Seriál Reportérka: Fantazie stárnoucího macha

Sexismus není v České televizi nic neobvyklého, už v upoutávkách na Případy 1. oddělení se po replice „tým elitních kriminalistů“ ozývalo chraplákem Bolka Polívky: „To musela udělat ženská! Vona se tý mrtvoly bála!“ Ve Cloně si policistku-sexbombu zahrála Vica Kerekes, prověřená pro takovou roli už několika českými filmy, a i nadprůměrný Sedláčkův seriál Život a doba soudce A. K. ukazoval ženy často v rolích hysterek, upjatých družinářek nebo sexy kočiček.

Tereza Voříšková v seriálu Reportérka|foto: Česká televize

Pro třídílnou sérii Josefa Klímy a režiséra Dana Svátka navíc platí všechny obvyklé výtky na adresu českých seriálů, jejichž tvůrci se rozhodli inspirovat vlnou quality tv, aniž by se pokusili napodobit rysy, které je od druhořadé televizní zábavy odlišují – jako jsou komplexně popsané postavy nebo odstup od žánrových klišé. Reportérka patří k tomu nejhoršímu, co u nás pro televizi loni vzniklo, a to byl rok 2014 pestrý: začal Pečený sněhulák, seriál Znamení koně získal druhou sezonu, premiérovala Hřebejkova romantická skládanka o nevěrných manželích, žárlivých manželkách a divokých lesbách s názvem Až po uši.

Klíma chtěl asi udělat radost starším ročníkům, a tak to zkušení frajeři v každé druhé scéně natírají neotrkaným nebo zkaženým mladým. Pro ty je tu Tereza Voříšková (elévka Hedvika), jejíž postava místo sympatické drzosti spíš vyzařuje protivnou prázdnotu, přesto je to právě ona, kdo seriálem provází. Zkušený reportér Vlach (Jiří Bartoška), zřejmě Klímovo alter ego, je moudrým sympaťákem, kterému jiné postavy vyjadřují obdiv. Vlach už pět let tráví čas s milenkou (Markéta Hrubešová), se kterou se seznámil při natáčení televizního pořadu, manželka o záletech ví, přes lehkou napruzelost však svému alfa samci nabízí svíčkovou. Ženy jsou v seriálu bez mužské pomoci bezradné a sexy. V prvním díle se na chvíli objeví i Kateřina Brožová v kožíšku.

Pozoruhodný je v Klímově seriálu – kromě způsobu, jakým zobrazuje ženy – i komentář ke stavu současné žurnalistiky. Scénář publicisty, mezi jehož nedávné zářezy patří reportáž, ve které brněnského výtvarníka Václava Stratila vykreslil jako neonacistu, budí dojem, že autor v redakci nikdy nepracoval. Střety mezi novináři, kteří chtějí dělat dobrou práci, a ziskuchtivými manažery jsou jednoznačné jako pikle naftařů v Dallasu, které naráží na zásady čestných členů dynastie. Prošedivělí poctivci (Bartoška, Töpfer) brání úroveň týdeníku proti mladým a bezohledným podnikatelům (Jaroslav Plesl, Václav Jiráček), kteří o zaměstnancích vyslovují věty jako „Mě nezajímá, odkud je, pro mě je to jen další cvičená opice, která se naučila mačkat tlačítka“. Často se mluví o poctivé novinařině a bulváru, seriál sám má však bulvární charakter – první text Hedviky je o případu podezřelé smrti miliardáře (Jiří Korn), který tajně pořádal orgie s mladými homosexuály.

Klíma chtěl asi udělat radost starším ročníkům a tak to zkušení frajeři v každé druhé scéně natírají neotrkaným nebo zkaženým mladým|foto: Česká televize

Podle scénáře seriálu, který bohorovně maskuje prázdné postavy bez morálky za velkorysé klaďase, mohl docela dobře vzniknout fotoromán do Rytmu života. Máme ale Českou televizi, a tak si v naivních fantaziích stárnoucího macha, který se silně neorientuje v realitě, můžou zahrát herci od Bartošky po Martina Fingera.