskakuje z vážně vypjatých scén přes ironické zcizení v podivně křečovitou telenovelu.
Proměna lidské povahy způsobená odstraněním (nebo přinejmenším oddálením) smrti vede ve světě Altered Carbon k devalvaci vztahu k vlastním tělům, ze kterých se stává pouhá další komodita. Podobně bezohledně jako zachází hrdinové seriálu se svými tělesnými schránkami, nakládají bohužel i tvůrci s jejich osudy. Když na sebe role berou postupně různí herci, udržovat jejich charakter tvůrci nezvládají.
Díkybohu za chaos
Našlapaná směs ujetostí je občas na hranici snesitelnosti. Jestli na vás bude seriál fungovat, záleží především na tom, k jakému typu sci-fi fanouška se řadíte. Pokud berete science fiction jako zjevení, které má divákovi říkat posvátné pravdy o podstatě technologií, člověka a budoucnosti, raději se od Altered Carbon držte dál. Pokud jste ale vyrůstali s guilty pleasure jako seriál Hvězdná brána, který se nebojí udělat si sám ze sebe legraci, není o čem přemýšlet. V době, kdy Netflix mnohdy produkuje vykalkulovaně na základě data-miningu preferencí svých uživatelů, je ale seriál, který se nebojí riskovat a chvílemi nedává moc smysl, vítaným občerstvením.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
